|
| ||||
| ||||
|
CYRILL 159
jevę, ze pri repertoiru tak skrovném nękterá z uve- tomné dobę, kdy novoty zpęvní methody Battkeovy dených prací opakována do únavy, nękterá (na pr. nalézají u odborníkű stále vętšího zájmu, nebude Láblerova) az do znechucení. Proto s povdękem bezúcelným, upozorniti interressenty na malou B. uvítají všichni interesenti nové dílo prof Em. Be- publikaci »Musikalische Grammatik«, v níz strucným zecného, zalozené nadmíru prakticky a této prak- a názorným zpűsobem synthetickým podán je výbor tické stránce i fantasii autorovu casto podrizující. a zároveń methodický pomęr stęzejných idejí nę- Prakticnost mše Bezecného jeví se predem meckého reformátora. Knízka celým, ne prísnę vę- v zalození tríhlasém, pripouštęjícím provedení hlasy deckým usporádáním potvrzuje úcel svého vydání, bud zenskými nebo muzskými, dále v jednodu- jak v úvodu udáno: slouziti zákűm za pomocnou chosti slohové, mírném tónovém rozsahu ve hlasech ucebnici. K tęmto skromným slovűm dal by se pri- a pomęrné snadnosti intonacní, prístupné i sborűm pojiti úcel všeobecný, totiz, by spisek byl jakousi slabším, po té v opakování nękterých oddílű bud reklamní ia inou publikací ostatnCch pęti dęl B., ur- vęrnę nebo spracováním thematu v protipohybu, cenou spíše pro širší hudební publikum, jinými slovy, kromę toho pak i ve snadném partu varhanním, by poznáním obrysű methody dán byl impuls k studiu ani varhaníkűm diletantűm nesnází neskýtající. detailű. — Není úcelem tęchto rádkű rozebírati Soudil bych ne bezdűvodnę, ze Requiem Beze- podstatu nebo methodickou stránku reformy: pre- cného napsáno bylo v prvé radę ku potrebę stred- ctení jediné 1 ních škol; jim aspoń dostalo se jím daru dojista logice autorovę, coz u spisu didaktického je jistę cenného a ke studiu vdęcného. Neváhám dále po- nejzávaznęjší podmínkou. Jedná se spíše o nękteré znamenati, ze hlasy zenskými provedeno získá na formální obtíze, které methoda vykazuje. Prednę pűsobivosti u pomęru ke hlasűm muzským. není mozno popriti, ze rozsah ucebné láfl Pres 'vyznacenou zde úcelnou jednoduchost vy- tlivých oddílű (1. Elementární theorie. II- Zpęv z listu. niká práce Bezecného pęknou náladovostí, charakte- III. Výchova hudebního smyslu. íV. Hudební syntaxe. ristikou, vűbec výrazem na všem prípadným, V. Zpęvník) je tak rozsáhlý, namnoze nesnadný, v nęmz i zádoucímu kontrastu nálezitę ucinęno za- ze ctoucímu zdá se býti nęltde jiz hranicí v soudnosti dost. Poukazuji ve prícinę posl2ze zmínęné pouze dítęte. Rovnęz rozdęlení celé látky na 10 oddęlení k zakoncení taktu (Et Lucis aeternae«) a hlavnę (tríd) je myslitelné jen u specielních škol pęveckých, k celému oftertoriu se svým markantním uvedením, ne však pri vyucování zpęvu na pr. na školách s nádhernými kontrasty nálady a výrazu hned stredních, kde zák za jediný rok musí ovládnouti v ponurém i dramatickém oddílu prvém a rozzá- celý materiál theoretický i intonacní, by jiz v dru- reném oddílu stredním (»Sed signifer«), a se zají- hém roce mohl býti platnou silou sboru. Nezbývá mavým prerušením pred samým závęrem (»ad vi- tedy, nez spokoiiti se za daných pomęrű pouze tam«) —škoda, ze dojem zde ponękud porušen výbęrem nejdűlezitęjších statí. Jediná, dosud ideální predchozí ménę vkusnou frasí »fac eas, Domine«. moznost uskutecnęní celé stavby reformy byla by Zá] melodické a rhytmicky zivé, styl prevahou polyfonní, ními osnovami presnę stanovené vyucování zpęvu pouze ke zpestrení úcinu obcas úryvkűm homofon- dle B. methody pocalo jiz ve škole obecné a to I. ním ustupuje. Thematická práce svędcí o znacné trídou, (za príklad slouziti műze škola »Hudební obratnosti v imitacnim rozprádání motivű. Celou Budce« v Praze, kde v odd. I. jsou dítky vętšinou prací vane svęzí duch, podporovaný jednak pűvab- 6tileté , ukoncovalo se pak, systematicky jsouc ve- nou melodikou, v reformované hudbę chrámové deno školou męšfansl druhdy nezvyklou, pri níz mnohého »reformátora« obrovský význam męlo by toto vędecké vyucování starých tradic nejednou asi zamrazí, jednak i har- zpęvu pro opętné vzltríšení zájmu pro hudební krásu monií, nevyhýbající se modernímu zabarveni. a tím pro celý zivot kulturní, specielnę pak pro Zkrátka celek pűsobí dojmem jednolitým, no- zdárné pęstęní zpęvu sborového, netreba snad po- vým, nil pochmurným, tón s í 1 í c í ú t ę c h y nad tónem dr- podmínkou byl by vyspęlý dorost vychovatelský, sám tícího bolu prevahy nabývá, jakoby šlo autoru ni- odchován v duchu reformy. Zálezí tedy na vlivupiných koliv o vystizení hrűzy smrti, nýbrz o p r e d z v ę s t osobnostech, by zasadily se na místech kompetent- konecného míru a posmrtného blaha.*) ních, aby co nejdríve zavedena byla reforma B. Sloh jest cistý; k ustáleným zákonűm harmonie a v celém rozsahu do osnov ústavű ucitelských a vedení hlasű nestaví se autor nęjak prezíravę, konservatorních kursű. Pokud se to nestane, zálezí pouze výjimkou od nich se odchyhaje, jak to ve na 1 zpęvu, by z vlastního zájmu, tím vice ze zájmu specielním prípadę odpovídá jeho subjektivnímu ná- svých zákű methodu B. prostudoval a dle svého zoru (na príklad parallelní oktávy mezi 1. sopránem úsudku svým pomęrűm prizpűsobil. (H. Dolezil.) a varhanním bassem v taktu 4. na str. 8., v taktu 5. na str. 9., celé retęzce oktáv mezi dominujícím altem a varhanním bassem na poslední rádce str. 12. a pod., dále nękteré prícnosti, na pr. mezi 1. a 2. sopránem 2 administraee. Letos pribylo »Cyrtllu« tolik v taktu 7. na str. 11. a jiné toho druhu drobnosti, odbęratelű bęhem roku, ze zbývá nękolik málo v moderní harmonii vűbec bęzné). Redakce »Cy- císel. Racte vcas reklamovati císla scházející. Re- rilla« vydáním této zajímavé práce zavdęcila se klamace císel z letošního roku nutno zaslati do všem, kdoz povoláním odkázáni jsou na pęstování 1. února bud. roku. Nękterá císla jsou jiz úpinę hudby chrámové. rozebrána. Vyhovíme rádi pokud zásoba stací. Starší rocníky a prílohy >Cyrilla« p r e d r. 1909 M a x B a t t k e: Musikalische Grammatik nemáme na skladę my, nýbrz vsdp. Msgr. F. J. (Chr. Friedr. Vieweg, Berlín, cena K 1'20). V prí- Lehner na Král. Vinohradech, racte je tedy prímo u nęho objednávati. Pánű predplatitelű snaznę zádá *) P o z n. r e d a k c e. Tímto heslem by se męly p o k l a d n í k Jednoty, aby vzdy na chekű nebo ríditi vzdy autori mešních skladeb zádušních, ponę- pošt. poukázce laskavę napsali, zac a za koho pe- vadz odpovídá zcela dogmatickému názoru na mši níze posílají. Stává se, ze nelze zjistiti, k jakému sv. zádušní. Jest právę mše sv. obétována jako úcelu bývají peníze posílány, ponęvadz pokladnu prosba za blazenost vęcnou a za zmírnęní trestű docházejí poukazy penęz nejen za casopis, nýbrz ocistcových. i za objednané hudebniny a jiné vęci. | ||||
|