|
| ||||
| ||||
|
-26-
domostf varhanických nabyli, a navštěvujíce spolu pěveckou školu Akademie křesEanské, tak se vzdělali, že by smutný úbytek varbaníků na venkově nahraditi mohli. Snahou člena výboru a ředitele varhanické školy F. Z. Skuhersl:ého přijal výbor sl. jednoty přátel ku pěstování hudby v Praze s velikou ochotou myšlenku tuto blahodárnou a uvedl ji již v skutek, načež několik venkovských učňů do jednoročního běhu toho se přihlásilo. Aby zásady liturgické co do chrámové hudby se šířily, konal v období uplynulém člen výboru Edmund Langer přednáška v katolické Besedě „o církevním zákonodárství týkajícím se hry na varbany”, kterážto přednáška v obou odborných listech „Cecilii” a ,Christliclre Akademie" otištěna byla. Veřejné produkce provedl v uplynulém roce odbor tři, a to nejprvé ponutem ředitelstva Akademie v chrámu sv. Jiljí, kde předseda výboru F. L. Lehner se svým ochotnickým sborem Karlínským, rozmnoženým několika pp. alumny, dával při slavné zádušní mši sv. sloužené z usnešenf ředitelstva za zesnulého výtečného umělce křesEanského Josefa rytíře h' hricha ,requiem auctore Francesco Anerio" ; podruhé v témže chrámu v den otevření katolické dvorany, kdy člen výboru prof. Josef Fdrster provozoval se svým sborem sv.-Vojtěšským Palestrinovu zvanou ,Missa brevis", a na konec v týž den v katolické spolkové dvoraně, kde týž sbor zapěl pří církevním úkonu žalm, a večer zpíval řadu výtečných skladeb od rozličných mistrů před obecenstvem velečetně shromážděným. Při této své péči o povznešení zpěvu liturgického konal výbor průpravné kroky i ku pěstování kostelních zpěvů lidu, najmě chorálu českého. Přiblížeje k Haydnově necírkevní u nás bohužel nad míru zdomácnělé písni „Zde v skroušenosti padáme”, uznal toho výbor potřebu, aby tato píseň ne-důstojná vytlačila a nahradila se skladbou novou, která by při rozmanitosti své vynikala zpěvností, zbožným duchem církevním i správností jazykovou, nad to učiněn počátek k budoucí opravě kancionálu českého, která ovšem vyžadovati bude dlouhé doby a pile spojených sil mužů obeznalých v přesné češtině i v chorálu. Kteraké důvěry a autority výbor sekce hudební v krátké době činnosti své do-šel, toho nejeden doklad doličuje. Tak byl výbor od dp. děkana Ant. Vančury v Něm. Brodě jmenem tamější s1. městské rady vy-zván, aby podal dobrozdání o plánu, dle něhož v děkanském chrámu téhož města nové var-hany zříditi se měly. Žádosti té výbor ochotně vyhověl, učiniv v plánu prospěšné změny. S jisté strany předloženy jsou výboru na po-souzení předehry na varhany, jež k tisku přichystány byly. Prof. Miiller v Liberci po-žádal výbor, aby prohlédl, opravil a odporučil jeho dílo o j hudebníku a spisovateli Jos. Prokšovi a k rozšíření jeho takto přispěl. Dp. Mich. Hórnik v Budyšíně vyzval výbor, aby pro-hlédl, opravil a schválil nápěvy v kancionálu Lužicko-srbském, jejž vydati zamýšlí. Z dotace ředitelstvem na r. 1876 poskytnuté, jejíž hlavního podílu zakoupení piana a pěvecká škola vyžadovaly, zakoupeny nad to nejpotřebnější časopisy a díla hudební jakož i knihy liturgické, týkající se hudby chrámové, a výbor vřadil je do své odborné knihovny. Výtečnou školu pro církevní zpěv v Řezně podporoval výbor zakoupením 25 losů loterie zřízené k vydržování ústavu toho. Posléze sluší zmíniti se o v z á c n ý c h darech, jíchž štědrostí několika dárců odborné knihovně se dostalo. Dp. Edm. Langer věnoval tři hudební spisy, skladatel pan Jos. R. Rozkošný daroval 13 vzácných děl hudebních v ceně 180 zl., skladatel p. Tomadini v Cividale ve Vlaších věnoval partituru jedné své mešní skladby, a dp. Jos. Opp, farář v Slavětíně tištěný český kancionál z r. 1600. Orgánem sekce hudební byla „C e-c i l i e” vydávaná předsedou výboru a „C h r i s t-1 i ch e Akademie”, kterou redigoval člen výboru Edm. Langer. Rokem budoucím do-piněna bude druhým během škola pév e c k á a výbor kojt se nadějí, že až postupem času vyjdou z ní pluky vycvičených pěvců, re-forma chrámové hudby dojde u nás rozkvětu takového, že směle budeme moci v tom oboru postaviti se po bok oněm městům a zemím, kde směr ten již dříve se pěstovati počal a prospívá. Že pak i chorál český a vůbec zpěv lidu chrámový snabou odboru hudebního znovu vzkvete a dosáhne té výše, kterou ve vlasti naši ondy slynul, toho jistou naději dává nám netoliko veliký počet mužů na slovo vzatých, kteří věci té horlivě se ujímají, ale i historická zpěvumilnost lidu našeho. Zdař Bůh ! Z výboru sekce hudební v Praze dne 20. února 1877. Fr. Eckert, F. J. Lehner, jednatel. předseda. | ||||
|