|
| ||||
| ||||
|
6
4. O predmętu knihy a rozdęlení látky. Z vlastního podnętu vydané narízení (Moto proprio) papeze Pia X. (z 22. listopadu 1903) stanoví za normu všeho zpęvu liturgického chorá 1 edice vatikánské. Proto hlavním predmętem této knihy jest chorá 1 vatikánský a vedlejším predmętem ostatní druhy církevního zpęvu. Provinciální snęm Prazský z r. 1860 stanoví, aby v jednotlivých institutech theologických (in singulis autem saltem Clericorum seminariis) a v ústavech pro vzdęlání ucitelű hudby (et ludimagistrorum paedagogiis) nikdy nescházelo prílezitosti k nejdűkladnęjšímu t h e o r e t i c k é m u poznání (solidissimae informationis) a k pra k- t i c k é m u výcviku (et exercitationis) ve zpęvu liturgickém. Z tohoto dűvodu jest kniha rozdęlena na [ . cást t h e o r e t i c k o u (škola cír- kevního zpęvu), 11 cást praktickou (liturgické formy církevního zpęvu), k níz jest pridána III. cást o dęjinách a estetice církevního zpęvu. Cást theoretická. § 1. Škola církevního zpęvu. 5. Tón cili zvęna a její vlastnosti. Tón = zvęna, d l e G u i d a A r e n t i n- ského sonus = vox, jest zvuk zpűsobený urcitým poctem periodic- kých kmitű tęlesa znęjícího. Jsou-li kmity tęlesa znęjícího nepravidelny a męnivy, jsou nepravidelny i viny vzduchové, címz povstává šramot, šum, zvuk nehudební. Jsou-li však kmity tęlesa znęjícího pravidelny cili periodické, a opakují-li se za vterinu nálezitou rychlostí, po- vstává zvuk hudební, tón ci zvęna. Vlastnosti zvęny jsou: 1. výška, 2. síla, 3. barva. 1.) Výška tónu závisí na poctu kmitű, jez tęleso znęjící vykoná za vterinu. Cím vętší jest pocet kmitű, tím jest tón vyšší, cím kmitű za vterinu ménę, tím tón jest hlubší. Výška tónu jest tedy prímo úmęrna poctu kmitű (kmitoctu).') Ale kmitocet jest závislý na délce a tloušFce tęlesa znęjícího. Cím tęleso kratší, tím vętší má pocet kmitű ; kmitocet tedy s délkou tęlesa znęjícího jest v pomęru prevráceném. Je-li však kmitocet s délkou tęlesa v pomęru opacném, jest s délkou tęlesa v pomęru opacném i výška tónu, ponęvadz výška tónu s kmitoctem jsou v pomęru prímém. Cím tedy na pr. struna na m o n o c h o r d u delší, tím tón hlubší, cím struna kratší, tím tón vyšší. 2) ') Nejhlubší zvęna sluchem lidským postizitelná má 15.375 kmitű za vterinu ; mezi nejvyšší rozeznatelné zvęny stanovil na 36.864 kmitű malými ladickami Francouz César Mansuęte Despretz (Depré) (1792—1863), professor fysiky na Sorbonę. — Dle jiných nejvyšší postizitelná zvęna obsa- huje 40.000 kmitű. — V hudbę se však uzívá zvęn v mezích od 16—4176 kmitű. Základní zvęna, dle níz se urcuje relativnę výška a hloubka ostatních zvęn, obsahuje dle úrady ucinęné na vídeńském hudebním sjezdu roku 1885 (16.—19. listopadu) nyní pro celý hudební svęt 435 kmitű za vterinu a sluje normální a. (Dr. C. Strouhal, Akustika. 1902.) 2) M o n o c h o r d (rec. monos = jediný ; chordé = struna) jest jednostrunný nástroj, skládající se z resonancní skrínę a struny, jez jest natazena pres pohyblivou kobylku ; kobylkou Ize strunu krátiti a tím vytvoriti tony vyšší. | ||||
|