|
| ||||
| ||||
|
11
Tęmto hexacliordűm ucil Guido své záky dle monochordu a pozdęji na melo- diil) sloky z hymnu Pavla Varnefrida~) o sv. Janu Krtiteli3) : Ut queant laxis Famuli tuorum Resonare fibris Solve polluti Mira gestorum Labii reatum Sancte Joannes 4) Melodie této sloky byla tak slozena, ze tóny pocátecních slabik jednotlivých veršű ->ut — re -- mi — fa — sol — la« tvorily hexachord. — Kdo umęl zazpívati celý hymnus, dovedl téz intonovati zacátecní slabiky ut re mi fa sol la cili hexachord. Pozdęji i tóny samy v hexachordu pojmenovány byly zacátecními slabikami sloky »ut, re, mi, fa, sol, la- ; pojmenování slulo »solmisatio« (solfisatio), a slabiky sluly solmisacní. Mezi >mi—fa« byl vzdy pűltón, tedy mezi stupnęm tretím a ctvrtým. Ponęvadz v kazdém z hexachordű byl mezi tretím a ctvrtým stupnęm pűltón, kazdý z hexachordű mohl se naznaciti v solmisaci 1. T A H C D E ut re irci fa sol la hex. tvrdý (H 11. C D E F G a ut re mi fa sol la hex. prirozený, lll. F G a b c d ut re mi fa sol la hex. mękký (b). Hexachordy souvisely mezi sebou; hexachord 1. je na dominantę 11., h. 111. je na subdominantę I. iVli hexachordu 1. tvorí s fa hexach. I1. obávanou zmenšenou kvintu cili obrácenę zvętšenou kvartu cili tritón (f—h); — jej odstraniti bylo úko- lem theorie o hexachordech. Byla-li melodie tak rozsáhlá, ze jí bylo z jednoho hexa- chordu vstoupiti do nového, bylo nutno v novém hexachordu pojmenovati zvęny tak, aby na p ű 1 t ó n pripadly slabiky mi fa. Tato zámęna v pojmenování tónű slula m u t a t i o a pűsobila zákűm velikou nesnáz pri ctení not. Melodie stoupajíc nebo klesajíc procházela totiz jednotlivými hexachordy. Zpę- váku bylo vyhledati jakost hexachordu, k nęmuz melodie spęla, nalézti poslední ') Melodie hymnu o sv. Janu W. zní dle Gerberta II. 45 takto : Ut queant la - xis re-so- na-re fi-bris Mi - ra ge - sto- rum fa-mu-li tu - o - rum Sol ve pol-lu-ti Ia-bí-i re - a-tum San - cte jo-an-nes. 2) Pavel Varnefrid, Vinfrid, téz Pavel jáhen narodil se 730 v Lombardii, zil ve sluzbách krále iombardského Desideria a pozdęji Karla Velikého. Zemrel jako benediktín na hore Kassinské 799. Sušil prelozil predchozí sloku: Bychom mohli tebe vzývat, o tvé chvále hodnę zpívat, pomáhej nám svatý Jene rty ocistit pokálené. (Hymnologie str. 21.) 1) Pozoruhodno jest, ze sv. ]an Krútel byl uctíván ještę v XVII. století jako patron zpęvákű, ponęvadz pęje v III. sloce o nęm tentýz hymnus: ~qui reformasti genitus peremtae organa vocis« _ lec ty moci svého zrodu, mluvidlu jsi (svého otce Zachariáše) spravil škodu. (Sušil, Hymnologie (str. 155.) ") V Kodexu Montpelierském z X. století je pod melodií tohoto hymnu podepsán text Horá- covy ódy: AEst mihi nonus«. Nelze tedy rozhodnouti, pro který text byla tato melodie pűvodnę slozena. (Coussemaker, historie str. 103-Mg. ch. 21.) | ||||
|