NEZAŘAZENO
Ročník: 1911; strana: 162, příloha: 15
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
15







zdaz melodie klesá ci stoupá. Nelze tedy z rukopisu s neurnovou notací cheironomickou



vycísti intervallový rozsah melodie. Tíni liší se podstatnę od notace d i a s t e m a t i c k é



Vývoj znacek notopisu cheironomického krácel soubęznę s vývojem písma



latinského a gotického. Ponęvadz národové západní neuzívali všichni jednotné kur-



sivy, nebyl jednotným ani notopis cheironomický, ackoliv pri rűzných obmęnách



jeho základní tvary zűstaly.



V rukopisech od stol. X. a XI. lze sledovati cheironomického notopisu zvláštní



typ italský, francouzský, irsko-anglosaský a nęmecký.l) Rozdíl mezi jed-



notlivými typy se vysvętluje rűzným drzením pera. Písari italští drzeli jinak pero pri



psaní neum nez písari francouzští a nęmectí. Tyto rűzné typy byly obi-nezeny na



jednotlivé kláštery, strediska to stredovęké kultury, kde se vytvorily i zvláštní školy



písarské. Virga v rukopisech francouzských jest na svém pocátku silnęjší nez v ruko-



pisech italských, ponęvadz písari francouzští, píšící šikmou cárku, pritlacili s pocátku,



na pergamen pero více nez písari italští. V rukopisech irsko-anglosaských virga se



vyznacuje svou rovností a energickým tahem ruky. Punctum jest kulaté a nemá po-



doby šikmé cárky jako jinde. Do krajin germánských prišlo kresfanství z Irska; proto



irský zpűsob notopisu cheironomického má s pocátku vliv i na noto,)is v Nęmecku.



Ke konci století XI. a ve stol: XII. vytvoruje se ve Francii vedle nového umęleckého



slohu i nová forma písma, jemuz se pozdęji dostalo názvu písma gotického.



Notopis cheironomický (bez pomocných linek) mizí v Italii a ve Francii stoletím



dvanáctým; severnę od Alp zachovala se tato notace ve století XIII. a docela i XIV.,



ac jiz ve XII. století vniká reforma písma i do Nęmec. Tvar jednotlivých neum



a jejich prepis do notace tradicionelního chorálu jest patrný na násl. otiscích z >, Pa-



léographie musicale 1. 31—36.



Neumy o jednom, dvou a trech tónech. Neumy o ctyrech tónech.



Jméno Tvar Prepis Jméno Tvar Prepis







Punctum ^ • Scandicus



flexus







Virga / - Porrectus /I/I ~~^



flexus







Pes (podatus)

Torculus N ^\'



resupinus





Clivis /I r^ ^



Pes J- ^ s•



subbipunctis



o

Scandicus -X m: Climacus /./ ^•• ^



resupinus







Climacus /. p~• — Virga -



praetripunctis







Torculus a"^ -- Virga /. ---



subtripunctis _ •~ —



^

Porrectus _—~-

N

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ