|
| ||||
| ||||
|
XXXVlíi. CYRILL 5
Kdyz se o tomto kroku kapituly chrá- vorská nakladatelství a napsal také nejzna- mový sbor u sv. Víta dovędęl, podalo všech menitęjší dílo své, oratorium »C h r i s t u s osm choralistűv, u nichz byl Fúhrer pro im Leiden und im TodeR, které svou velmi milou povahu a dovednost oblíben, vyšlo o nękolik let pozdęji u Kránzla kapitule písemnou zádost, aby vyšetrování v Riedu. Kdyz však byl v cervnu r. 1853 za - s Fuhrerem bylo vedeno co nejšetrnęji, a lován pro podvod, spáchaný na jakubu aby kapitula nepodléhala vlivu anonyma, Niesserovi ze chtęl vylákati na nęm piano, který z neštęstí Fúhrerova patrnę sám chce predstíraje, ze jest zpinomocnęn sekre- tęziti. tárem arcivévody Maximiliana, aby ho kou- Dne 6. ledna 1845 oznámil soud kapi- pil, opustil męsto a stal se roku 1854 pro- tule soukromę, ze byl Fúhrerovi na její visorním varhaníkem v G m u n d e n u. Byí prímluvu vymęren velmi mírný trest ctyr- tam však pro urázku na cti odsouzen k trí- denního vęzení, nacez se Fúhrer 14. ledna dennímu vęzení a v únoru r. 1855 z męsta svého úradu vzdal. Kapitula zádost jeho vypovędęn. Potom se prestęhoval do V ó c k 1 a- prijala a sprostila ho úradu pocínajíc 15. brucku a S c h w a n e n s t a d t u. Zde breznem. Do této doby ponechán mu úrad bydlil u tkalce, který zabýval se také hudbou se všemi povinnostmi a príjmy, s ním spo- a privydęlával si na skrovné zivobytí opi- jenými, a 15. brezna po odevzdání inven- sováním not. U toho bydlil Fúhrer krátký tárních hudebnin a hudebních nástrojű bylo cas a zivil se nuznę tím, ze mu pomáhal mu vydáno velmi lichotivé a krásné vysvęd- opisovati noty. Po té spojil se se znamenitým cení, jímz byl doporucován jako znamenitý houslistou Gártnerem, nyní v Mnichovę ještę skladatel a dovedný dirigent. zijícím, s nímz procestoval nękterá męsta rakouská a uherská, a všude dávali kon- certy. Na zpátecní cestę oba v Maria Zellu se rozešli a Fuhrer se spojil se spo- Fúhrer zűstal ještę nęjaký cas v Praze, lecností kocujících pęvcűv, u níz pobyl ctyri zivil se skládáním a opisováním not pro męsíce. nakladatele Marca Berru a mezitím hledal Zatím zálezitost podvodu z roku 1853 si nęjaké zamęstnání. byla nadobro ukoncena. Zemský soud v Linci Od roku 1846 -1849 byl v S o l n o h r a d ę sprostil totiz Fúhrera v ríjnu'r. 1855 viny, výpomocným varhaníkem a zástupcem diva- vrchní zemský soud však uznal ho vinným delního kapelníka. Odtud zavítal na jare a odsoudil jej k 14 dennímu vęzení a ná- 1847 naposledy do Prahy, kde zil z hono- hradę škody; nejvyšší soudní dvűr ve Vídni rárű, které mu dal Marco Berra za nękolik pak zrušil v lednu 1856 tento rozsudek. mší; zároveń obrátil $e o podporu na V srpnu téhoz roku koncertoval Fúhrer tehdejšího predsedu spolku pro pęstování s Antonínem B r u c k n e r e m oslav- církevní hudby v Cechách, zakladatele Ce- nostech Mozartových v Solnohradę na ve- ciliánské jednoty, proslulého prazského hu- likých varhanách tamęjšího dómu. Fúhrer debníka a dirigenta, A n t o n í n a A p t a hrou svou vázanou a umęlecky presnou (1815—1887), predstíraje mu, ze potrebuje okouzlil všechny posluchace, Bruckner na- penęz na zálohy vídeńskému agentu, který proti tomu vynikal znamenitou improvisací, mu chce zjednati místo divadelního kapel- zalozenou na mohutných thematech, pro- níka ve Štyrském Hradci. zrazující, ze jemu nálezí budoucnost. V li- Roku 1849 zavítal do M n i c h o v a, kde stopadu 1856 odebral se Fúhrer opęt do se ucházel o místo u dvorní opery. Tam Broumova nad Innem; jelikoz však také navázal styky s nakladatelskou firmou tam nebyl vlídnę prijat, odešel r. 1857 do Aiblovou, u níz vyšlo mnoho jeho skladeb. Riedu, odkud byl povolán vikariátním ucitel- Odpykav si tam pro podvod trest dvoumę- stvem do A s p a c h u, aby slozil k sekun- sícního vęzení, uchýlil se roku 1850 do dici tamęjšího vikáre a cestného kanovníka, Augsburku, kde skládal pro firmu Bóhmovu, Pavla Selńera, ke dni 15. zárí téhoz roku u níz vydal velikou cást svých skladeb a slavnostní mši se všemi vlozkami. se kterou zűstal ve spojení az do své Zde zil zivot bezstarostný a spokojený, smrti. nebof ucitelstvo ho vydatnę podporovalo, Po té zil nęjaký cas v e F r e i s i n k u tak ze se tam oddal pilnę komposici. Sám a odešel téhoz roku do B r o u m o v a nad píše nakladateli Kránzlovi v Riedu v dopise lnnem, kde byl sbormistrem zpęváckého ze dne 3. zárí 1857: »Zde v tomto ven- spolku, ucitelem hry na klavír a bezplat- kovském zátiší pracuje se mi tak snadno ným zástupcem místního varhaníka. Zde a pohodlnę, ze mi to jest pravým potęšením. pilnę skládal pro obę jiz jmenovaná ba- Myšlenky mi pricházejí po tuctech zcela | ||||
|