|
| ||||
| ||||
|
8 CVRILL XXXVIII.
Starší syn, R o b e r t Ma r t i n, byl hrbatý, pouze v prvních dvou mších z C. a B. vy- zil u matky své a vyucoval nęjaký cas hudbę daných u Marka Berry. V pozdęjších sklad- v kláštere u anglických panen na Malé bách však pozorujeme jiz svéráznost a stranę a v nękterých prazských rodinách. pűvodní myšlenky. Vętších partií solových Zemrel u veliké bídę 28. cervna 1890. ani ve vętších jeho skladbách nenalézáme, Druhý syn, O t t o ) a n, byl výborným a doprovod orchestru, který u drívęjších barytonistou a pűsobil nęjaký cas v carské skladatelű nebýval príliš ve slohu církevním opere v Petrohradę; od r. 1869 v Bergerovę a vyznacoval se zvláštę bravurními figura- divadle v Kyjevę, pozdęji v Charkovę a jinde. cemi houslí, býval u Fűhrera pouhým do- Od roku 1875—1890 byl clenem carského provodem sboru; figurace houslí pak bývala divadla v Moskvę a pűsobil pozdęji ve ven- vkusná a pohybovala se v dovolených me- kovských męstech, nęjaký cas také jako zích. V skladbách psaných pro malé chrá- operní podnikatel. Zemrel na Rusi asi r. 1895. mové sbory v zemích alpských vidęti jest Mimo to męl Robert Fűhrer bratra casto jednoduchost ve vedení hlasűv a do- K ar I a (* 16. dubna 1810, t 23. cervna provodu orchestru. Musil však v této dobę 1875), jenz byl lékárníkem v Praze; nęjaký casto vyhovęti prání nakladatelovę, ackoliv, cas byl zamęstnán v lékárnę »u ríšského jak patrno z dopisűv jeho, vzdy se tomu orla« na Staromęstském námęstí. vzpíral. Fűhrer byl velmi p l o d n ý s k l a d a t e 1. Dovednę a velice úcinnę uzívá Fűhrer Skladeb jeho je asi na 400, které jsou az muzského sboru, který v nękte- na 24 svętských a nękolik heoretických rých slavnostních skladbách jeho (v ,Sanctus` vesmęs církevní; není však mozno presnę mše ku cti sv. Václava, v Et incarnatus, urciti pocet jejich, ponęvadz jich mnoho slavnostní mše op. 167,v offert. , Assumpta` zűstalo v rukopisech. Tyto nacházejí se po- est a v In te, Domine, speravi, ve velkém rűznu v mnohých kostelích ;bavorských, Te Deum z D dur) samostatnę vystupuje. hornorakouských a vídeńských, mimo to Fűhrerpouzil velikého orchestru jsou soukromým majetkem rűzných rodin, jenom ve velkém r e q u i e m cenou po nebol Fűhrer, zavítal-li na potulkách svých ctęném; jinak uzíval ve svých skladbách k nękterému farári neb uciteli, odvdęcoval ponejvíce smyccového kvintetta, dvou oboi se za pohostinství mu poskytnuté, ze mu neb klarinetű a dvou rohű strídajících se slozil a vęnoval nęjakou skladbu. Casto dá- se dvęma trubkami; jen ve skladbách slav- val také remeslníkűm za zbozí mu dodané nostnęjšího rázu vyskytují se vedle rohű nęjakou skladbu svoji, nemęl-li právę penęz. zároveń trubky a tympany. Flaut a trom- Ani není mozno urciti chronologický bonű uzíval jen zrídka, fagotű pak mimo postup u Fiihrerovýrh skladeb, ponęvadz velké requiem jen ve mši z D dur ke jen nękteré mají oznaceno císlo bęzné, mimo cti sv. Václava, ve veliké pastorální mši to Kránzl męnil císla, jak se mu právę ho z D dur, ve velikém Te Deum z D dur a dilo. v II. Regina coeli. Nejznamenitęjší skladby pocházejí z praz- Pastorální skladby Fűhrerovy vy- ské doby jeho, kde dostal na pr. za mši nikají krásnými, nęznými melodiemi a predcí z A dur roku 1843 a za veliké requiem všechny skladby toho druhu jeho predchűd- z G moll roku 1846 první cenu. Skladby cűv a vrstevníkűv. z této doby pocházející jsou hudebnę a Ze byl Fűhrer znamenitým t h e o r e t i- textovę nejdokonalejší a jest na nich patrna kem a výborným ucitelem, o tom svędomitá práce. Na skladbách, pocházejí- svędcí dűkladné prednášky, které diktoval cích z doby pozdęjší, jest pozorovati veliký zákűm svým na varhanické škole a v nichz chvat, ledabylost po stránce hudební a text látka roztrídęna jest pro oba rocníky na jest zpravidla touhou po rychlém ukoncení dva díly. Mimu to vydal nękolik theoreti- zkomolen. Motivy v mnohých skladbách se ckých spisu` v u Berry, Bdhma a Neidla. opakují a nękdy jsou celé cásti z drívęj leden zűstal v rukopise. ších skladeb opsány. Nakladatelé zneuzívali lak veliké oblibę tęšily se skladby jeho Fűhrerovy bídy a platili mu za skladby jeho v Praze, patrno z posudkű v novinách praz- honoráre nepatrné. Kránzl na pr. dával mu ských z let ctyricátých a v »Neue Musik- za arch 4 zl. konv. m. zeitung«. V tomto casopise vyšel r. 1842 Ackoliv na skladbách skladatelű zijících obšírný a nadšený referát o veliké pastorální v Praze na zacátku XIX. století, jako byty mši z péra hrabęte Laurencina, znamenitého Kozeluh, Tomášek, Vitásek a hudebního esthéta. Cenęk Mašek, vidęti jest ještę vliv Mo- Ceciliani témer všechny Fűhrerovy skladby zartűv, pozorovati jest u Fűhrera vliv ten zavrhovali ; B. Koth; Fűhrera nazývá »pri- | ||||
|