|
| ||||
| ||||
|
10 CVRILL XXXVIII.
Y RENETITORIUCI DEJIN HUDBY. EMIL BEZECNV. fPOKRACOVÁNÍ.I c) Opera v Polsce. Jan Gall, Ig. Paderewski (opera Konce,n XVII. a v prvé polovinę XVIII. ,.Manru") Roman S t a t k o ws k i (opera století panovala i v Polsku opera italská. „Philaenis",- „Maria” a cetné skladby kla- K r á 1 V 1 a d i s 1 a v IV. povolal ke dvor- vírní) a j. Zádnému z nich však nezdarilo nímu divadlu do Varšavę vlašské pęvce a se upoutati vętší męrou pozornost ciziny. hudebníky, kterí dle tehdejšího zvyku téz pri U J i h o s l o v a n ú jest pęstęní opery dvore vídeńském, berlínském, drázdanskérn v zacátcích. Mezi S l o v i n c i to byl Benja- o slavnostních prílezitostech provozovali min I p a v e c, který se první pokusil o hru opery ve vlašském jazyce. Teprve král S t a - se zpęvy v národním tónu (Ticnik a Te- n i s l a v August podporoval polskou harski plenici). Opery ve vlašském slohu národní hudbu, povolav místo Vlachű ceské napsal Viktor Parma a Cech Antonín a slezské hudebníky. Tvúrcem první zpęvo- F o e r s t e r (Gorenski Slovcek). — U S r b o- hry v polské reci byl Slovák M a t ę j K a- C h o r v a t ú S t r m i c slozil vlašskou operu m i é n s k i (N(,,dza uszcze šliwiona 1778). La madre Slava ; Jaroslav L i s i n s k i psal Reditel dvorního orchestru ve Varšavę, jiz v národním tónu (Ljubav a zloba, Po- Cech J a n S t e f a n i, slozil národní operu rin). Nejvýznacnęjším jest Iv. šl. Z a j c, »Krakowiacy a Górale«, téz K ar e 1 K a - který vytvoril vedle oper a operet vlašských z i m í r K u r p i n s k i napsal radu polských a nęmeckých národní opery Mislav, Ban oper (Jadwiga, Kalmona atd.). Leget a populární operu »Zrinsky«. Veliký vliv na rozvoj polské hudby męlo zalození konservato re r. 1812. Prv- ním reditelem jejím byl J o s• E 1 s n e r, 64. Nęmecká opera novęjší doby az po ucitel Chopinúv (viz ot. 57!) a Dobrynz- Richarda Wagnera. ského. Napsal dvę symfonie, radu komor- ních dęl, operu »Flibustýr«, hudbu ke »K,onradu Wal!enrodu«. Bohuzel klidný Vedle velikých mistru Mozarta, Beetho- rozvoj polského umęní byl prerušen nebla- vena, Webera a Marschnera pęstoval operu hými politickými událostmi roku 1834 a pred Wagnerem v Nęmecku Ludvík S p o h r, pozdęji r. 1861. Nejlepší skladatelé, zpę- (1784—1859) (viz ot. 93!). Tvorí podobnę váci a vynikající instrumentalisti polští opu- jako Moscheles prechod od smęru klassického stili svou vlast. Byli to zęjména L i p i ń s k i, k romantickému. Výchází od tvorby Mozarto- S z y m a n o v s k á, jejíz hre se obdivoval vy a jest prvním, jenz uzívá jako námętu ke básník Goethe, bratri W i e n i a w š ti a m. j. svým skladbám opernim romantických po- Nejvętší skladatel polský vedle Chopina jest vęstí své vlasti („Der Berggeist”, „Faust”, 5 tan1s1 avMoniuszko r. 1819—1872, „Jessonda"). Mimo cetná komorní a hou- jenz svou operou >Halkou« r. 1847 za- slová díla napsal 9 symfonií (podobnę jako hájil nové období polské hudby. Byl zákem Beethoven, Bruckner a Mahler) a radu varhaníka Freyera a Rungenhagena v Ber- sborű. Hudba jeho bęhem doby valnę vy- línę, roku 1858 byl jmenován kapelníkem bledla; jest následkem prílišného uzívání varšavské opery a pozdęji professorem chromatiky prisládlá, mękká, tak ze mimo tamní konservatore. Napsal mimo 13 oper 2—3 houslových koncertu z koncertní sínę (,,Ideal", „Loterie”, „Nový Don Quichote”, vymizela. „Hrabęnka”, „Strašný dvúr”, „Verbum no- K onradi n K r e u t z er napsal „Nocleh bile”, „Paní Twardowska atd.) sedm mší a v Granadę” s velikým houslovým solem a dvę requiem, velikou radu písní, klavírní radu pękných sború. skladby atd. Sledují ho L a d. Z e 1 e n s k i, („Konrad Wallenrod”, ,Goplana)" S igm. Albert Lortzing, (1801-1851), je Noskowski (»Livia Quitilla", sym- tvűrcem moderní nęmecké komické zpęvo- fonie, ouvertury, kantáty, skladby klavírní). hry („Car a tesar”, „Pytlák”, „Undina”, Skladby všech tęchto mistrű jsou více ménę „Zbrojír".) rázu romantického, který v zádné slovan- Otto Nicolai (1810—49) kompo- ské zemi tak dlouho se neudrzel jako noval operu „Veselé _zeny Vindsorské” a v Polsce. Z mladších mistrű, podléhajících B e d r. F1 o to w (1812—1883), napsal opery: vlivu novoromantikű (viz ot. 98!), vynikli „Marta” a ,Alessandro Stradella”. | ||||
|