|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 11
65. Richard Wagner. cas v Parízi a usadil se trvale v Curichu ; tam napsal radu spisű, v nichz objasńuje a hájí Richard Wagner narodilser.1813 své opposicní stanovisko oproti vládnoucím v Lipsku a zemrel r. 1883 v Benátkách. tehdy v opere nešvárűm. Spisy ty jsou Obrátil se záhy od studií filosofických za ve- »Umęní a revoluce« 1849, »Umęní dení tomášského kantora Weinliga k hudbę. budoucnosti« 1850, »Umęní a pod- První jeho opera »D i e F e e n« (Víly), n ebí« a AZidovství v hu d bę« a »Ope- vzniklá r. 1833 ve Wiirzburku, stojí úpinę r a a d r'a m a« 1851. Dva roky pozdęji vy- pod vlivem tvorby Weberovy. (Dílo toto bylo dal úpiný text k tetralogii »Prsten Nibe- provedeno teprve po smrti Wagnera r. 1888 lungűv.« Ve Švýcarech komponoval první v Mnichovę.) R. 1834 napsal druhé dramatické dva díly tetralogie »Rheingold« a »Wal- dílo » Das Liebesverbot oder D i e N o v i z e kűre« (Zlato Rýna a Valkýru1 a hudební v o n Pal e r m o«. (»Zákaz lásky cili No- drama »Tristan u. Isolde« (»Tristan a Isol- vicka z Palerma«), na které pűsobil, jak da«) (1859). Byv amnestován, odebral se Wagner sám priznává, Auber svou.revo- Wagner do Vídnę, kde męl být dáván lucní operou »Nęmá z Portici«. »Tristan« ve dvorní opere. Kdyz provedení toto se neuskutecnilo, ocitl se Wagner ve R. 1837 prevzal místo kapelnické v Ríze. znacné financní tísni, ze které ho vysvobodil Tam pocal skládati svou první velikou operu král Ludvík I1. Bavorský; pozval ho do »R i e n z i«. Dokonciv první dvę jednání, Mnichova a poskytl mu udęlením rocního presídlil do Paríze, kde doufal snadnęji dűchodu moznost, dokonciti v klidu své zi- se uplatniti. Na cestę, kterou konal po votní dílo, hudební drama »P r s t e n N i- mori, napadla ho za prudké boure myšlenka, b e 1 u n g ű v«. Roku 1865 byl proveden po zhudebniti povęst o bludném Hollan- prvé »Tristan«-, 1868 »Mistri pęvci Norim d'anu. berští,« 1869 »Zlato Rýnu«. V Parízi zil od r. 1839-1482. Byla to doba, která mu jednak pripravila nejvętší poní- V Bayreutę si zbudoval Wagner ne- zlomnou energií vlastní divadlo k periodi- zení ---- musil si chléb svűj vydęlávati arran- zováním rűzných, casto obskurních dęl hu- ckému provádęní vynikajících dęl hudební debních, —jednak doba, v níz nasbíral literatury dramatické — n i k o 1 i v p o u z e mnoho zkušeností ; seznalf v Parízi vedle d ę 1 v 1 a s t n í c h!— Tam za prítomnosti cetných dęl provozovaných v opere, téz tvorbu císare Viléma I. a krále Ludvíka II. byl pro- Berlioze a Liszta. Dokoncil tam »R i e n- veden r. 1876 úpiný cyklus „Der Ring der Nibelungen” („Rheingold" „Walkúre”, „Sieg- ziho«a»Bludného H <,llandana«. Rienzi jest psán ve slohu Meyerbeerovę, fried”, „GStterdámmerung”) (Soumrak bohű) Bludný Holland'an stojí pod vlivem »Hans s úspęęhem prímo sensacním. Poslední dílo Heilinga« od Marschnera. Wagnerovo • P a r s i f a 1« bylo hráno r. 1882 v Bayreutę. Wagner je nazývá ,Biihnen'- Rienzi byl prijat k provozování v Drá- weihfestspiel". zdanech, Bludný Hollandan na prímluvu Meyerbeerovou v Berlínę. Roku 1842 vrátil Mimo uvedená díla napsal Wagner kla- se Wagner do Nęmecka. Rienzi byl pro- vírní sonatu z B dur, polonézu fis moll, veden v Drázdanech r. 1842 s bourlivým smyccový kvartett, ctyri ouvertury (nejlepší úspęchem. Téz »Bludný Holland'an« pűsobil »Polonia«), symfonii C-dur, »Liebesmahl velikým dojmem. Wagner stal se následkem der Apostel « (»Letnice«), pro sbor muzský, tęchto úspęchű kapelníkem dvorního di- faustovskou ouverturu, Siegfriedűv idyll a vadla v Drázdanech a rozvinul ve svém radu písní, mezi nimi nádherné »studie postavení horlivou cinnost, zejména vzor- k Tristanu«. »Festmarsch«, »Huldigungs- ným provádęním dęl Gluckových. R. 1845 marsch«, »Kaisermarsch« a jiné drobné byl dáván »Tannháuser oder der Sánger- skladby. krieg auf der Wartburg« (»Tannháuser Jeho význam spocívá v tom, ze spojil ve- cili Zápas pęvcű na Wartburku«). Tehdy škerá umęní v »umęlecké dílo budoucnosti«. jiz zabýval se Wagner zbásnęním textű Jako florentinským reformátorűm tanulo k » Lohengrinu «, k »Mistrűm pęvcűm« a k te- i jemu na mysli starorecké drama. Hlavní tralogii »Prsten Nibelungűv«. Roku 1847 vęcí byl mu dęj, »drama«, k jehoz uplat- napsal »Lohengrina«, jenz byl ponejprv pro- nęní męla slouziti hudba, architektura, pla- veden r. 1850 Lisztem ve Výmaru. R. 1849 stika, malírství, mimika a tanec. (Wagner zúcastnil se nezdareného kvętnového po- byl výtecným rezisérem, jenz vesmęs sám vstání a musil z Drázdan uprchnouti. Ode- inscénoval svá díla, kladoucí nebývalé poza- bral se k Lisztovi do Výmaru, pobyl krátký davky na výpravu.) Wagner stojí v radę zá- | ||||
|