|
| ||||
| ||||
|
12 CYRILE XXXVIIi.
stupcű hudebního dramatu: Monteverdia, úspęšnę prenésti »veliký« sloh instrumen- Zullyho a Glucka. Arii a uzavrená císla tální novo romantických mistrű na komickou (duetta, tercetta atd.) v pozdęjších svých operu. Rada jiných konecnę pridrzela se pracích vymýtil, protoze zdrzují rychlý spád starších vzorű, tak na pr. nęmeckého »Sing- dęje a nahradil je recitativem accompag- spielu« a tvorby Meyerbeera. natem, jejz privedl zároveń k nejvyššímu K prvním nálezí téz Richard vrcholu. (Výjimku ciní pouze ve zpęvech S t r a u s s ve svých prvních dramatických Siegmunda v prvním jednání Valkýry, v kvin- dílech Guntram« a »Feuersnot«. Dodęlal tettu a zpęvech Waltera Stolzinga v »Mi- se vlastního, svérázného slohu teprve strích pęvcích« a »Kovárských písních" Sieg- v »Salome«, »Elektre«, »Rűzový kavalír« friedových.) Zpęvný hlas vede deklama- a Ariadnę na Naxu«. Dále F i li p R ii f e r tornę, orchestr zpívá »nekonecnou (»un- »Merlin«, »Jngo«. C yr. K i s t l e r »Ku- endliche<), bohatę thematickypropracovanou nihild«, »Faust«. Fel. Weingartner melodii. Mistrnę pouzívá tak zv. »leitmo- »Sakuntala« »Malavika«, »Genesius« a tivű« (príznacných motivű). Jsou to motivy, Trilogie »Oresteia « Z ó 11 n e r» Potopený význacné po stránce harmonické, rhytmické zvon.« P f i t z n e r »Der arme Heinrich«, a melodické, zaznívající pri objevení se nę- »Die Rose vom Liebesgarten«. M a x S c h i 1- které osoby, vęci atd.; pri svém opętování 1 i n g s »Jngwelde« »Pfeifertag«, »Molocha. pripomínají dotycnou osobu atd.,,Jiz Mo- Ad. Goldschmiedt »Helianthus«,»Gáa«. zart v »Don Juanu", Weber v »Carostrel- Aug. B u n g e r t Tetralogie »Homerský ci« a LSwe v baladách pouzívá tęchto svęt«. príznacných motivű, avšak jen k povšechné Druhý smęr zahájil P e t. C o r n e l i u s charakteristice jednajících osob. Teprve svou komickou operou »Lazebník Bagdad- Wagner pracuje s nimi systematicky a do- ský.« Další jeho dramata psána jsouce ciluje pomocí jejich vzácné thematické jed- pod vlivem Wagnerovým - Cid a Gunldd — noty ve svých dílech. V Bayreutę jest nemęla úspęchu. H e r m a n G ó t z» Zkro- orchestr neviditelný, by nálada obecenstva cení zlé zeny« (Opera Franceska da Ri- nebyla rušena mnohdy neestetickými pohyby mini zűstala nedokoncena). H u m p e r d i n c k hudebníkű. »Perníková chaloupka« »Dęti královské«. Wagnerova tvorba pohybuje se carou (Pűvodnę melodram, byla od H. prepracová- vzestupnou; kazdé z jeho hudebních dramat na v operu.) E. N. R e z n í c e k »Donna prineslo nęco v podstatę nového, pokrok; Diana«, H u g oW o 1 f »Corregidor« ; Eug. tak vysvętluje se, ze provedení jeho dęl bylo d' A 1 b e r t« »Odjezd«, »Flauto solo«, L e o provázeno v kruzích konservativních (Hans- B l e c h »To byl já~ (ostatní díla zmínęných lík ! !) v~ šnivým odporem, v kruzích pokro- mistrű viz ot. 50 a 7V). kových pak nadšeným souhlasem. Wagner je smęlým harmonikem a instrumentátorem Pod vlivem Meyerbeera stojí Kretschmer prvého rádu. Hudba jeho postrádá pouze »Die Folkunger«,»Heinrich der Lówe« a Ka- humoru a naivity. Téz jako básník zaujímá rel Goldmark ve své »Královnę Sábské«. Wagner vynikající místo. Jeho dramata jsou (Napsal dále operu »Merlin«, »Domácí cvr- velkolepou illustrací germánské stredovęké cek«, »Gótz«, »Pohádka zimního vecera«, 2 literatury a vynikají grandiosní koncepcí symfonie, 4 koncertní ouvertury, mezi nimi a vzácnou jednctou nálady, které nedocílil »Sakuntala<, houslový koncert a radu kon- zádný z jeho následovníkű. Zejména jeho certních a klavírních dęl.) Tristan stal se východištęm nových smęrű Pod vlivem Mozarta a Schuberta vytvoril nejen v Nęmecku, nýbrz i v ostatních kul- Hynek Briill»Zlatý krízek<,,W.Kienzl turních zemích. »Evangelistu- (mimo toho »Urvasi«, »Don Quixote«, » Kuhreigen« a nękolik prací ko- 66. Nęmecká opera po Wagnerovi. morních a klavírních). S i e g f r i e d W a g- n e r » Bárenháuter«. Pozdęjší jeho díla Tvorba operní po Wagnerovi brala se psaná ve slohu Rich. Wagnera-Herzog trojím smęrem. Rada. skladatelű napodo- Wildfang, Kobold, »Sternengebot«, Bana- bovala velikého mistra jak ve volbę látek, dietrich — nemęla úspęchu. R. sv. p. Pr o- tak formou zpracování. Jich díla jsou vęt- c h á z k a DŠtęstí« a j. šinou úpinę zapomenuta. Jiným podarilo se (Príštę dále.) um su | ||||
|