Různé zprávy
Ročník: 1912; strana: 13,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXVIII. CYRILL 1









O ZPŰSOBU, JAK OPATRITI REDITELE KŰRU PRO





VENKOVSKÉ OPUŠTĘNÉ KŰRY.





NA CVRILLSKÉM` SJEZDU V KUTNÉ HORE PROMLUVIL' ROKU 1911 BOHUMIL KAŠPAR,







O ltazka tato stává se stále akutnęjší, mnozícími se resignacemi ucitelstva.



Výchovou reditelű kűru dosud zabývají se školy varhanické (po pr. oddęlení kon-



servatore) a ucitelské ústavy.

Z obou ceských škol varhanických, v Praze a v Brnę, vychází kazdorocnę prű-

męrem as po deseti absolventech, míníme-li ty, kterí hudbę církevní vęnovati se hodlají.



Jiz z tohoto priblizného císla zdá se na prvý pohled, ze musí býti nadprodukce



dorostu, nebof v Cechách a na Moravę neuprázdní se rocnę dvacet míst. Dle zkuše-

nosti, ani ne polovina, a i ta jsou z vętšiny naprosto neupravená, takze nelze hudebníku



z povoláni o nę se ucházeti, nebof neskýtají ani nejskrovnęjšího základu k existenci,

mimo to hlavnę z vedlejších príjmű hájené.



Dosud místa ta zastávali ucitelé jako vedlejší zamęstnání. Jejich existenci ovšem

zajišfuje škola.



Do nedávna prirozeným vývojem pribývalo míst samostatných reditelű kúru. S roz-



vojem školství jest ucitel vzdy více pűsobností školní zaneprázdńován. Ale i pozadavky

hudby církevní dennę stoupají, zatím co hudební príprava z paedagogií se prirozenę

zmenšuje, pribývá zde predmętű na úkor hudby.

Tento prirozený prechod nevzbuzoval, aspoń pro dohlednou dobu, zádných obav.



Od jisté doby ale do vęci zasáhla agitace t. zv. protiklerikální, kdy »varhanicení« (í)

pocítá se uciteli bezmála za zlocin. Následkem toho jest, ze i ucitelé, dobrí hudebníci,



kterí jinak rádi rízení kúru se vęnovali, aby męli pokoj, kűru se vzdávají.



Aby okamzité tísni bylo rychle odpomozeno, zrízeny v Brnę pri varhanické škole

kursy desetimęsícní. Nedávno i v Mariánských Horách.



Jako dűvody p r o tyto kursy uvádęjí zrízovatelé, ze ani prijímáni jsou jen dovední

hudebníci na nęjaký nástroj, mohou jistę pri celodenním výhradním studiu za jeden



školní rok nauciti se aspoń tolik, jako na ucitelském ústavę pri skrovnę vymęreném



case a mnozství zákű za ctyry školní léta. — Zapomíná se ale na rűznost intelligence

tu a tam.



Odpűrci p r o t i kursűm uvádęjí, ze 1. zadatelé nezűstanou v obci pro kterou byli

vycviceni, dle statutu kursű, ale zádají o všecka místa; 2. vzdęlání stavu jako celku tím



povázlivę klesá; 3. mozno-li dosíci stejného postavení za 10 męsícű studia, sotva kdo



studovati bude tri léta, a tak varhanické školy samy se ubíjí; 4. i nejsnazšímu remeslu



musí se dnes kazdý piná tri léta uciti, a pak i praxí pomocnickou prokázati nez do-

sáhne samostatnosti a zde má být v roce hotovým mistrem.



Nez situace malých far jest resignací ucitele opravdlt zoufalou : ucitel místo vzíti

nesmí a varhaník neműze.

Nękolik jen skutecných prípadű z poslední doby:



V A. resignoval ucitel v postę na kúr a všecka námaha získati nástupce selhala,



Ucil tedy farár sám zedníka a za ctrnáct dní, o Kvętné nedęli tento jiz fungoval jako

reditel kűru. Z B. píše p. farár: »Nemáme ani varhan, ani varhaníka« a z C.: »Náš



regenschori nezná not.« Műze být dokladű kriklavęjších ?«



Za takových pomęrű nutno ovšem na pouhou záchranu církevní hudby, neb aspoń

lidového zpęvu uciniti vše mozné, a to co nejrychleji. (Dokoncení príštę)







generací jako rídící ucitel obdrzel od Sv. Otce

rád »pro Ecclesi a et Pontifice«, který mu

I RUZNÉ ZPRÁVY. byl 6. ledna odevzdán slavnostním prűvodem v ko-

stele krecovíckém p. vikárem za prítomnosti celé

osady a rodiny oslavencovy. Obecná Jednota CyrilIská

blahopreje p. oslavenci, jehoz zásluhy tou męrou

ŠEDESÁT PĘT LET reditelem k ú r u byl rídící p. kardinálem a papezskou kurií byly ocenęny, a

ucitel v Krecovicích, p. S u k, otec clena ceského preje téz ceskému národu, aby męl více takových

kvartetta a skladatele. Úrad svűj v kostele vyko- reditelű kűru, kterí by dovedli vychovati ve svém

nával jako výtecný znatel církevní hudby k oslavę synu umęlce svętového významu.

bozí a ke vzdęlání celé osady vzdy velmi svędo-

mitę a po stránce hudební ryze umęlecky. Pro Propriam bohemiae jest jiz z Ríma ; od jedno-

zásluhy své o církevní hudbu a o výchovu celých tlivých ordinariátú_ischváleno. Nez dle nových dekret

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ