|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CVRILL 15
Kúanem, jehoz pro ochuravęní pri koncertę zastoupil Marche funębre. 6) Ch. Widor (` 1845 v Lyonęt.: prof. Spilka, který se vzletem vedl orchestr chovancú Variatonis. Hra mistrova, do všech odstínű prove- ke zdarilému výkonu. P e n s i j n í s p o.] e k S b o r u dená, uchvátila prítomné znalce varhanní hry. a orchestru Nár.-, divacila provedl k oslavę téhoz H nejstarším vánocním písním cítá se » N a r o d i 1 jubilea Lisztovu Legendu o svaté Alzbętę. Dílo s e K r i s t u s P á n«, jez pochází z poloviny XV. vęku samo je tak vzácných kvalit, ze vzdy púsobí na a jest prekladem latinské »Ex virgo parit filium<. posluchace hlubokým dojmem. Liszt ve svaté Alz- »Zvęstujemesvętu radostnéposelství« bętę ul<ázal svoji dramatickou sílu a jistę kazdý, jest téz .,z XV. století. (Kancionál Sedlcanský.) kdo jedenkrát vidęl oratorium to na jevišti, mimo- dęk bude pri nękterých scénách tohoto provedení 111— —~ scénického postrádati. Liszt uzil k lícení sv. Alzbęty motivu církevního hymnu Quasi stella matutina, I CINNOST CYRILLSKÁ I který jiz v první predehre jest zpracován a v dalším prűbęhu duchapiným a púsobivym zpusobem vyuzit. 1 v jiných koncertech aspoń nękterou skladbou dotceno významného Lisztova jubilea. Na rádném Chicago. Zajisté jste zvędav, jak zde to dopadá komorním koncertę (27. ríjna 1911) prednášela pí. v Chicagu ohlednę cirkevní hudby. je zde asi 10 liona Durigo Lisztovo Oh! quand je dors« a ceských osad. Schází cvicení reditelé kuru, i pak, »Comment, disaient - ils?« - Francouz Alfred kdyz by osady mohly platit primęrenę ke zdejším Cortet hrál pri mimor. kom. koncertę (13. ledna drahým pomęrűm. Svętských hudebníkű je dost. 191E zajímavou mistrovu legendu pro klavír: =-Sv Dokud neujmou se kostelního zpęvu zkušené a František chodí po vinách. Sv. František zdatné síly, není pomyšlení na nęjaké zlepšení chrá- chtęl dle legendy navštíviti nemocné na druhém mového zpęvu. Mezi námi je téz málo sil pęveckých, brehu úziny Messinské; nemohl však nalézti lodníka. málo kdo co umí. Já zde mám chlapecký sbor na 1 pomodliv se, odvazuje se sám kráceti po rozbou- chorál, a smíšený zpívá lehké mše. Ceské zpęvy rených vinách jako kdysi sv Petr. Mocná vina jej pri mši svaté u školní mládeze krásnę se ujaly. konecnę vrhla na protęjší breh. Svętec padá na Nebylo by konecnę snad nemozné, abychom zde kólena a dękuje Bohu za zázrak. Lícení boure, męli Cyríllský spolek v kazdé osadę. -- S krajan- chűze svętcovy po vinách, a Konecná apotheosa ským pozdravem A. Mergl modlitbv jeho jest programem skladby. ** V Rekovę konal se sjezd varhaníkű z celé Program interní produkce šákú I1I. r. varh. školy Halice. Predmętem porad byla úprava jich pomęrű pri slavné mši sv. 8 pros. W i t t, Missa s. Ceciliae zemským snęmem, a stanovisko jich ke stranám pro muzs. sbor s prúv. varhan; promęnlivé cástky politickým. Schváleno, aby- všichni pristoupili do chorálem vatil<ánským. Po offertorium motetto Towarzystwa vzajemnej pomoct' ve Lvovę a odebí- Benedetta Marcekla (1686.- 1739.) Liszt, Pange rali orgán stavovský >Zwilzek Organistowski, lingua. který vychází v Tarnovę redakcí Josefa Styrny. Josef Bonnet, hrál v Obecním domę na nové Z HoPiC. Dne S. prosince m. r. dávala se ve zdej- varhany Haendluv koncert D. moll (14. ledna ším dękanském chrámu Pánę 51ihlasá á capella 1912) J. B., syn varhaníkúv, narozen v Bordeaux mše od Chr. Haranta z Polzic (Editio *Cyril)«) a dne 17. brezna 1884, projevoval jiz v útlém mládí Pange lingua pro 4 hl. smíš. od Aloise Macha, red. pravý zápal pro svij nástroj. Jmenován byv ve svém ctrnáctém roce varhaníkem v kostele sv. Mikuláše a pozdęji u sv. Michala v Bordeaux, porádal jiz svuj první koncert. Pribyv do Paríze, byl prijat do národní konservatore do oddęlení prof. Guilmanta. Dobyl si tam jednohlasnę první ceny za hru na varhany a improvisace, jakoz i ceny Alexandra Guilmanta. kdyz byla vypsána soutęz pro velké varhany v chrámu sv. Eustacha v Parízi, byl Bonne', mladík dvaadvacetiletý, jednohlasnę uznán vítęzem, jakkoliv všichni ostatní uchazeci męli téz ceny I s t a t n ý koncert. Na programu bylo: 1. J. S. Bach (*1685 v Eisenachu — t 1750 v Lipsku).: Toccata a fuga D-moll. 2. a) L. N. Clérembault ('' 1676 v Parízi - 1749 t.).: Pięce; b) Padre Martini (1706 v Bologni - 1784 t. ).: Aria con variazioni ; C) D. Buxtehude (* 1637 v Helsingiiru — t 1707 v LGbeku).: Fuga. 3. F. Liszt 1 * 1811 v Raidinku t 1886 v Bayreuthu).: Velká fantasie na chorál AAd nos, salutarem undam«: Moderato. Adagio. lntroduzione, fuga í finale. 4. J Bonnet: a) RP- verie; op. S. c. 6. b) »Elfes«, p. 7. c. 11. c Chant du Printemps, op. 7. c. 6 — S. a) A. Guilmant (* 1837 v Boulogne sur Mer - t 1911 v Parízi): Abychom urcitę stanoviti mohli náklad, prosíme ty P. T. pp. adressáty, kterí Cyriila odebírati nemíni, aby u k á z k ov é c í s l o lask. hned vrátili. D os av a d n i o d b ę r a t e l e nemíní-li dále casopis odebírati, racte korresp. lístkem administrací oznámiti. Pro pp. predplatitele vkládá m e si o ze n k y, mimo dűst, farní úrady, platící skrze vid. úrady vikariátni. >CYRILL« vychází męsícnę mimo prázdniny desetkrát za rok. Rocní predplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K) prijímá pokladník Clem. K u f f n e r, farár, Praha IV.; rekiamace nefrank. a inseráty administrátor Boh- K ašpar, red. kűru na Smíchovę 271. Veškeré rukopisy a casopisy na výmęnu prijímá redaktor listu ^ Dob. Orel, Praha-VII. 348. ^ | ||||
|