NEZAŘAZENO
Ročník: 1912; strana: 18,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
18 CYRILL XXXVIII.





stinký prűvod. Jinak provázení obzvláštę tehdejšího bohatę zdobeného zpęvu liturgického

snad v unisonu nebo v oktávách bylo by na podobných nástrojích prostę nemozným.

Ovšem drzením jednoho, dvou tónű na zpűsob prodlevy a obcasným jich strídáním dal

se provázeti zpęv i sebe ozdobnęjší. Na tęzkopádnou hru srázením klávesű pęstí po-

ukazuje i termín, jehoz se o hre varhanní uzívalo ještę v XV. stol. — >organa tangere«

(jako nęm. »Orgel schlagen.«)')

Pres tuto primitivnost hry pokládal se prece jen zpęv s prűvodem varhan za

vzácnęjší, slavnostnęjší, a neuzívalo se ho pri všech zpívaných mších bez rozdílu. 0 na-

daci na zpívanou mši s varhanami v Týnę byla jiz rec.') Nez ani v metro,olitním

chrámu sv. Víta nezpívalo se pri všech mších s prűvodem varhan. Tomu zűstaly vyhrazeny

jen zvláštní prílezitosti a vętší svátky.')

Na ta zdá se poukazovati i oznacení graduálu pro varhaníky — »graduale parvum

na rozdíl od graduálu pro denní potrebu zpęvákű.') Varhaník męl patrni ve svém

graduálu jen ty zpęvy, pri nichz prűvod varhanní byl predepsán.

Jistou protiváhu neumęlosti varhanního prűvodu a zároveń nemalé jeho obohacení

mohlo tvoriti spoluuzití nástrojű jiných technicky k doprovodu jiz uzpűsobilejších. Prímých

dokladű o pribírání nástrojű ostatních ku provázení církevního zpęvu nemáme, ackoli

jistę ne náhodná kombinace cythary s varhanami v zaltári trebnickém i pouzití citátu

z písma v kronice zbraslavské oba nástroje v téze spojitosti uvádęjící poukazují dosti

urcitę na to, ze jiz tehdy hrálo se kromę varhan pri zpęvu i na nástroje jiné (strunové,

drnkací).') Pozdęji stávalo se tak ještę castęji a u vętší míre i na úkor ryzosti a váz-

nosti samého liturgického zpęvu, tak ze posléze sám arcibiskup Arnošt z Pardubic vidęl

se nucena vymýtiti úpinę hudbu instrumentální z chrámű, vyjímaje varhany. V zákazu

tom r. 1366 vydaném a synodou obnoveném') uvádęjí se dva druhy nástrojű strunových

(smýkací a drnkací) : figella, cythara a psalterium a zákaz sám odűvodńuje se tím, ze

hra nástrojű zpűsobuje v lidu nepoboznost, tęlesnou zádost, marnivost a jiná pohoršení.`')

Jisto jest, ze uvádęním nástrojű ve svętské hudbę uzívaných do chrámű, vneslo se tam

i mnoho svętského zivlu, rozpustilé písnę a rondelly, jez prirozenę ohrozily váznost

zpęvu i bohosluzby vűbec, zvláštę kdyz pocaly se hráti i na varhany."') Nez i z cistę

hudebního stanoviska musil prűvod nástrojný, dle tehdejšího zvyku v parallelních quintách,

quartách i sextách nebo na zpűsob improvisovaného diskantu provádęný") dusiti, (plynulosti

linie chorálních melodií. Oproti tomu stál tu ovšem prűvod varhanní s tou predností, ze

pri vší své nehotovosti neprekázel pinému rozvinutí i nejozdobnęjších koloratur liturgi

ckého zpęvu.

A u t o r i t a c í r k e v n í, nespokojivši se tedy pouhým zákazem hry svętských

písní a rondellű na nástroje pri bohosluzbę, sáhla k prostredku ještę radikálnęjšímu —

úpinému vyloucení hudby instrumentální z kostelű vűbec. Jen varhany výslovnę ze zákazu

toho vyńaty a uznány tím za jediný, officielní nástroj hudby církevní. Arcibiskup jednal

zde v nátlaku naléhavé potreby rázného a definitivního odstranęní vzmáhajícího se ne-

švaru a zaujal tím ovšem stanovisko ku hre nástrojové v kostele krajnę odmítavé.

K jiným výsledkűm ménę príkrým, ale také skutecným pomęrűm ménę odpovída-



3) V uvedeném iiz zápisu v Libri erect. z r. 1408 praví se výslovnę: »pro tangendis organis«.

Viz nahore str. 27 poz. 33.

4) »Praedicta missa cum organorum canhi cantari deberet« (Libri erect. II, 236). Viz nahore

str. 25, poz. 28.

~') Jt. in vigilia conversionis S. Pauli non fit praepulsatio, in crastino vero in die convers. s. Pauli.

fit missa defunctorum magna, et missa magna cantatur hoc die cum organis. (Rkp. kap. prazs. po r. 1416.)

Srv. Tomek: Základy starého místopisu praz. oddíl IV. s. 248-250.

°) Inventár chrámu svatovítského z r. 1387.: »Libri gradualium. — 10. Duo gradualia cotidiana

integra, quibus utuntur chorales. — 12. Duo gradualia parva antiqua, quibus organistae utuntur.«

(Podlaha-Šittler: Chrámový poklad u sv. Víta v Praze. Praha, 1903, III, s. XLIX.) Dle Konráda zaznam.

totéz i v inv. z r. 1374. (Method VI, 54?. Podobnę v invent. krumlovském z r. 1418: »Item gradualia

duo pro choro. Item gradualia unum parvum pro organis. (FRA XXXVII Pangerl, Urkundenbuch von

Goldenkron, 392.)

7) Viz nahore s• 22, 18 p. 13.

3) Ferd. Tadra: Cancellaria Arnesti (AOG LXI, 493--4): »Inhibicio, ne misse fiant intermixtis

musicis instrumentis.« »organorum dumtaxat symfonia excepta.« H&fler: Concilia Prag. s. 131: »deus in

modulatione cantus instrumentalis non delectatur, sed potius in devocione cordis.«

°) Ex quo indevocio surgit in populo, zelus carnalis seu illicitus pullulat, vigoratur vanitas et per

multa scandala gravatur.« (Tadra 1. c.)

10) Hófler: Concilia Prag. 13. Tomek: Dęj. męsta Prahy III, 207.

11) Nejedlý : Dęj. predhus. zpęvu 92.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ