|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 23
68. Jan Brahms. Wagnerűv, jednak prvky, nálezející k slohu církevnímu. Jeho symfonie jsou nejdelší 1. Brahms, poslední mistr klassický, nar. vedle Mahlerových a Nikodemových. Pocet 1833 v Hamburce jako syn kontrabassisty, jeho dęl jest pomęrnę malý. Napsal de v ę t odrzel první vyucování hudební od svého s y m f o n i í, c, c, d, Es, B, A, E, c, d. otce, pozdęji od Marxena v Altonę. Byl po (poslední, devátá, zűstala nedokoncena; nękolik let dirigentem u knízete z Lippe- Bruckner si prál, aby se pri provedení jako Detmolda. R. 1862 odebral se do Vídnę, ctvrtá vęta hrálo jeho »Te deum«), t r i která se mu stala druhým domovem. Rídil m š e (d, e, f), »T e d e u m«, 150. zalm tu koncerty, pęvecké akademie, pozdęji — pro sola sbor a orchestr, radu menších dęl az do roku 1874 —koncerty spolku hu- církevních (»Ave Maria«, »Tantum ergo<, debních prátel. Zemrel 1897 ve Vídni. graduale, antifony), »Germanenzug« a »Hel- První jeho díla byla vrele vítána Schu- goland«, muzské to sbory s prűvodem or- mannem, jenz svou nadšenou kritikou v»Neue chestru, smyccový kvintett F dur. Zeitschrift fúr Musik« razil mu cestu do verejnosti. Brahmsűv hlavní význam spo- 70. 0 ceských skladatelích starší doby cívá v jeho tvorbę s y m f o n i c k é a k o- (-1850). m o r n í. Napinil formy tyto, prejaté od mistrű klassických, novým, moderním ob- Z ceských skladatelű, kterí zili soucasnę sahem. s mistry nizozemskými, vynikl v XVI. s t o 1. Nejvýznamnęjší jeho díla jsou: » Requiem« Jan TrajanTurnovský, farárv Ne- pro sola, sbor a orchestr, s nęmeckým tex- tvori (ctyr az pętihlasé responsorie, ctyrhlasé tem (Deutsches Requiem), »Triumphlied«, »Patrem«, mše a trojhlasé úpravy ceských »Schicksalslied«, »Gesang der Parzen«, písní) aKryštof Harant z Polzica »Rinaldo«, 4 symfonie, 2 serenády, ouver- B e z d r u z i c, nar. na Klenovém 1564, tura akademická a tragická, klavírní kon- popraven 1621 v Praze (šestihlasé motetto certy d a B, houslový koncert D, koncert »Qui confidunt Domino«, pętihlasá mše, vyd. pro housle a cello, klavírní a klarinetový od Nejedlého v » Cyrillu «). kvintett, dvę sextetta, klavírní tria, 3 smyc- V XVII. stol. vynikl spravováním du- cová a tri klavírní kvartetta. P r o k 1 a v í r: chovních písní Adam Michna z O t r a- sonáty C, fis, f, ballady, rhapsodie, fantasie, d o v i c, varhaník v Jindrichovę Hradci a intermezza, variace na thema vlastní, na Václav Karel Holan Rovenský, thema uherské, Schumannovo, Paganiniovo, reditel kűru na Vyšehradę. (Zpęvník »Kaple Hándlovo. Pro klavír ctyrrucnę: valcíky a královská«.) uherské tance. Dále jest od nęho rada Soucasníkem Hándlovým a Bachovým motett a krásných písní (ot. 50!). P r o v a r- byl znamenitý ucitel, kontrapunktik a skla- h a n y napsal preludium a fugu z »a« ,fugu datel církevních dęl, clen rádu minorit- z »as« a 11 predeher chorálních. ského Karel Cernohorský a Jan Dismas Zelenka. 69. Antonín Bruckner. Cernohorský nar. 1684 v Nymburce, zemr. 1740 ve Štyrském Hradci. Byl varhaníkem Ant. Bruckner, nejvętší mistr symfonie v Padovę, Assisi a pozdęji u sv. Jakuba po Beethovenovi, narodil se v Ansfeldenu ; v Praze. Bohuzel všechna témęr jeho díla otec jeho byl vesnickým ucitelem. Pocátkűm znicena byla pri pozáru kláštera minorit- hudby uiil se u svého otce, po jehoz smrti ského u sv. Jakuba Zachovalo se jen nę- stal se vokalistou v kláštere sv. Floriana. kolik praeludií a fug pro varhany, ctyr- Vzdęlával se s pocátku autodidakticky, hlasé motetto »Laudetur Jesus Christus,, pozdęji vedením Sechtrovým a Kitzlerovým; offertorium »Quem lapidaverunt« a »Preca- pűsobil nejdríve jako varhaník v Linci a tus est Moyses«. - Z jeho zákű vynikl 1867 byl jmenován nástupcem dvorního Gluck, Tartini, zCechűFr.TŰma (nar. varhaníka Sechtra ve Vídni a zároveń pro- 1704 v Kostelci nad O., zemrel 1774 v klá- fessorem hry varhanní, kontrapunktu a kom- štere milosrdných bratrí v Praze), virtuos posice na konservatori, pozdęji téz lekto- na gambu; napsal 30 mší, z nichz vy- rem hudby na universitę. Zemrel 1896 ve niká c a d, Miserere, Responsorie„ a díla Vídni. klavírní, J a n Z a c h (nar. 1699 v Celako- Hlavní jeho význam spocívá n a p o l i vicích, zemrel 1733 v blázinci v Bruch- s y m f o n i c k é m. Vychází od tvorby Bee- salu ; napsal mše Stabat, Requiem c, Sym - thovenovy a Schubertovy a vnáší do sym- fonie, koncerty) a J os. S e e g e r (nar. fonie jednak »veliký« instrumentální sloh 1716 v Repínę na Męlnicku, zemrel 1782 | ||||
|