|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 27
MEZINÁRODNI~ HUDEBNÍ KONGRES V LONDÝNĘ. 29. KVĘTNA -3. CERVNA 1911. DLE PŰVODNÍCH PRAMENŰ PODÁVÁ P. BERNARD VELÍŠEK, O. S. B. Y rZ]tleme v dobę sjezdű a kongresű. Pomalu má jiz kazdý stav svou organisaci a koná L~ obcas své sjezdy. Heslem moderní doby je: Viribus unitis, — spojenými silami. U vętšiny takových sjezdű padne asi v první radę na váhu hmotné blaho clenű. Jsou však sjezdy, pri kterých se jedná hlavnę anebo výhradnę o i d e á 1 n í statky. Sem sluší pocítati sjezdy katolíkű, které bojují za volný rozvoj a rozmach církevního zivota ve všech oborech lidské spolecnosti, dále sjezdy eucharistické, jez si vytkly za úcel šírjti úctu k nejsv. Svátosti oltární, tomuto stredu katolické bohosluzby a zdroji, z nęhoz proudí stále nový zivot do údű církve, jako proudí míza ze pnę stromu do jeho vętví a ratolestí. Výhradnę duchovní obohacení mají za úcel také mezinárodní sjezdy hudební. Dle toho byl také londýnský hudební kongres zarízen. O hmotném postavení hudebníkű mohla býti rec leda v jedné prednášce, kterouz męl anglický úcastník sjezdu dr. A. H. Mann na thema : Jednota a organisace hudebního povolání. Nejobšírnęjší zprávu o sjezdu prinesl londýnský hudební męsícník »The Musical Times« v cervencovém císle. Nalézáme tu nejen úpiný seznam koncertű a prednášek a jmen cizích úcastníkű, nýbrz doslovnę uvedené proslovy a prípitky. Velice obšírnę zpravuje také své ctenáre týdenník: yMu- sical News« z 3. a 10. cervna. Dle seznamu napocítali jsme 155 cizích úcastníkű (dámy vpocteny). Nejcileji se úcastnilo Nęmecko; bylof tu z Nęmecké ríše na 46 úcastníkű (s dámami), kdezto Francouzű jsme napocetli pouze tricet. Z Nęmecka byli tu téz známí horlitelé pro ryzí církevní hudbu a pracovníci na poli gregoriánského chorálu, dr. Karel Weinmann z Rezna, dr. F. H. Mathias ze Strassburku a dr. Hermann Miilier z Paderbornu. Z Rakousko- Uherska bylo celkem 23 úcastníkű ; z tęch bylo z Vídnę samotné 17 (3 dámy). Celé Cechy zastupoval prof. dr. Heinrich Rietsch (»Prag-Smichow«). Z Mo- ravy byl také jeden (H. Siegfried Garfunkl, Brno). Vlachű bylo osm (dvę dámy), Z ostatních zemí byly zastoupeny: Rusko, Španęlsko, Rumunsko, Švédsko, Dánsko, Belgie, Švýcarsko, Holandsko, Spojené státy severoam., Kanada. Z jizní Ameriky byly zastoupeny státy Argentinie, Uruguay a Chile. Vlády rakouská, nęmecká (pruská) a francouzská męly tu své delegáty. Mozná ze tu byli delegáti i jiných vlád, ale na sjezdu vystoupili pouze delegáti trí jmenovaných vlád. Delegátem rakouské vlády byl prof. Guido Adler (Vídeń). Vlastní zahájení sjezdu predcházela »reception« v hudebním sále firmy Novello & Co >"") K cizím hostűm pri- druzila se cetná anglická spolecnost. Hosté męli prílezitost shlédnouti radu tisknutých hudebnin (privátní majetek znázorńujících pokrok tisku not od jeho pocátku v patnáctém století az do konce sedmnáctého století. O hudbu a zpęv bylo také postaráno. V úterý ráno, 31. kvętna, byl sjezd formálnę zahájen v budovę londýnské univer- sity, jez je v cásti męsta zvané »South Kensington«. Predsedou sjezdu byl jmenován A. J. Balfour, clen anglické dolní snęmovny, bývalý ministrpresident. Nejprve promluvil Sir Alexander Mackenzie, jakozto predseda Britské sekce mezinárodní hudební spolec- nosti. Uvítal všecky prítomné, zvláštę pak cizí hosty. Oznámiv k radosti všeeh úcastníkű, ze král prijal patronát sjezdu, predstavil predsedovi kongresu místopredsedy a cetl na- hlas jména delegátű cizích zemí. Kdyz p. Balfour povstal, aby promluvil, byl uvítán dlouho trvajícím potleskem. Vítal úcastníky sjezdu jménem svým a jménem všech hudebníkű a všech milovníkű hudby v Anglii, vzpomenul dvou predcházejících hudebních kongresű, jez platily památce dvou slavných hudebníkű, Haydna (ve Vídni) a Bacha (v Lipsku). Lituje, ze Anglicané se nemohou honositi jmény takového vęhlasu, ackoliv závodila prý Anglie s ostatními zemęmi také na poli umęní hudby az do polovice XVII. stol., anebo az do smrti Purcel- lovy (t 1695), tedy vlastnę ještę déle. Netroufá si vysvętliti prícinu neplodnosti, jaká po- tom v Anglii nastala a po delší dobu potrvala, ale tęší se, ze tato doba neplodnosti blízí se k svému konci, ci lépe, jiz je ukoncena, a ze Anglie zaujme opęt místo mezi *) Hudební nakladatelé a majitelé tiskárny. Tato firma vydává téz yThe Nlusical Times« | ||||
|