|
| ||||
| ||||
|
34 CYRILL XXXVIII
Na obrázku v horení cásti silnę rozmazaném za- kresIeny jsou varhánky ty jen v nejzbęznęjších ry sech. Naznacen jen jich drevęný spodek (zlutou bar- vou) a 2 rady kovových píšfal poctem 14 (barvou modrou). Vše ostatní schází. Miniatura sama svým celkovým námętem neprimyká se ovšem nikterak k váznosti církevního textu (zalmu 95.), jenz násle- duje. Illuminator totiz, jak patrno, zachytil zde spolu- úcastníka onęch jiz zmínęných slavnostních prűvodű poulicních, coz také velmi názornę naznacil tím, ze zobrazuje postavicku hrácovu s pozdvizenou levou nohou, tedy patrnę v poskoku, v tanci 3) Tím stává se naše vyobrazení zvláštę dűlezitým, dokazujíc, jak dlouho udrzel se zvyk hraní na prenosné varhany v hudbę poulicní. Uvidíme, ze dálo se tak ještę i pozdęji. Zvláštní, prímo fantastický svým nápadem je r e- r'^ lief na nepolévaném kachlíku,') jejz mozno pűvodem poloziti ještę do tohoto období."-') Na nęm totiz vypodobnęn Pan hrající na malé varhánky. Tyto naznaceny jsou jen velmi zbęznę, tak ze skutecnę vykazují znacnou podobnost s antickou syringou.E) Jen dle klávesű jez pod jednou radou (8) píšfal dosti Baohlík nalezený v Labi n YardnLir. (Vcńalo jasnę vystupují, rozpoznáváme nástroj ten urcitę jako z Paui. arch. aSl(I, itro9, obr. na,p. iíe.)portativ. Zde tedy jen náhodná podoba obou ná- strojű zpűsobila, ze uzito k výzdobę kachlíku motivu tak podivného — Pana s var- hanami. 3. Varhanictví a varhanárství. Sledujíce vývoj varhanní hry v dobę predhusitské, seznali jsme, ze za celou tu dobu stála na stupni velmi nízkém. Nebylo tedy prirozenę hraní na varhany zádným umęním, které by vyzadovalo zvláštę k tomu úcelu pripravených hrácű. Varhaníkem mohl býti kazdý hudebník, jmenovitę zpęvák. Ba právę kostelní zpęvák `jako nejlepší znalec liturgického zpęvu mohl a dovedl také tento zpęv nejlépe doprovázet. Kdyztę pak kmen stálého pęvectva chrámového aspoń ve vętších kostelích kollegiátních a klášterních tvorili hlavnę clenové kapitul a rádű, vybírali se asi z rad jejich i varhaníci. První zmínka o v a r h a n í k u-k n ę z i, nejstarší zprávę o varhanech v Cechách chronologicky nejblizší (z r. 1258), týká se dómu v Olomouci') a nevztahuje se tedy prímo na pomęry naše. U nás záznamy osob pri kostelním zpęvu zúcastnęných jsou velmi sporé$) a teprve v druhé polovici XIV. stol. vyskytují se v hojnęjší míre. A z tęch právę seznáváme, ze vybírání varhaníkű z rad knęzského pęvectva, coz umoznęno bylo vętší pocetností duchovenstva pri kostelích kollegiátních a klášterních vűbec, stalo se pozdęji pravidlem i pro kostely farní. Varhaník pri kostele farním (v dobę Karlovę) postaven na roveń ostatním sluzeb- níkűm kostela, kantorovi, saktristánovi a zvoníkovi a męl míti aspoń nizší svęcení. Z pravidla však byl knęzem.') V písemných pramenech zaznamenán varhaník u sv. 3) Tancující šaškové byli jiz v prúvodu vítajícím krále Václava II. (FRB IV, 20: — „mimi sal- tant« —; viz nahore s. 21, p. 23.) 4) Nalezen byl prI regulaci v Labi u Pardubic. Nyní v místním museu tamze. Popis a zobrazení v Pam. arch. XXIII, 1909, sp. 449. iV. D. Nález kachle nározného.l 5) Kachlíky polévané pocínají se totiz objevovati az v dobę pohusitské, koncem XV. st. (Jos. Braniš: Dęj. stredov. um. v Cechách II, 171.) '') V uvedené zprávę v Pam. arch. (XXIII 1. c.) oznacen také skutecnę nástroj, jejz Pan drzí, za syrinx. 7) Emler: Regesta II, 69. Srv. Nejedlý: Dęj. predhus. zp. 91. s) Z druhé polov. XIII. stol. víme jen o 2 kantorech (u sv. Víta a u Všech svatých na hradę prazském) — Chvalkovi (1281) a Hermanovi (1295), kterí oba byli kanovníky. (Tomek: Dęj, męsta Prahy I, 592, 597.) y) Tomek: Dęj. męsta Prahy III., 162, 30 n. | ||||
|