|
| ||||
| ||||
|
XXxviii. CYRILL 35
Mikuláše na Starém męstę, jménem pak uveden k r. 1376 knęz Mikuláš, jenz byl varhaníkem u sv. Mikuláše na Malé stranę.'°) Mnohdy zastával takovýto knęz-varhaník zároveń i jinou sluzbu kostelní jak patrno z prípadu pri kostele sv. Havla, kde knęz Jakub z Domazlic (k r. 1380 jmenovaný) byl spolu sakristanem i varhaníkem. Jinak však, jak se zdá, neprekázelo varhanictví ani u zastávání jiných i vyšších úradű duchov- ních. Tak varhaník Jan neznámo prj kterém kostele k. r. 1349 uvedený byl advokátem pri konsistor] (prokurator consistorii).11) Pro varhaníka v kathedrálním chrámu sv. Víta zűstalo však stále nezbytnou podmínkou vyšší svęcení K velikému poctu duchovních tomuto chrámu za Karla IV. pridęlených nálezel i »reditel varhan« (organista), jenz by1 knęzem 12) a męl, jak z pozdęjších zápiskű vysvítá, povinnost slouziti dennę mši za zemrelé. Byl tedy soucasnę i ollárníkem."') R. 1416 byl jím jakýsi Prokop.') V klášterích zűstávalo stále ještę pravidlem, ze varhanictví pridęlovalo se vzdy nękomu z clenű rádu.'') V listinę kláštera sv. Tomáše na Malé stranę uvádí se (r. 1414) jako reholní úredník (vedle kantora, sakristy a j.) i organista.1G) V benediktinském kláštere sv. Ambroze byl varhaníkem reholník Mikuláš (zaznam. k. r. 1377). 1') Jinak tomu bylo ve farních kostelích venkovských. Zde opatroval se kostelní zpęv z nedostatku potrebného knęzstva cestou jinou, prostrednictvím farních škol, jez dodávaly dosti vycvicených zpęvákű pro své kostely. Bízení pak zpęvu príslušelo pravi- delnę samému správci školy (»magister scholae«), ") jenz prípadnę i doprovázel sám zpęv varhanami. Prípad varhaníka-uc i t e 1 e ve vsi Staré na Jicínsku k. r. 1408 zaznamenaný,") byt i ojedinęlý, zűstává prece jen zajímavým, nejstarším dokladem zjevu v pozdęjších dobách tolik se rozmohšího a hluboko se zakorenivšího — varhanicení ucitelstva. Oproti varhaníku knęzi stojí zde tedy varhaník laik, ovšem jako ucitel (a jako školy farní vűbec) zcela na vrchnosti církevní závislý. Varhanictví pak ani v tomto prípadę není zamęstnáním samostatným souvisejíc úzce s povinností ucitelskou, ba prímo z ní vyplývajíc. Ano pak spocívalo mnohdy v rukách první osoby ve škole, správce školy, zároveń reditele kostelního zpęvu, nebylo také nijakou snad pouze podrí- zenęjší sluzbou kostelní. Za to v a r h a n í c i z p o v o 1 á n í stáli hudebnę velmi nízko. Jsouce postaveni na roveń potulným pištcűm, hudcűm a jiným hudebníkűm pocítáni byli mezi renteslníky. V Tomkovę seznamu remeslníkű v letech 1348—1419 v Praze usedlých zaznamenán i varhaníka") Rovnęz v ceském prekladu kroniky trojanské (z r. 1411) v místę, kde vycítají se remeslníci po ulicích męsta rozsazení, jmenují se i varhaníci a s nimi spolu i varhanári.') Mezi vyrabitelem urcitého nástroje a výkonným hudebníkem (jako pri nástrojích jiných) neciní se co do umęní vűbec zádného rozdílu. Varhanictví tedy jako povolání samostatné provozovalo se cistę po zivnostnicku. Pres to nevyhýbaly se mu ani osoby jinak spolecensky výše postavené a dosti zámozné. Tak varhaník Mikuláš byl konšelem na Malé stranę (zaznam. k. r. 1352),`) a varhaník Jeroným k. r. 1414 pripomenutý męl na Novém męstę ve Spálené ulici dűm.") Z męšfanű uvádęjí se po r. 1417 jako varhaníci Cert a Chrysostom oba na Starém męstę pra2ském.24) 10) Tomek 1. c. III, 31. V, 191- 11) Tomek V, 170, 110. ') Tomek II[, 29. 13) Rkp. arch. kap. prazs. (neznam.) fol. 64, a. 1410: »Altare S. Viti, cotidie missa defunctorum per organistam.« — ib. fol. 32, r. 1415; Item in magno altari S. Viti cottidie missae defunctorum per organistam.« V. Tomek: Základy star. místop. prazs. IV, dod. s 247, 248, 246. Tomek V, 136. Tomek III, 230. 10) Zikm. Winter: Zivot církevní v Cechách. Praha 1846, II, 744. 17) Tomek V, 218. 1s) Tomek III, 264. 1`') Srv. nahore s. 155, p. 13. 20) Tomek II, 379, p. 84. 2') Historie.trojanská, kn. V, kap. 3.: »O ustavení męsta Troje nového a hradu v nęm, a o osa- zení jeho męštany a remeslníky, a o hrách tu v męstę vymyšlených. — A po tęch ulicech zdęlána biechu bydla a stavadla všelikterakým remeslníkóm: — onde varhanári, onde varhanníci.< (K. J. Erben: Výbor z literat. ces. II, sp. 88, 92. Srv. Tomek, Vęstník Král. C. Spol. Nauk 1869, 69 n. 22) Tomek V, 89. 23) Tomek: Základy st. místop. prazs. II, XXVI, 80. Ve Spálené ulici císlo 98, st. 95, 1414: Je- ronymi organistae. 24) Zikm. Winter: Dęjiny remesel a obchodu v Cechách v XIV. a XV. stol., v Praze 1906, III, 450. | ||||
|