|
| ||||
| ||||
|
36 CYRILL XXXVIII.
Pokud se tkne n á z v u hráce na varhany oznacujícího nebylo slovo »varhaník« (pozdęji ovšem zevšeobecnęlé) s pocátku obvyklým. V nejstarším prekladu bible vyskytá se obrat »zpęvák na varhaniéch« (za lat »musicus in organis, ), "') a v Bohemári pre- lozeno lat. »organista« slovem »hudywarhan«, vlastnę tedy hudec na varhany.l°) Ještę ve XIV. století uzívá se vedle latinského názvu organista« výrazu »reditel varhan« (u sv. Víta) a s ním pravdępodobnę totozného terminu »ludi rector«.") Teprve v druhé polovici XIV. století objevují se slova »varhaník« a »varhanár= hráce i zhoto- vitele nástroje presnę odlišující. Nejménę podrobnę 'a spolehlivę zpraveni jsme o pocátcích a vývinu ceského varhanárství. — Veškeré zprávy o varhanech v Cechách s lapidární strucností zaznamenané neudávají totiz ani v nejmenším, kdo kde dotycný nástroj vyrábęl. Není tedy také jisto, zda to byl cizí nebo domácí varhanár. Pravdępodobnę však aspoń koncem XIII. století, kdy opatreny byly varhanami i kostely mimo Prahu, a to i v kra- jích dosti vzdálených (v Polici), dostalo se toto remeslo do rukou ceských.`) I zde patrnę primitivnost tehdejších varhan vűbec byla prícinou, ze hlavní péce vęnována spíše vnęjšímu vzhledu, výzdobę (varhany v breviári krizovnickém) nez úcelnému vypra- vení nástroje k praktické potrebę. Proto také zprávy zvláštę podrobnęjší o tomto remesle nejsou v nijakém pomęru ku znacné jiz rozšírenosti varhan koncem této doby. Varha- nárství jako remeslo samostatné uvádí se v kronice trojanské. 1ménem pak zachován var- hanár Pavel, jenz postavil varhany pro chrám sv. Bartolomęje v Kolínę r. 1395.'!9) (PrSstę d.) •ua STECKEROVA SONÁTA PRO VARHANY A JEHO MOTETTA PÍŠE Dr. C. SYCHRA. Lońského roku podal jsem ctenárűm našeho casopisu rozbor Steckrovy »Missa so- lemnis« a jeho »Te Deum«. Letos, u prílezitosti duchovního koncertu z jeho dęl, doplńuji kritiku o jeho skladatelské cinnosti rozborem sonáty pro varhany a jeho motett. Sonáta pro varhany. propracován v zacátku ; obšírnęji zpracován (Opus 1.) je motiv b, který v Menu mossu, následují- cím po prvém rozvedení motivu tohoto, je A) Praeludium. — Allegro. rhytmicky úphię zmęnęn (augmentován). Tato vęta je pracována jako fantasie. Pod- Tak produkuje ho vrchní hlas; tenor pro- kladem jsou 2 motivy: vádí piccicatové figury; na to následuje mohutná gradace vyvrcholující ve fff. Pak prichází Tempo L, kde opęt motiv a; opęt se sem vrací vázný tón zacátku; skladbou proletí zdobnęjší nábęhy v obou rukou, na to obę ruce soustredí se ve hre vázných akkordú, zatím co v pedálu vyskytne se rhytmus zivęjší ; mohutným „Grave” koncí prvý díl. —~itf~~ Ntt~s~—E~• - ~y=~f ~~ B) Thema s variacemi. prvý vázný, druhý jiz s dávkou cilosti. Základ k variacím podává toto thema ele- V tomto prvém dílu je prvý motiv krátce gického charakteru : 251 Kniha Paralipomenon ([, 15, 16) — in organis musicorum: zpęváky na 'varniéch. (Jirecek, CCM. 1864, 167. Týz, Pam. arch. X, 430.) ") Listy filolog. 1892, 490. 27) Zaznamenán v męstské knize mostecké k r. 1313. (Schlesinger: Stadtbuch von Briix, s. 20. Srv. Zd. Nejedlý : Dęj. predhus. zp. 91. 11~) Srv. Z. Winter: Dęj. rem. a obchodu v C. v XIV. a X. st., s. 82. 29) Jos. Vávra: Dęjiny král. męsta Kolína nad Labem, s. 49. | ||||
|