|
| ||||
| ||||
|
38 CYRILL XX—XVI—11.
b) „O salti taris hostia.” O salutaris hostia, Obęti nám prezádoucí, Quae coeli pandis jenz otvíráš nebe ostium, skvoucí, dum re - sur - ge- ret Bella premunt hostilia, boje máme tuhé, dęsné, Da robur, fex auxilium. pomoz, af duch nepo- a celý sbor na to zavírí pinou silou. Pak klesne. II. sbor zahajuje jásavé ,Allcluja" s náhlou V „Andante religiosu” psána je tato nęzná zmęnou rhytmu (Allegro non troppo), jímz skladba ; zajímava je zvlášf svými harmoni- skladba slavnostnę koncí. ckými útvary. c) Terra tremuit. 3. Ave Maria. Terra tremuit, et quievit, Zemę se ti`ásla a pak tOpus `L.) dum resurgeret in judi- ztichla, kdyz Bűh po- cio Deus, alleluja. vstal k soudu, alleluja. Ave Maria, gratia plena, Zdrávas Maria, milosti Dominus tecum : bene- piná, Pán s tebou, po- Je to poslední motetto ze sbírky: XVI. Mo- dicta tu in mulieribus zehnaná ty mezi zenami tetta pro festis principalibus (kromę této má et benedictus fructus a pozehnaný plod zivota Stecker ještę 2 sbírky motett). Kompono- ventris tui, Jesus! tvého, jezíš. váno pro dvojsbor s prűvodem varhan (ne- oblig.). Jedno z nejkrásnęjších Steckerových Skvostná ta skladba skládá se ze dvou motett jiz proto, ze tak mistrnę dovede vy- cástí s krátkou mezivętou (v es-dur) po stihnout význam témęr kazdého slova. gradaci pri slovę „Jesus” ; v obou prokom- Pianem (Larghctto) zacíná I. sbor, po nęm ponován je jenom p r v ý díl známého textu II., síla obou vzrűstá az ve f — tak lící se „Ave Maria”, jak je výše uveden. Zajímavo, ta hrűza posledního dne (terra tremuit). Zti- ze skladatel uzil tu za prostredky projevu: šení prinášejí slova: solového hlasu, houslí, cella, varhan a piana. Hlavnę okolnost, ze klavír v slohu jeho povaze odpovídajícímu je psán, vyvo- lává dojem koncertní skladby. K o l o r i t u et qui - e - - vit je však tato skladba cistę církevního. Zpű- sob koncepce je docela príbuzným onomu, jímz podkomponován motiv, který casto na který v dalších církevních skladbách Ste- to dvojsborem prolíná, zatím co do dvoj- ckerových pozorujeme. („Ave Maria" je sboru vnikne energictęji I. tenor s I. bassem prvo). skladbou komponovanou na text (unisono): duchovní.) ^^ REPETITORIUM DĘJIN HUDBY. EMIL BEZECNÝ. (POKRACOVÁNf.) 71. Smetana, Dvorák a ceská hudba. jakoz celá rada dęl klavírních: etudy, va- riace, sonáta, rondo, rhapsodie, transskripce, Tvűrcem ceské národní hudby jest »Bagatelles et Im promptus<, »Lístky do B e d r i c h S m e ta n a. Narodil se 2. brezna památníku«, »Six morceaux characteristi- 1824 v Litomyšli; otec jeho byl sládkem. ques« op. 1., vęnované Fr. Lisztovi. Zacátkűm hudby ucil se u Antonína Chme- R. 1856 stal se Smetena na doporucení líka; dalšího vzdęlání hudebního dostalo Alex. Dreyschocka reditelem »Harmonike se mu v Jindrichovę Hradci u varhaníka Sállskapet« v Góteborgu. Tam vytvoril pod Ikavice a od roku 1843 v Praze, kde konal vlivem Lisztovým své první symfonické horlivá studia v theorii a hre klavírní básnę vRichard III.«, UValdštýnúv u výtecného paedagoga Proksche. Tábor a »Hakon jarl«. R. 1861 R. 1848 zalozil si hudební ústav, který se tę- vrátil se do vlasti, 1863 otevrel s Ferd. šil záhy veliké oblibę. Tehdy vznikly první jeho Hellerem nový hudební ústav, rídil kon- vętší skladby: »Slavnostní symfonie« certy akademického ctenárského spolku, s mistrným scherzem; (v poslední vętę koncerty filharmonické a po dva roky téz pouzívá Smetana k thematické práci rakou- koncerty »Hlaholu«. Pro tento spolek na- ské hymny); k l a v í r n í trio z g-moll, psal celou radu velice cenných sborű. (Bal- | ||||
|