|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 39
ladu pro muzské hlasy »Tri jezdci dvoj- básní » M á v 1 a s t «, vęnovaný męstu Praze sbor Odrodilec«, »Rolnická« pro muzský (Vyšehrad, Vltava 1874, Sárka 1875). Z ce- sbor, »Ceská píseń« a »Píseń na mori« pro ských luhú a hájűv 1875, Tábor 1878, smíšený sbor, »Tri zenské sbory«, muzské Blaník 1879), poslední orchestrální jeho sbory »Vęno«, »Modlitba«, »Naše píseń«. dílo »Prazský karneval« ve formę Hlavní snaha jeho nesla se však k tvorbę suity (1883) a epochální smyccové kvartetto d r a m a t i c k é. První svou operu »Bra- » Z m é h o zivota« z e moll, rozhodnę jeden n i b o ri v Cechách« napsal 1863; z nejoriginálnęjších výtvorű na poli komorní druhá »Prodaná nevęsta« vznikla v le- hudby po Beethovenovi. (Druhé kvartetto tech 1863-66. Obę díla byla provedena z d napsal 1882—1883.) Téz nejkrásnęjší 1866. Jiz v »Braniborích« nalezl Smetana v li- jeho klavírní díla spadají v tuto dobu : dových scénách šfastnę národní tón, v »Pro- Etuda »Na brehu morském«, »Ceské tance-, dané nevęstę« však podarilo se mu vy- »Ctyri polky« (nejkrásnęjší tretí z F ; tvorit operu ryze národní, v níz pojí se pro klavír a housle »Z domoviny«, humor, nęzný cit, samostatná invence a pro zpęv »Vecerní písnę« na slova Hál- mistrná, Mozartova díla pripomínající práce kova. Smetana zemrel 12. kvętna 1884. v okouzlující celek. Vytvoril v symfonii, symfonické básni, Dílo toto má pro ceskou literaturu hu- v písni, v hudbę komorní, klavírní a sborové dební podobný význam jako Webrűv »Caro- díla mistrovská, odlišná svým originálním strelec« pro nęmeckou a Glinkűv »Zivot rázem naprosto od tvorby soucasné. Jeho za cara« pro hudbu ruskou. Od té doby predehry k »Libuši« a k »Prodané nevęstę« teprve lze mluviti o specificky ceské hudbę »Symfonické básnę«, kvartetto e moll, »Ce- umęlé. R. 186 marnę ucházel se Smetana ské tance« nálezejí k nejkrásnęjším výtvo- o místo reditele prazské konservatore. Roz- rűm svętové literatury hudební. Pres to však hodující osobnosti, — mezi nimi i slavný hlavní význam jeho spocívá na poli hudby dęjepisec dr. Ambros, — nemęli pro vý- dramatické. Ze stvoril ceskou národní operu, znam mistruv porozumęní. R. 1866 stal se bylo j)z podotknuto. Byl umęlcem pokro- kapelníkem prozatímního divadla. »Dali- kovým do krajnosti; neuzavíral se reformę bor«, vzniklý 1866-7 byl proveden 1868. Wagnerovę a Lisztovę, dovedl však ve všech V nęm Smetana priznává se za privrzence svých projevech uhájit vlastní umęlecký ráz. zásad Wagnerových, aniz by se však vzdal A n t. D v o r á k narodil se 8. zárí 1841 své umęlecké individuality. Bohuzel obe- v Nelahozevsi ; otec jeho byl rezníkem- censtvo a kritika krásy »Dalibora« ne- První vzdęlání hudební obdrzel od »ceských pochopila a trvalo to drahnę let, nez umę- kantorű« Spitze, Liehmanna a Hankea. lecký význam této mistrné práce ve vlasti R. 1857 stal se zákem varhanické školy, byl docenęn. Ještę dále šel Smetana ve své kde ucil se u Blazka, Zvonare a Krejcího. »Libuši« (1871-2). Byla ponejprv pro- Od roku 1862 - 70 byl violistou u » Pro vedena pri otevrení Národního divadla 1881. zatímního divadla«, 1873 provedl Bendl Uzavrená císla (arie, duetta) atd. vymýtil a jeho hymnus »Dędicové Bílé hory« dűslednę pouzil motivű príznacných; orchestr v koncertu Hlaholu, o rok pozdęii Sme- veden polyfonnę amistrnę vystihuje náladu; tana jeho symfonii Es dur ve Filharmonii. hudba vyrűstá ze slova. R. 1873 stal se Dvorák varhaníkem u sv. R. 1873—4 vznikly » D v ę v d o v y« (prov. Vojtęcha a obdrzel státní stipendium, jez 1874). Hlavní význam tohoto díla spocívá mu vymohl Brahms, nadšen jeho >Mo- ve zdarilém spojení graciesního, konversac- ravskými dvojzpęvy«. Velký úspęch ního tónu s jadrnými, národním rázem se tohoto díla, vydaného od Simrocka, byl pre- nesoucími zpęvy a tanci lidu venkovského. konán 1879 v Londýnę provedenými »S 10- R. 1874 pocal Smetana trpęti sluchovými v a n s k ý m i tanci«. Od té doby stalo se hallucinacemi a 20. ríjna t. r. ohluchl. Vzda 1 jméno Dvorákovo slavným po celé Evropę. se svého místa kapelnického a odstęhoval Celá rada hudebních spolecností jmenovala se 1875 trvale z Prahy ke svému zeti, nad- ho svým clenem, universita v Praze a lesnímu Jos. Švarcovi do Jakbenic. Tam Cambridge udęlily mu cestný doktorát. napsal poslední své tri opery: »H u b i c k a« R. 1890 stal se professorem prazské kon- 1876 (provedena téhoz roku), »T a j e m s t y í« servatore, 1892 reditelem »National Con- 1877—78 (prov. 1878) a »C e r t o v a s t ę n a« servatory of Music of Amerikan v Novém 1881- 2 (prov. 1882). Poslední dramatická Yorku, 1895 vrátil se do svého drívęjšího práce mistrova, romantická zpęvohra »V io- postavení v Praze a stal se 1902 reditelem 1 a«, zastala nedokoncena. V Jakbenicích prazské konservatore. Zemrel náhle 1. kvęt- vznikl téz nádherný cyklus symfonických na 1904 v piné tvűrcí síle. | ||||
|