|
| ||||
| ||||
|
b
XXXVIII. CYRILL 41 >Tarantellu«, »Jihoslovanské rhapsodie«, L. C e l a n s k ý. Opera: »Kamila «. »Capriccio«, »Ouverturu« op. 115. Ve skladbę církevní a sborové vy- K a r e 1 Š e b o r, nar. 1840 v Brandýse nikli: Pavel Krízkovský, nar. 1820 ve n. L., zemr. 1903 v Praze. Napsal opery: slezských Holasovicích, reditel kűru v Olo- »Templári na Moravę«, »Drahomíra«, »Blan- mouci, zemr_ jako clen rádu Augustiniánű ka«, »Husitská nevęsta«, »Zmarená svatba«. ve Starém Brnę 1885, Psal requiem pro Vilém Blodek, nar. 1834 v Praze, muzský trojhlas, »Zpęvy pastýrské-, »Pa- zemr. tamtéz 1874; znamenitý flétista. Roz- stýr a poutníci«, píseń : »Ejhle, Oltár<,', košná aktovka »V studniR udrzela se do- kantátu Hvęzdy dvę z východu a radu dnes na repertoiru. Mimo to napsal skladby sborű svętských, z nichz »Utonulá«, »Od- klavírní, symfonii, flétnový koncert a j. vedeného prosba«, »Odpadlý od srdca«, Hanuš Trnecek, nar 1858vPraze. »Dívca« nálezejí k nejlepším výtvorűm ce Komponoval opery: »Andrea Crini , »Ama- ské sborové literatury. Krízkovský svými ranta«. Mimo to napsal radu orchestrálních sbory v duchu národním ukázal Smetanovi a komorních skladeb a klavírní školu s K. smęr, kudy se má bráti ve sborové kom- Hoffineistrem. posici a na Moravę zahájil reformu v círk. J o s e f K 1 i c k a, nar. 1855 v Klato- hudbę. vech. Napsal operu »Spanilá mlynárka« Leopold Zvonar, nar. 1824 v Ku- a velikou radu sborových dęl. (»Pohreb na blovę u Zebráka, ucitel na varhanické škole Kańku«, duma z husitských dob pro sóla, v Praze, zemr. 1865. Psal mše, requiem a sbor a veliký orchestr, »Hymnus« pro smí- sbory. Hlavní jeho význam spocívá však šenéhlasy s prűvodem varhan, »Zalm 47«, v dílech theoretických. (»Navedení ke sklá- »Hymnus k slavnosti Komenského pro dání kadencí«, „Základové harmonie a smíšené hlasy, »Príchod Cechű na Ríp« zpęvu«.) pro sóla, sbor a veliký orchestr. Dvojsbor Frant. Gregora, nar. 1819 v Netoli- »Rozevri se nebe«, »Zlatý prestol« 8h1. cích, zemr. 1887 v Písku. Mimo mší, re- >Ceské písni«, »Lumírűv odkaz«. Pro muz- quiem, mešních cástí a zalmű napsal ceské ský sbor: »Naše perla=, »Nová záre« atd.) nešpory, cetné písnę, skladby pro pozoun V oboru komorní hudby napsal kvartett a kontrabass. On nálezí k veliké radę onęch z D, a kvintett g moll. V církevní hudbę nadšených kantorű-hudebníkű (Ryba, Spitz, vytvoril 9 mší a radu jiných drobnęjších Liehmann, Hnilicka, Suk (otec slaveného skladeb. Hlavní jeho význam spocívá však skladatele a j.), jez mistrnę lící A. Jirásek na poli hudby varhanní. (Viz ot. 87. a 88.) ve svém díle »Na dvore vévodském«. Jím K a r e l W e i s s, nar. 1862 v Praze. Na- byla hudba nade vše, vychovali celé gene- psal opery: »Viola«, »Polský zid<., »Revi- race dobrých hudebníkű a stali se tak pro sor«, »Útok na mlýn«. celý hudební zivot v Cechách najmę pro Jeho díla, psaná ve slohu eklektickém, církevní hudbu neocenitelným faktorem. vyznamenávají se invencí a velikým smy- Alois Hnilicka, nar. 1826 v ústí nad slem pro úcin dramatický. Podobnę jako Orl. zemr. 1902 v Chrudimi. Napsal veli- Škroup psal Weiss pozdęjší svá díla jazy- kou radu mší ve stylu h u d b y b a r o k o v é, kem nęmeckým. skladeb komorních a varhanních, koncerty Karel Kovaro vic nar. 1862v Praze, houslové. chef opery Nár. divadla. Jeho opery F r. M u s i 1, nar. 1852 v Praze, zemrel jsou : »Zenichové«, »Cesta oknem«, »Noc jako varhaník pri dómę v Brnę. Patrí mezi Simona a Judy«, »Psohlavci«, »Na starém nejlepší církevní ceské skladatele a virtuosy bęlidle«. Psohlavci« nálezejí k nejpűso- varhanní hry. Mistrovské jest jeho dílo »Sta- bivęjším dílűm doby posmetanovské. Mimo bat mater«. Vytvoril dále vedle »Missa so- opery pęstoval téz komorní a symfonickou lemnis«, velikou radu mešních skladeb, pís- hudbu (smyccová kvartetta a, G, Es, houslová ní, 10 sonatin pro klavír; jeho skladby sonáta F, dramatická ouvertura c moll, kla- varhanní jsou cástecnę vydány v vCyrillu«. vírní koncert f moll, symfonická báseń J o s e f F o e r s t e r, nar. 1833 v Oseni- »Únos Persefony« a m. j. cich, professor theorie na konservatori praz- K a r e l M o o r, nar. 1873 v Bęlehradę. ské a reditel kúru pri dómę svatovítském, Opery: -Vij«, »Hjoerdis«, operetta »Pan zemrel 1907. Napsal velikou radu církev- professor v pekle«. ních dę1(Missa in honorem s. Adalberti, s. Me- S t. S u d a nar. 1865, v Plzenci. Opery: thodii, de Beata, Jubilei), varhanních skla- »U bozích muk«, »Lešetínský kovár«. deb a »Nauku o harmonii«. A n t. V o j t. H o r á k nar. 1875 v Praze. Karel Stecker, nar. 1861 v Kosmo- Opery: »Na vecer bílé soboty«, »Babicka«. nosích, pűsobí jako ucitel theorie a dęjin | ||||
|