|
| ||||
| ||||
|
42 CYRILL XXXVIII.
hudby na prazské konservatori a jako lektor reditelem byl tehdy ustanoven Knittl), K. na universitę. Napsal slavnostní mši, mo- K n i t t l 1904—7 výborný organisátor, diri- tetta,»Te Deum«, sonátu pro varhany. Hlavní gent a theoretik. jeho význam však spocívá v jeho pracích Od r 1907 jest reditelem konservatore theoretiykých. (»O alterovaných akkordech«, Jindrich Káan z Albestű. Nar. »Kritické príspęvky k nękterým sporným 1852 v Tarnopoli, navštęvoval v Praze otázkám vędy hudební« (viz ot. 1., 87 a 88!). Prokšűv hudební ústav, byl pak zákem K tęmto se cestnę radí V. E. Horák, Viléma Blodka, 1874 absolvoval varhanickou Vácslav Jeremiáš, Josef Cainer, školu, 1889 byl povolán za professora hry C. Sychra, J. C. Drahlovský, J. E. klavírní na konservator, 1909 jmenován Zelinka, O. Horník, Ed. Tregler, predsedou komise pro st. zkoušky hudební. K. Douša, V. Ríhovský, Norb. Ku- Napsal vedle cetných skladeb klavírních bát, Fr. Picka, Josef Nešvera, L. (viz ot. 97.) radu prací komorních, písnę, Holain, Josef Jirásek, Frant. symfonické básnę »Pęvcova kletba«, »Ham- Hruška a j. let«, »Sakuntala«, »Jarní eklogy«, »Sou- Na vývoj církevní hudby v Cechách męlo sedské«, 6 melodramat, ballady »Bajaja« veliký vliv ustavení »s p o I k u p r á t e 1 c í r- a »Olim«, opery »Na útęku« a »Germinal«. k e v n í hudby« 1826, jehoz zakladatelé Nové, cistęmoderní smęry repre- snazili se o zvelebení církevní hudby v Ce- sentuje vűci cizinę V í t ę z s I a v N o v á k, chách porádáním vzorných produkcí a vy- Josef Suk a J. B. Foerster. pisováním cen za nejlepší církevní skladby. Vítęzslav Novák nar. 1870 vKame- R. 1830 zalozil spolek jednorocní školu nici jako syn lékare• obrátil se záhy od studia pro vzdęlání varhaníkű, jez 1835 rozšírena práv k hudbę. Byl zákem prof. Hostinského, na 2 rocníky. Reditelové varhanické školy prof. Jiránka a Ant. Dvoráka. V prvním ob- byli: Jan Vitásek 1830—39, Karel dobí své tvorby podléhá vlivu Liszta, Cajkov- P i t s c h 1842—58, josef Krejcí 1858 ského, Griega Patrí sem klavírní trio op. 1.. az 1865, F. Z. S k u h e r s k ý 1865—89, ballada »M a n f r e d«, »V a r i a c e« na thema vesmęs dobrí theoretikové a skladatelé váz- od Schumanna, »S e r e n á d y« ,» B a r k a- ných církevních a varhanních dęl; podobnę roly«, »Eklogy«, klavírní kvartett na ústavę pűsobili jako professori R. F ű h- z c moll. V druhém období priklání se rer, V. Novák, J. Studený, Z. Ko- fakturou k tvorbę Dvoráka a Brahmse. lešovský, J. L. Zvonar, A. Prűcha, K thematickému spracování pouzívá ná- Frant. Blazek, K. Stecker, Karel pęvű moravských a slováckých. Do tohoto Knittl a Jos. Klická. R. 1890 sply- období patrí: (klavír ní quintett, nula varhanická škola, která byla za re- smyccový kvartett, »Ceskásuita , ditelství Skuherského rozšírena na tri roc- »Moravské písnicky«, ballady: »Za- níky s prazskou konservatori. kletá dcera«, =Ranoša«, »Vrazedný milý«. Dűlezitým pro církevní hudbu bylo téz Nešcasná vojna«, symfonický obraz »V T a- zalození » O b e c n é J e d n o t y C y r i l l - tráchn »Sonáta eroica<,»Slovácká s k é« r. 1875 a casopisu »C y r i l l a« s u i t a«. Ve tretím období své tvorby do- msgr. Lehnerem, jenz pracoval ve prospęch pracoval se vlastního, svérázného slohu. Díla reformy církevní hudby ve smęru snah » Ce- z této periody radí se dűstojnę k nejvętším cilianű« (viz ot. 78!). výtvorűm soudobé literatury Patrí sem Podobný význam jako varhanická škola klavírní trio z d moll, skvostnývzor pro hudbu církevní, męla k o n s e r v a t o r monothematické práce, s m y c c o v é k v a r- p r a z s k á, zalozena 1811, pro vývoj hudby t e t t o s nádherným fugovaným úvodem, svętské. rada krásných písní, »Z údolí nového krá- Všickni témęr umęlci ceští — produktivní lovství«, klavírní skladby »Pan« a »E x o- a reproduktivní — prošli bud varhanickou t i k o n«, predevším však symfonické básnę : školou neb konservatori. Reditelé konser- »O vęcné touze-, »Toman a lesní vatore byli D i v i š W e b e r 1811—42 panna« a morská fantasie »Boure'. (viz ot. 72!), J. B. K i t t e 1 1843—65 (viz Novák pűsobí od roku 1909 jako professor ot. 72!), J o s e f K r e j c í 1865—81, vy- komposice na prazské konservatori a vycho- soce vzdęlaný hudebník smęru , bohuzel val podobnę jako Fibich velikou radu vý- hyperkonservativního, který se stavęl hou- borných hudebníkű. zevnatę 'proti tvorbę ceských skladatelű ze- J o s e f S u k, nar. 1874 v Krecovicích jako jména Ant. Dvoráka; dále A n t o n í n B e n- syn výtecného ucitele hudebníka J. Suka, n e w i t z 1881—1901 (viz ot. 93!), A n t o- absolvoval prazskou konservator, kde byl n í n D v o r á k 1901— 4 (administrativním zákem znamenitého houslového paedagoga | ||||
|