|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 51
školní nádvorí, ') ackoliv poblíz jevištę zrízeno bylo u zdi nového chrámu od onoho vchodu, kterým chodí se z nádvorí školního do nového chrámu, az témęr ke chrámu sv. Klimenta ještę druhé, zvýšené hledištę pro vznešenęjší dámy, a ještę jiné vedle oné zdi, na níz vyobrazen je »Ukrizovaný«. Pocasí toho dne bylo prekrásné. 0 výsledku divadla úsudek se rtiznil. Ztratilo prý velmi na úcinnosti tím, ze jednotlivé akty nebyly nękolika slovy, jak dosud obvykle bývalo, vylozeny lidu latinskou a národní recí, ze nebylo témęr zádných meziaktí (intermedia), nýbrz jedním proudem vše od zacátku az do konce bylo provedeno, a ze nebyl predveden šašek, jenz by byl hloupę moudré reci ved]. Je téz jisto, ze znacný pocet vlivných osob byl velmi urazen, ponęvadz, ac zvláštę ke zvýšení lesku tohoto divadla byli pozváni, bud z nepozornosti nebo z nepeclivosti našincri, bud proto, ze domácí naši lidé, kterým úkol ten byl ulozen, nemohli zdolati nával lidu, k divadlu úsilnę se deroucího, anebo snad z obou prícin nedostali místa a tak jaksi s hanbou nuceni byli odejíti, ponęvadz místa, která jim poukázána byla, dríve jiz jinými byla obsazena. Výloh napocítáno bylo za jevištę i hledištę, a co k tomu príslušelo, kolem 90 tolarű z nichz 70 uhradila hrabęcí dcera paní z Pernštejna, ponęvadz jmenuje se téz Magdalena.« Ac pri zápise tom není zmínky o hudbę, uvá- díme jej prec, ponęvadz týká ,e her nábozenských, a se vší pravdępodobností hudebních nástroj>1 pri hre téz uzito bylo. Prvou jasnou zprávu o instrumentální hudbę ve chrámę nacházíme teprve k r. 1599, ale ze slov jako obvykle« je patrno, ze uz dlouho pred tím hudebních nástrojű na kuru se uzívalo. V témze diariu jesuitském cteme: »2. února byl svátek »Ocištování P. Marie«, na kterýzto den mnoho lidí pristoupilo v našem chrámę k zpovędi a ke sv. prijímání. Toho dne byly bohosluzby slavnę konány. Byly dvę zpívané mše sv.: jedna v kostele ceském a k o o b v y k l e nejen se zpęvem, ale i s krásným doprovodem rűzných nástrojű hudebních, `) druhá v kostele vlašském s touze témęr okázalostí a s rűznými nástroji hudebními. Nešpory s touz, anr, i ještę vętší oslavou byly zpívány, a po nich šlo obvyklé procesí, ovšem velmi slavné, jehoz právę tak jako nešpor zúcastnili se nejdu-st. arcibiskup, osvícený p. Glesel, vyslanec benátský, uroz. pan ]an Václav a jiné osoby obého pohlaví, vznešené i prosté, a po tom procesí udęlil nejdúst. arcibiskup zboznę všemu lidu biskupské pozehnání. Ze však mnohem dríve nezli na sklonku XVI. století uzíváno bylo hudebních nástrojú ve chrámech, toho dűkazem jsou prísná narízení, kterými Lohel, opat strahovský, visitátor a generální vikár rádu praemonstrátského, odstraniti se snazil v podrízených sobę klášterích z kűrű hudbu instrumentální a zavésti zase cistý chorál rehorský. Instrukce jeho mluví sice jen o »zpęvu figurálním«, ale ze není tu mínęn pouze zpęv figurovaný, nýbrz doprovázený nástroji hudebními, vysvítá jasnę z postupného znęní tęchto narízení. Tak pri visitaci kláštera Teplé 11. prosince 1589 narizuje: »Figurální zpęv nedovoluje se, lec pri nejvętších slavnostech a v adventę pri mších rorátních. Mimo to műze býti pripuštęn v dobę spolecného oddechu (rekreace) k vűli cvicení, souhlasí li prevor.«') liný bod, téze otázky se týkající, pri visitaci teplské 3. cervna 1593 upravuje narízení ono: »Zpęv figurální nebudiz ve chrámę provádęn, lec jen pri nejvęt- ších slavnostech, a to jen pri Kyrie eleison, Ei in terra pax, Sanctus, Agnus l.iei a Magnificat. Ostatní cásti všecky bez výjimky nechf nekonají se jinak nezli chorálnę.«') Podobnę pri visitaci kláštera Hradištę u Olomouce 1. února 1592 ukládá Lohel bratrím: »Figurální zpęv, jejz obycej a smęr rádu našeho nikterak nepripouští, téz v tomto kláštere bud odstranęn, vyjma ze nękdy varhany pripojiti se mohou. Proto osoba svętského kantora (laika) mezi bratry úpinę je zbytecná a bezúcelná.«') Dobre mínęné snahy prísného Lohelia odstrańiti figurální hudbu z klášterű rádo- vých, kamz zanesli ji jednak mladí knęzí rádoví, v Praze a v Olomouci u )esuitű strtdující, jednak okolní šlechtici a zemané, míjely se však celkem úspęchem. Narízení nejen ze rok za rokem pri visitacích opakována býti musila, nýbrz ještę r. 1613 nástupce Loheliűv, horlivý generální vikár provincie cesko-rakousko polské, opat strahovský 6) narea scholarum«, první nádvorí u koste!a sv. Salvatora. ) Nyní u sv. Salvatora. ') More solito, non tantum vivae vocis, sed variorum etiam instrumentorum musicorum concentu, elterum in Italico templo fere eadem solemnitate et instrumentorum musicorum varietate. 8) Acta visitationum v archivu strahovském str. 55. Tamtéz sir. 91. 7°) Tamtéz str. 130. | ||||
|