|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 53
plodí, neprecházela!« - Ac není mne tajno, ze knízata tohoto svęta ji pęstují, my prec, k jinému údęlu jsouce povoláni, jinou cestou se ubíráme.« Ale také Questenberkovo zakrocerií minulo se cílem. Tepelští nejen ze ho neupo- slechli, ale podali nań stíznost ku generálovi rádu, ze ruší udęlené jim koncesse. Meškaje jiz po vypuknutí povstání ceského ve vyhnanství v kláštere Windberku v Bavo- rích, odpovídá Questenberk 26. brezna 1620 na zaloby Teplských generálovi: »Pokud hudby se týce, je to veskrze obmyslné, myslí-li oni, ze by hudby pouzíváno býti męlo k vűli panstvu, které, jak oni praví, v cetném poctu u nich se schází. Selský lid a lidé nejnizšího rádu to jsou, kterí chrám zboznę navštęvují, kdezto z urozených pánű sotva kdo po celý rok do nęho se podívá, nebot všichni šlechtici v okolí pohrízeni jsou v kacírství. A kdyby treba i návštęvami králűv k tomu nutkáni byli, prec vázné obrady rehole naší vznešenęjší jsou, a zpęv chorální prednost má pred jakýmkoli prázdným koncertováním. Pravdu píši ! Za nynęjšího míru premnozí šlechtici ode dvora u mne se scházejí, ne však, aby bavili se hudbou, které prístúp na kűr bráním, nýbrz aby skromnost, váznost a zboznost reholníkű s pochvalou posoudili. Pri hríších vyhledáváme omluvy a touzíme po dovolení, aby hudba k povinnostem kűru se pripojiti mohla, abychom li tak castęji téz v prítomnosti hostű obého pohlaví u stolu, s malou ovšem vázností, snad pęstovali. Ale víc uz se nešírím! Divím se, ze nękdo műze schvalovati, aby reholníci, sluzebníci Kristovi, hudební nástroje všemozného druhu do kűru prinášeli.«") Kdezto v rádę praemonstrátském, jak vidno, chorální zpęv se vším úsilím byl udrzován, neprestal rád jesuitský, vęren svému smęru, pęstovati pri bohosluzbách zpęv víeehlasý a hudbu instrumentální. V druhém »Denníku« kolleje u sv. Klimenta setkáváme se stále s doklady o tom. Ku dri 3. brezna 1608 cteme na pr.: »Dnes ukoncena ctyricetihodinná poboznost o páté hodinę, k níz o ctvrté hodinę vyšla všecka naše mládez ze škol, a po litaniích, kdy celá hodina vypinęna byla rűznými m o t e t t y, zpívalo se naposledy »Pange lingua«, a mezi tím kdyz rozsvęceny byly k ostatním jiz horícím ještę dvę svíce, vyšel knęz v superpellicí a vzav do rukou Nejsv. Svátost, zanotoval »Verbum caro«, a kűr pokracoval podobnę »Tantum ergo« a »Genitori geni- toque«, a kdyz se zpívá: Nsit et benedictio«, dává se pozehnání, po nęmz Nejsvętęjší Svátost ukládá se z monstrance do cibore, a všichni se rozcházejí.«'') Zajímavý je téz popis, jak slaveno »Bozí Tęlo v té dobę, 10. cervna 1610. Z obšírného popisu príprav k celé slavnosti a jmen vznešených hostí císarského dvora vyjímáme jen stat, kde zmínka o hudbę. »Vyšlo se nejprve velkou branou u sv. Salvatora, a procesí zahnulo k zadní bránę špitálu, kde u nározního domu p. doktora Jana Lobera vystavęn byl vkusný oltár, a tam bylo prvé zastavení. Vycházející a vstupující prednášeńe básn í vítala hudba jak vokální, tak i instrumentální, jak vojenská, tak i posvátná.") Druhé zastavení bylo u domu pána z Rícan, který lezí na oddęleném ostrűvku proti »domu chudých«. Tam prednášeny byly ceské básnę. Tretí zastavení bylo pred konviktem, u nározního domu p. Martina Schola (Schol.), radního malostranského, kde predneseny byly nęmecké verše, a tu z výstupku (pergula), jenz je mezi našemi vęzickami, provo- zována byla znamenitę vojenská hudba. Konecnę poslední zastavení bylo u paty mostu, u jakéhosi krámu, kde latinská báseń blahoslavené pamęti našeho Otce-mucedníka Edmunda (Campiana) prednesena byla chlapcem, jenz srdce své, které dalo se rozvírati, majíc uvnitr jméno »Jesus«, Kristu Pánu v obęti podával. Odtud šlo se zpęt do chrámu a po hudbę vokální, instrumentální a varhan, které podivuhodnę s vojenskými trubkami v prestávkách se mísily,''') ukoncilo slavnost pozehnání pontifikantovo slovy : »Salvum fac populum tuum Domine« trikráte opakovanými a naposledy zehnání lidu apoštolským nuntiem. « Po té cteme ještę zápis na oktáv Bozího Tęla: »Z domu chudých« odešli mnozí hudebníci do »Králova dvora«,"°)kde bylo slavné procesí. Toho zúcastnilo se téz sedm našich bratrí. Jiní hudebníci na nástroje hráli, pozváni byvše od p. probošta metropo- litního v jeho kapli, která stojí na hrbitovę Bozího Tęla a Bolestné P. Marie.« ) Acta visifationum, str. 831. »Diarium Soc. lesu,« D C 1I1 16, str. 48. »Egredientes et progredientes Musica tum vocalis, tum instrumentalis, tum castrensis, tum sacra recipiebat.« 'A) »Musica vocali, instrumentali et Organis mirifice cum tubis castrensibus concinnentibus ex intervallo.« 20) K sv. Vojtęchu u Prašné brány. | ||||
|