|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 55
varhaník a církevní skladatel. Zemrel 1676 pod vlivem tvorby Mendelssohnovy. Napsal jako kantor tomášské školy v Lipsku. téz nękolik sborű v jazyce ceském. Ondrej Hammerschmidt, nar. 1612 1. Václav Kalliwoda, zemr. 1866 v Karls- v Mostę, zemr. 1675 jako varhaník v Zitavę, ruhe, houslový virtuos, zák Diviše Webera jeden z nejlepších skiadateiű církevních a Pixise; napsal 7 symfonií, houslové kon- z prvé polovice XVII. stol. Napsal velikou certy, klavírní a komorní díla. radu mší, duchovní madrigaly a symfonie, J o s. A b e r t, nar. 1832 v Kochovicích, tanecní suity, hlavnę však »Dialogy neb studoval na prazské konservatori, byl po- rozpravy Boha s duší vęrící« (Viz ot. 35!) zdęji dvorním kapelníkem ve Stuttgartę, F r a n t. B i b e r, nar. 1644 ve Warten- Napsal symfonie z C a c, komorní, sbo- bergu, zemrel 1704 v Solnohradę, jeden rová díla a nękolik oper, z nichz vyniká z nejlepších houslistít své doby. (Viz ot. 83 »Astorga«. a 90!) Napsal 24 houslových sonát s »bas- Ant. R ú c k a u f, nar. 1855 v Praze, so continuo partity, nešpory, litanie, dvę zemr. 1903 na zámku Alt Erlaa, absolvent requiem, offertoria, dvę opery a j. varhanické školy prazské; nálezí k celnęj- ším nęmeckým skladatelűm písní. Napsal Frant. Habermann, nar. 1706v Kynz- téz nękolik dęl komorních a operu »Die vartę, zemr. 1783 v Chebu jako reditel Rosenthalerin,. kűru. Púsobil delší dobu téz v Praze. Psal Gustav Mahler (viz ot. 74.). mše, oratoria, symfonie a j. (Viz ot. 35!) Dále vynikli: C a m i 11 o H o r n, F e r d. Š i m. S e c h t e r, nar. 1788 ve Fried- Pfohl, Jindr. Rietsch, R. svob. p. berku, zemr. 1867 ve Vídni, jako dvorní Procházka (viz ot. 1. a66.), Habert, varhaník a ucitel komposice na konserva- Dessauer a I. tori. Byl znamenitým theoretikem hudeb- ním. Vydal »Základy hudební komposice, 73. Cajkovskij a novoruská škola. cetné mše, fugy a praeludie pro varhany. (Viz ot. 69!) úvod k této otázce viz str. 93. a 94. Diviš Weber, narozen 1766 ve Veli- Pet. Iljic Cajkovskij nar. 1840 ve chovkách, zák abbé Voglera (viz ot. 51.), Votkinsku, by1 zákem petrohradské konser- zemrel 1842 v Praze. Byl prvním reditelem vatore, pozdęji ucitelem hudební theorie prazské konservatore. Psal radu menších na konservatori v Moskvę ; zemrel r. 1893 oper, tance, pochody. v Petrohradę. Napsal 6 symfonií, nejlepší B e d r. K i t t 1, nar. 1809 ve Vorlíku, poslední z h moll (pathétique), 6 suit, ouver- zemr. 1868 v Polské Lysé, ucil se hudbę tury (nejznámęjší »Solenelle 1812«), symfo- hlavnę u Tomáška a stal se po smrti D. nické básnę »Romeo a Julie, »Hamlet<, Webera reditelem prazské konservatore. ,Boure«, »Francesca da Rimini«. radu po- Napsal radu oper, z nichz vyniká »Fran- chodű, komorní díla (vyniká trio z a moll), couzové pred Nizzou« na text Richarda 3 klavírní koncerty (hes, G, Es), houslový Wagnera, nękolik symfonií, (>Lovecká«), koncert z D, veliký pocet skladeb klavír- písnę, klavírní skladby atd. ních — vynikají sonáty G a cis — a hlu- J o s. P r o k s c h, nar. 1794 v Liberci, zemr' boce procítęné písnę. Z desíti jeho oper 1864 v Praze, vynikající paedagog klavírní. jsou nejznámęjší »Eugen Onęgin« a »Pi- Proslul svým »Pokusem o racionelní me- ková dáma. Téz jeho balety »Labutí je- thodu pri vyucování klavíru«, komponoval zero«, »Šípková Rűzenka« a »Louskácek« mše, kantáty, sonáty, koncert pro tri klavíry tęšily se pro svou melodicnost znacné ob- atd. (Viz ot. 97!) libę. Hynek Moscheles, nar. 1794 vPra- Zakladatelem a hlavou moderní ruské ze, zemr. 1870 v Lipsku jako ucitel kon- školy skladatelské jest servatore. Ucil se v Praze u Diviše Webra Mily Alex. Balakirev narozen 1837 klavíru, ve Vídni u Albrechtsbergra kom- v Nizním Novgorodę, studoval zprvu prí- posici. Z jeho skladeb vynilcá 7 klavírních rodní vędy, vęnoval se pozdęji však na radu koncertű (nejlepší z g moll), melancholická Oulibicheffovu úpinę umęní hudebnímu_ sonáta, 24 studií op. 70 a charakteristické Napsal hudbu k dramatu »Král Lear«, sym- studie op. 95. Jeho díla znamenají prechod fonickou báseń »Tamaru«, symfonii z C, od klassického smęru k romantickému. (Viz španęlskou, ceskou a ruskou ouvertura. ot. 97.) Z jeho klavírních dęl vyniká orientální fan- J i n d r. V e i t, nar. 1806 v Repicích u Li- tasie » Islamey«. Veliké zásluhy získal si tomęric, zemrel tamtéz 1864 jako skla- vydáním sbírky ruských národních písní. datel komorních a církevních dęl. Stojí Zemrel 1911. V jeho šlepęjích jdou: | ||||
|