|
| ||||
| ||||
|
56 CYRILL XXXVIII.
P o r f. B o r o d i r,, nar. 1834 v Petro- klavírní koncert z cis moll, veliký pocet hradę, zemr. 1887 jako rádný professor písní a sborű. Zajímavým dílem theoreti- lékarské akademie v Petrohradę. Proslul ckým jest jeho »praktická nauka harmonie«. dvęma symfoniemi Es a h, operou »Kníze Na základech, polozených ruskými nova- Igor«, radou komorních a klavírních dęl. tory, budují: César K i u], nar. 1835 ve Vilnę, byl zá- A l e x. G 1 a z u n o v, nar. 1865 v Petro- kem Moniuszkovým a Balakirevovým. Na- hradę, zák Korsakova, pűsobí jako pro- psal radu klavírních skladeb, operu »Za- fessor na konservatori petrohradské. Napsal jatec na Kavkazu«, »William Ratcliff«, cetné skladby pro orchestr, — 7 symfonií, »Angelo,, 4 suity pro orchestr, smyccový 4 suity, ouvertury —radu komorních a kvartett a vętší pocet písní. Z novatorű klavírních dęl, písnę, kantáty a j. pomęrnę nejménę priklání se ke smęru ná- Sergęj Tanęjev,nar. 1856,prof.kom- rodnímu. posice na ruské konservatori, napsal 7 smyc- Modest Musorgskij, narozen 1835 cových kvartett, 4 symfonie, kantátu »lan v Karevę, zemr. 1881 v Petrohradę. lest Damascenský«, radu sbortí a klavírních dęl. nejoriginelnęjším z ruských skladatelű. Bohu- Jeho komorní práce nálezejí k nejlepším zel postrádal, jsa autodidaktem, dűkladného výtvorűm moderní literatury. vzdęlání hudebního, címz jeho vloha ne- V 1 a d. R e b i k o v, nar. 1866 v Krasno - mohla se úpinę rozvinouti. jarsku, zák moskevské konservatore, za- Z jeho oper vyniká »Boris Godunov«, kladatel spolku ruských skladatelú; zije ve z dęl orchestrálních »Intermezzo in modo Vídni. Uverejnil cetné skladby ve slohu classico«, scherzo z B, pochod turecký. impressionistickém, zbudované na základę Dále napsal radu zajímavých písní a kla- stupnice celotonové (Melodramata »V bouri,, vírních skladeb. »Vánocní stromek«, »Thea~,klavírní skladby; Rimskij-Korsakov, nar.1844vTich- melomimické scény a j.) vinu, zemrel 1908 jako professor instru- S k r i a b i n A l e x., napsal 2 symfonie, mentace a komposice v Petrohradę. Vy- klavírr.í koncert a cetná díla klavírní. tvoril první ruskou symfonii a jest rozhodnę Rachmaninov Sergej (opera »Ale- nejcelnęjším skladatelem v novoruském ko«, klavírní trio, 2 klavírní koncerty, rada smęru. Z jeho oper vyniká »Carská ne- písní). vęsta«, »M07art a Salieri«, »Sadko«, »Mla- Nejmladší generaci skladatelskou repre- da«, »Vojvoda«. Napsal dále 3 symfonie, sentuje Zolotarev, Glier, Grecaninov, Kala- 2 ouvertury a radu skladeb pro orchestr, fati, Karpov, Lijadov a jiní. (P'í§te dále.) sss / l Y ZEMSKA KANCELAR PRO UMÍSTOVÁNÍ ZENSKÝCH PRACOVNÍCH SIG VYŠŠÍCH KATEGORIÍ SDĘLUJE: Zemslcý výbor království Ceského sdęlil Aby tento nový zemský ústav mohl se sem, ze zrídil pri zenské centrálce pro vše- osvędciti a piniti nálezitę svűj úkol, jest obecné sprostredkování práce v Praze ovšem nezbytnę potrebí, aby byl vyhledá= zvláštní odbor pro sprostredl{ování míst ván se strany zamęstnavatelű a aby za zenským pracovním silám vyšších katego- touto prícinou byl znám v nejširších kru- rií«. zích. K tęmto pracovním silám patrí predevším V tomto smęru mohou podle úsudku domácí ucitelky literní, hudby i cizích ja- zemského výboru zejména vydatnę pűso- zyku. Zemský výbor sleduje pri zrízení biti reditelství a správy ústavu vyucovacích této umístovací kanceláre cíle ryze humán- a vzdęlavacích obzvláštę v Praze. ní, aby totiz bylo umoznęno nescetným Vzhledem k tomu upozorńujeme redi- nezamęstnaným a prece úpinę kvalifikova- telství, aby jednak rodicűm, kterí se poptá- ným zenským silám bez rozdílu vyznání vají po domácích silách informátorských, i národnosti nabýti primęreného zamęstnání jednak i pri jiných vhodných prílezitostech, bez pomoci soukromých dohazovacű, jimz doporucovalo »Zemskou umísfovací kance- jest sprostredkování podobných míst zdro- lár pro zenské síly pracovní vyšších kate- jem snah naprosto egoistických. gorií, Praha-II., Spálená ul. c. 19«. ^^^ | ||||
|