| ||||
| ||||
XXXVIII. CYRILL 61
pracovati na skríni té- (,,stolici«) r. 1559, kdy obdrzel její model (v dubnu) a męl býti za 8 męsícű hotov. Nez i on se zdrzel hlavnę opravou své práce, jez męla mnohé vady jmenovitę v proporci, a tak dílo jeho odhadnuto az r. I566,`) kdyz i z a m e c n í c i na skríni pracující Jirí Schmitthammer a jemu pomáhající mistr Matęj I-Iandschuh jiz rok pred tím svoji práci vykonali.") Neobycejnę bohatá a nákladná výzdoba malírská byla dílem umęlce F r a n c e s c o d e T e r z i o, dvorního malíre arciknízete Ferdinanda. Roku 1560 zacal Terzio se svým dílem a r. 1563 je dokoncil, pribrav si pred tím na výpomoc ještę malíre Jana Goldschinga a Jakuba Flechtnera ze Zitavy. Práce tęchto malírű byla dokonána a odhadnuta r. 1566 (v prosinci), tedy as pul roku po úpiném sestavení stroje Rudnerem." `) Varhanní skríń tato, jak ze zpráv o malírích i o opravę varhan v roce 1581 vysvítá, męla tvar oltární archy tabulovými obrazy zdobené, jenz byl u nás jiz dríve obvyklý. Desky zavíracích krídel do rámu zasazené vyzdobeny byly malírsky ornamenty, znaky a celými obrazy. O dvou obrazech (portraitech) zmińuje se Balbín.33) Celkovę asi byla skríń tato dle vlastního svędectví Terziova slohu renaissancního. Bylat opatrena 4 sloupy s architravy a rímsami. Jako ozdob uzito vyrezávaných kvętú, rűzic i beraních hlav, coz vše bylo bohatę vyzlaceno.") (Príštę dále.) Direktár pro duben a kvęten. p° epištole pouze jeden verš s jedním alleluja. > lte missa est« od soboty pred Bílou nedę?í az vicetnę do kvatembrové soboty svatodušní jest zvláštní Pohodí doby VelikOnOCni. Od Bozího hodu veliko- 319 v tónu VI L), jiz b e z dvo- nocního az vcetnę do Bozího hodu svatodušního (Gr. parvurn, str. jího alleluja. pred zpívanou nedęlní mší sv. farní místo »Asper- Cl. SV. Matka, 25. dubna, dup]. 2. Pri mši sv, ges« zpívá se »Vidi aquam<. K veršíkum a odpo- Gloria, Credo, preface o apoštolech, [te duplex. -- vędęm p idá se - A 11 e 1 u j a <. (Gr. parvurn, st. 314). Pri prosebném ruvodu se zníva í litanie ke všem , rt m š i s v. k antifonę i n t r o i t u pridá se dvojí svatým a duplikují se jako na Bílou sobotu. (Verš a I 1 e 1 u j a, i kdyz se antifona zpívá po prvé i kdyz r °dpovęd zpívají precentori, totéz po nich opa- se po doxologíi malé opakuje. K o f f e r t o r i u a k o m m u n i u pridá se po jednom>-alleluja<. Pripo- kuje sbor.) Pred pruvodem M. Rogationum. Hr1ZOVę dny (pondęlí, úterý, streda pred Na- míná se zvláštę, ze melodie k tęmto > alleluja« jsou nebevsfoupením Pánę). Pri prosebných pruvodech v Graduale parvurn pritištęny jiz k tęm mešním formulárum, jez by mohly padnouti do doby veliko- litanie ke všem svatým jako o sv. Marku. O mších svatých viz direktárl Mše sv., jez jest ve spo;ení nocní a mají u sebe poznámku T. p.< 1. j. »Tem- pore paschali« - v dobę velikonocní. s prűvodem, jest > Missa Rogationum-. Není tedy kvętna), dupl. I. Cl treba teprve melodie pro alleluja k introitu, offer- Nanebevstoupení Pánę (16. Mešní formulár o Nanebevstoupení Pánę (nikoliv toriu a kommuniu vyhledávati tomu, kdo má Gr. Credo. Koncí pohodí ° sv. Janu Nep.) Gloria, p a r o u m. V Graduale R o m a n u m jsou melodie doby velikonocní. pro tato alleluja v 8 církevních tónech vytištęny v zadu zvláštę pod titulem »Otto modi cantandi Sobota pred Bozím hodem SVatOdUŠnlm (Vigilia alleluja ad introitum, offertorium, communionem«. Pentekostes). Po nonę se zpívají profecie a po Vcetnę od soboty pred B í 1 o u n e d ę 1 í (Domi- nich je svęcení vody a litanie ke všem svatým a nica in albis) az do kvatembrové soboty svatodušní mše sv. podobnę jako na Bílou sobotu. Kde se nesvętí vylucnę v mešním formulari »de Tempore« a o sva- krestní vody, celebrant po 6. profecii vrhne se na tých vynechává se G r a d u a 1 e a místo nęho po stupnę oltární, jsoulitanie a pak mše svatá bez Kreda, epištole se zpívají 2 verše se 4 alleluja; výjimku BOZI hod SVatOdUŠriI (Dominica Pentekostes). ciní mše o dnech prosebných (Missae Rogationum) Slavná mše sv. Gloria, Kredo, sekvence Veni a o vigilii svatodušní (Vigilia Pentekostes), kdy jest sancte Spiritus et emitte coelitus. °) Jahrb. V, 4289. X, 6181. X[, 7463. XII, 8007. 8022. Srv. Winter: Rem. a zivn. XVI. v. 545. "I) )ahrb. XII, 7982, 8005. 32) Winter 1.c. 165, Hilbert 1. c. 15 n. Jahrb. XII, 8011. 33, Jahrb. XI1, 8214 r. 1581 »Als erstlich soli er Rudner die jeczigen rámen, daran die flúg1 steen, gar herab und abthuen und andere neue ramen zuerichten und mil malwerch zieren lassen auch alsdann die tiicher und gemálde, so in den jeczigen rámen haften, an dieselben neuen rámen verfassen und der- massen verwaren, das sie jederzeit bestendig verbleiben und sich im wenigsten nit rumpfen oder in ain- der gehen.« — Bohuslav Balbín: Miscellanea historica Bohemiae. Dacadis I. Liber III. »Memini adhuc puer in Valvis Organi pereleganti artificio stantes pictos viros duos vídisse, alterum legebam esse Caro- lum Leiton, vel Luiton, Musicarum aetatis suae Principem, qui apud Duces Bavariae Musicen die rexit, ad Caesarum Aulam Pragam (ut apparet) subinde vocatus; quem alterum pictura exhibebat, jam non memini ; fortasse operis authorem imago proponit. 14) Jahrbuch V, 4346. Hilbert 1. c. 15. | ||||
|