|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 63
nil prostredl<ú, kterými tak púsobivę luští Hluboký obsah k Mariánským lidovým nešporám jsou vytištęny mešního textu. Pripombiám »Motu proprioa I'ia X. i s notami (v v d á n í p r o t i d). Expeduje se v ad - z 23. listopadu 1903, v nęmz veliký reformátor cír- ministraci »Cyrilla < nejménę 10 exempláru, jez stojí ke iní hudby dovoluje vyuzitkovati všech prostredku franko 1 K ; 100 exempláru za 7 K. Aby predešlo umęní hudebního, dovedou-li vybudovati zboznou se zbytecnému objednávání a dopisování sdęlujeme a posváhlou náladu. Mše Steckerova pinou męrou zdvorile, ze na skladę máme rocník 1909, mimo c. toho dosahuje D O. 1., rocník 1910 mimo císlo 2. a z rocníku 1911 jen Uprázdnęná místa. 1. Reditele kuru ve farním císla 6.—10. chrámu Pánę v Praze 111. u Panny Marie Vítęzné, sluzné 1216 K, príspęvek na hudbu 984 K a štola. Zádosti na c. k. místodrzitelství v Praze. — 2. Re- Jubileum plzeńského ditele kursu pri klášterním chrámu Pánę maltéz- »Hiahola'I. ském u Panny Marie pod Retęzem (sub Cafena). Zádosti ndp. fra Jos. Hamršmídovi, prevoru mal- Dne 10. ríjna roku 1862 potvrzeny byly stanovy tézského ryt. rádu v Praze III, 287. 3. Reditele pęveckého plzeńského spolku »Hlahol«, jehoz cin- kuru v Novém Męstę na Moravę. S místem tímto nost od zalození az do letošního jubilea padesáti- spojeny jsou nuzné pozitky, kteréz celkem pribliznę letého trvání pécí sbormistru a predsedű rozvíjela K 1200 obnášejí, príspęvek štolový v to nepocítaje. se utęšenę a cárou vzestupnou. Z této cinnosti vy- — 4. Místo varhaníka jako reditele 1<űru obsadí bírám pouze to, co se týkalo pęstęní duchovní hudby. se v Rovni u Pardubic na rok zatímnę s pozitky Roku 1875 bylo na programu koncertu hlaho!ského K 600 rocního sluzného vedle štolových príjmu rekviem M o z a r t o v o, r. 1876 rekviem V e r- z farní obce o 4000 obyvatelích. Zádosti, dolozené d i o v o. R. 1888 byla v »Hlaholu« pFemiéra D vo- zv!áštę vysvędcením z varhanické školy, prijímá do r á k o v y velikolepé mše; r. 1897 dáváno Dvorá- 15. kvęt. t. r. obecní úrad v Horní Rovni ii Pardubic. kovo »Stabat Mater«, rok na to Gouno- * R. Battke, hudební paedagog z Berlína, tona] d o v o oratorium » Mors et vita < a r. 1899 prove- v Praze pro prihlášených 50 ceských a 15 nęme- den N e š v e r u v zalm > De profundis <. K oslavę ckých ucitele kursy, na nichz osvętlil se všech stano- 60. narozenin Dvorákových dával -Hlahol jeho visek svou výbornou methodu zpęvu a pral provádęl v intonacní škole vinohradské, jejímz re- Pri svém jubileu ctyricetiletého trvání mimo jiné ditelem jest prof. Jiránek z muzského paedagogia. (1902) prednesl „Hlahol« K l i c k u v <2alm 47.«, Pro výstupy v nęmeckém oddęlení dal pęvecký rol< na to dával P e r o s i o v o Vzkríšení Lazara dorost prof. Bezerný z dívcího paedagogia na Malé a r. 1904 Dvorákovo oratorium :-Svatá stranę. Výsledky Battkovy methody byly prekvapu- L u d m i l a V roce 1910 k jubileu J. B. F o e r- jící; jiz na nejnizším stupni dęti mu dovedly zpí- s t e r a zpíval »Hlahol- jeho »Stabat Mater« a té- vati trojhlasnę a neomylnę skoro intonovaly nej- hoz rol tęzší intervally. Doufáme, ze úcastníci kursu uplatní císarových O r 1 a n d a d i L a s s o šestihlasý sbor nyní ve svých pusobištích sami nesmírné výhody »Hymnus Heroum sobolesa. této methody a zvýší úroveń zpęvu >z listu<. Aby Padesátileté jubileum svého trvání zahájil 23. se inohla Battkeova methoda ještę více rozšíriti, brezna 1912 =Hlahol opętným provedením Dvo- vyjde jeho,Musikalische Grammatik« v ceském pre- rákovy > S v a t é L u d m i ly < v męstském divadle kladu prof. Jiránka. V ní Ize se seznámiti s prin- pod taktovl cipy této methody. ditele N o r b e r t a K u b á t a, jenz po patnáct let GOlgeta, SycHrova velikonocní kantáta, byla s úspę- vzdy vítęznę k nejvyšším vedl metám i za hrani- chem provedena Hlaholem plzeńským za dirigence cemi pęvecký sbor , Hlaholu <. Získané první ceny K ub á t o v y v Plzni o Veliký pátek. Tri cásti z ní pęveckých zápasu v Bruselu a v Parízi roku 1900 zazpíval se sborem farní jednoty Cyrilské pan re- jsou toho dokladem, ze Kubát ve vývoji repro- ditel C h ni e 1 í c e k_ pri hudebním veceru, poráda- dul ném 28. brezna na Zinkovę. zanechav cestu ušlechtilého jinak diletantismu, po- `'~ V casopise Berliner Tagblatt 13. brezna t. r. stavil svúj sbor na pűdu prísnę umęleckou, vyškolil píše dr. Leopold Schmidt o ceské hudbę u príle- jeho hlasovou technil zitosti provedení Vítęzslava Nováka »Boure« a jeho jednotlivce v jednolitý celek a podrídil jej do vybízí, aby vlast jeho upustila od národní nevrazi- nejmenších záchvęvú a dosud neuvęritelných od- vosti s ohledu politických a ceské hudbę brány stínű svému dirigentskému talentu. otevrela. Píše mimo jiné: "- -- a právę ceská Kubát jest rozhodnę u nás z a k l a d a t e l e m hudba musí nás zajímati z dűvodu historických. a otcem sborového zpęvu cistę umęleckého v tom Byli to ceští muzikanti, kterí pred Haydnem a pravém slova smyslu; prenesl sborový zpęv z dile- Mozartem zalozili moderní hudbu instrumentální. tantismu na pádu umęleckou a tím má zásluhu téz Nepraháni se, jestlize za pűvod toho, co v odporu o rozvoj umęní skladatelského. Kdyz totiz tou k italskému vlivu vtisklo nęmeckému umęní hudební- męrou povznesl reprodukcní umęní pęvecké, nemu- mu pecef, uvádí se hudební umęní Cechu. Pro sili se jiz ceští skladatelé ohlízeti na praktickou ceskou hudbu, produkci i reprodukci má prední stránku snadnosti svých sboru a mohli technicky a nęmecký kritik jen chválu a obdiv. Zjev to za intonacnę zcela volnę, bez jakýchkoliv pout voliti dnešních pomęru pamętihodný a slova jeho tím dle své individuality prostredky k dosazení svých závaznęjší, ze psal je Nęmec. umęleckých cílű. A tento vzestup umęní produkcního úmrtí. Josef K a c a b a, dlouholetý reditel se také dostavil, ba snad pro nynęjší dobu vyvrcholil kuru pri farním chrámu Pánę Panny Marie Vítęzné ve skladbách Novákových, Sukových a Janáckových. a v klášterním chrámu maltézském Panny Marie Ve šlepęjích Kubátových intencí spęl pak se svým pod Retęzem v Praze 111, majitel rádu Františka sborem prof. Vach a prof. Spilka. Josefa, zemrel 19. brezna ve vęku 69 let. Byl jedním Právę toto umęní reprodukcní opęt ukázal Ku- z tęch starých, svędomitých reditele, kterí svým bát pri provedení »S v a t é L u d m i l y«, jíz za- bodrým charakterem a poctivou prací si dovedli hájeny hlaholské slavnosti jubilejní, a pri prátel- všude získati sympathií. Má v rukopise mnoho mší ském vecírku na to, pri nęmz rídil muzský odbor a motett. — R. i. n. »Hlaholu«. | ||||
|