|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 67
Pravý prevrat zpűsoben byl teprve v letech_. padesátých anglickým varhanárem Barkerem, který jsa ve spojení s nejvętší parízskou firmou pro stavbu varhan Cavaillé-Coll zavedl tak zva- f` nou pneumatickou páku, pri níz po prvé bylo pouzito stlaceného vzduchu pro otevrení píšfa- j lového ventilu a kterou polozen byl základ ke ;á konstrukci dnes témęr výhradnę pouzívané — , totiz k soustavę pneumatické. Pri této soustavę odpadají veškerá táhla, úhelníky a válecky a na místo tęchto nastupují r rourky kovové. Rourky tyto vedou se z hracího' stolku ku vzdušnici ve varhanách. Pri pneuma-' tické soustavę se vzduchem vpouštęným otevre se zmacknutím klávesu nepatrný ventilek ve vzduchové skrínce hracího stolku. Otevrením to- ,i hoto ventilku vpouští se stlacený vzduch do rourky p a touto do mníškového ventilu vzdušnice. Ventil i tento se nadzdvihne a vpustí stlacený vzduch do píšfaly. Pri soustavę se vzduchem vypouštę- ným jest pochod opacný, totiz zmacknutím klá- vesu otevre se opęt malý ventilek, kterým se Obr. 1. Ventilátor s elektromotorem. vypouští stlacený vzduch z rourky a mníško- vého ventilu, jehoz stisknutím otvírá se otvor pro vpouštęní stlaceného vzduchu k píšfale. Vynalezením soustavy pneumatické zdálo se, ze jest dosazen ideá] vnitrní konstrukce varhanové a jest více nez samozrejmým, ze jednotlivé firmy závodily ve snaze vytvoriti vlastní konstrukcí, af jiz jednoho nebo druhého typu, anebo kombinací obou, pri cemz pouzívalo se za ventilky bud malých mníškű, pűdorysu ctverhranného nebo kruhového, anebo membránek, vzduchotęsných to blánek, které se stlaceným vzduchem naplńovaly. Zdánlivę byla úloha varhanárství rozrešena, nebof nejen ze se docílilo rychlého ozevu tónu, umozńujícího trilky témęr klavírového charakteru, a ze se usnadnila hra, ale podarilo se i sestrojiti celou radu nových rejstríkű spojovacích a kombinacních, které za drívęjší konstrukce varhan byly témęr nemoznými. Avšak jak za drívęjšího mechanického zarízení vyzadovala vnitrní mechanika znacného místa ku prehlednému usporádání, tak bylo treba i pri pneumatické soustavę hojnost místa ku rozvádęní rourek, dále vętšího hracího stolku a pomęrnę velikých męchű. Vyzadují totiz varhany pneumatické veliké mnozství stlaceného vzduchu, as o 30°/„ vętší nez varhany starších soustav, nebof stlacený vzduch neslouzí jiz jen k vytvorení tónu, nýbrz i k celému vnitrnímu pohonu. Tak se stávalo, ze pri vętších varhanách pneumati(ckých, pri nichz pocet znęjících rejstríkű byl vętší nez 30-35, nestacila jiz lidská síla ku cerpání velikých męchű, nýbrz musilo se pouziti síly moto- rické. A byla to v prvé radę síla elektrická, která se pro své znacné výhody k tomuto úcelu pouzila. Pouzití parního nebo jakéhokoliv jiného motoru bylo mozným jen tehdy, kdyz se męchy nalézaly v úpinę oddęlené místnosti, tak ze hluk a zápach, jez témęr kazdý výbušný motor vyvozuje, neohrozoval hru na varhany. Ponęvadz takových míst bývá v kostele málo a ponęvadz umístęní męchű ve zvláštní místnosti vyzaduje dlouhý prí- vodný kanál vzduchový ku varhanám, lze snadno vysvętliti, proc hned od pocátku zave- dení motorického pohonu męchű pouzívalo se elektromotoru. Nevyvozují totiz elektromotory zádný hluk, zaujímají velmi málo místa a nepotre- bují jako motory parní a vybušné ku své obsluze zvláštního zrízence. Konecnę umozńují nejspolehlivęjší hru, nebof mozno je spustiti ihned bez jakýchkoliv príprav, coz pri motorech jiných není. Musí býti pri parním motoru delší dobu pred zapocetím hry zatopeno a pri motorech výbušných musí býti zase v zásobę dostatecné mnozství benzinu nebo jiných kapalin. Oproti tomu stací, aby pouhým stisknutím knoflíku, na hracím stolku umístęném, uveden byl elektromotor v p ohyb. *) ') Toliko motory vodní mohou se co se klidného, nehlucivého chodu týce, s elektromotory srovnati. Zűstávají však v jistotę a nákladech udrzovacích za tęmito. | ||||
|