|
| ||||
| ||||
|
70 CVRILL XXXVIII.
40m/sek. za '/e vteriny, pri délce 10'oom za '/4 vteriny a prj 20'oom za '/, vteriny, a na- stalo by tedy opozdęní, které jen stęzí dá se rozpoznati. Avšak odpory, které vznikají pri proudęní vzduchu v rourkách, jsou jak z následujícího patrno znacnę velikými a ome- zují znatelnę rychlost ozevu. Dle rovnice odvozené francouzským inzenýrem A. Flamantem a dle zkoušek pro- vedených inzenýrem téze národnosti M. Arsonem dá se stanoviti rychlost v rourkách jiz s ohledem na odpory, zpűsobené trením, dle vzorce . a. v+b. v2 = PO p r D L 4E> kde znamená v rychlost proudícího vzduchu, p'—po = 100pretlak, L délku rourky, D prűmęr téze a e męrnou váhu vzduchu. Z tohoto vzorce jest patrno, ze stlacený vzduch proudí tím pomaleji, cím delší jest rourka a cím menší jest její prűmęr. Zvolíme-li st retlak 100"';;,,, rourku o prű-męru 10'";',z lze snadno ze vzor- ce toho stanoviti ; ze pri délce d m x rourky 5*00m bude míti prou- dící v ní vzduch rychlost as 7 m za sekundu a ze by jí tedy pro- bęhl za 0'7 sek., pri 10 m dlouhé L — rource byla by rychlost as 5'00 m — za sek., tak ze by k probęhnutí téze potreboval 2 sekund a pri rource 20 m rychlost ca 3'3 m za sekundu, tedy k probęhnutí bylo by treba as 6 sek. Násled- Obr. 4. Elektropneumatický kontakt trecí. kem toho ozval by se tón pri 5 m rource za 0'7 sek., pri 10 m za 2 sekundy a pri 20 m za 6 sekund po zmacknutí klávesu. Toto znacné opozdęní pri 20 m dalo by se zmęniti ctverým zpűsobem. Prednę pouzitím rourek, které by byly uvnitr co nejvíce hladké, za druhé, které by męly vętší prűmęr nez 10 p,, za tretí zvętšením pretlaku a konecnę tím, ze by se celková délka roz- dęlila pouzitím na pr. 3 relais na 4 stejné, 5.00m dlouhé díly. Pri tomto rozdęlení zmenšilo by se opozdęní ze 6 sek. na 4X0'7= 2'8 sekundy. Pouzití rourek s vnitrkem co nejvíce hladkým vyzadovalo by znacného nákladu, nebof by se musily pouziti zvlášf leštęné rourky kovové anebo sklenęné, rűznę dle po- treby ohýbané. Dávati rourkám vętší prűmęry vyzaduje zase vętší spotrebu stlaceného vzduchu a tím i vętší rozmęry męchű. Podobnę i zavedení vętšího tlaku vyzadovalo by zvláštního męchu, nebof pro vytvorení tónu bylo by mozno pouzití vzduchu o zvętšeném pretlaku jen tehdy, kdyz by se všechny rejstríky konstruovaly na vysoký tlak, coz jest témęr vylouceno. Rozdęlení délky rourek na nękolik dílu a pouzití vętšího poctu relais stalo by se zarízení varhan velice slozitým a drahým. Pri uvázení tęchto okolností jest se diviti, ze se se zavedením elektriny do vnitrní konstrukce varhan tak dlouho otálelo, zvláštę kdyz se uvází, ze ani ne celých 30 rokű po smrti geniálního reditele Tomášského kostela v Lipsku, nesmrtelného Šebestiana Bacha objeven byl pouhou náhodou galvanický proud, jemuz v moderních varhanách pridęlena tak dálezitá role. Plných témęr 70 let uplynulo od té doby, nez ucinęn byl první pokus pouziti elektrjny pro vnitrní konstrukci varhan. Bylo to v r. 1848, kdy v Londýnę usedlý Fran- couz dr. Gauntlett po prvé vyslovil tuto myšlenku. Do r. 1851 propracoval myšlenku tuto do té míry, ze se męlo hráti na všechny varhany, tou dobou na svętové výstavę londýnské porűznu vystavené, z jediného místa. Bohuzel nebyl tento jeho projekt vý- stavním výborem prijat, tak ze se dr. Gauntlett omezil pouze na patentování svého vynálezu. Myšlenka Gauntlettova upadla v Anglii na dlouho v zapomenutí a byla teprve v r. 1863 znovuvzkríšena, kdyz dal si John Wesley Goundry patentovati konstrukci obdobnou. Oba tito vynálezci, z nichz zejména poslední vyznamenal se zavedením nękte- rých nových, duchapinę konstruovaných spojovacích rejstríkű a svým energickým vystou- pením pro zavedení enharmonického systemu, pouzili pri svých konstrukcích velice sil- ných elektromagnetű, kterými nazdvihovali prímo ventily, pouštęjící vzduch k píšfalám. *) Ve skutecnosti jsou tyto rozdíly menší, ponęvadz vedle proudu pűsobí téz stlacený vzduch rázem, který postupuje mnohem rychleji. Rychlost rázu stanovena byla prof. Toeplerem na 299 m/sek. | ||||
|