NEZAŘAZENO
Ročník: 1912; strana: 71,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXVIII. CVRILL 71





V téze dobę ve Francii a sice v r. 1850 pomýšleli fysikové Moncel a Froment

na otvírání ventilu elektromagnety. Myšlenku jejich snazila se uskutecniti varhanárská

firma Stein a syn a postavila na svętové výstavę parízské elektro-pneumatické var-

hany, které však netęšily se velkému úspęchu, nebof pouzito tu bylo elektromagnetű

prímo ku zvedání ventilű, vpouštęjících vzduch k píšfalám. Teprve znamenitý elektrotechnik,

pozdęjší doktor práv Peschard ve spojení se jmenovaným jiz geniálním tvűrcem pneu-

matiky Barkerem vytvoril v r. 1867 prvý system elektro-pneumatických varhan, pri

nichz neotvíral jiz elektromagnet ventil píšfalový prímo, nýbrz malinký ventil pouštęjící

vzduch do mníšku, kterým teprve otvíral se ventil píšfalový. V systemu tomto zhotoveny

byly ješté téhoz roku prvé varhany pro Ameriku, jez byly vystaveny na svętové výstavę

parízské, kde upoutaly pozornost varhaníka Brycesona z Londýna. Tento byl konstrukcí

tęchto varhan znacnę nadšen, a pricinil se o její rozšírení v Anglii. Po smrti Barkerovę

pokracoval Peschard sám ve zdokonalení systemu, v nęmz provedeny varhany v kostele

sv. Augustina v Parízi a sv. Petra v Montrouge. Pri obou tęchto varhanách pouzito

elektro-pneumatického rejstríkování.

Nęmecko zűstalo daleko za Francií a Anglií, nebof teprve v r. 1870 ucinila prrý

praktický pokus firma Weigleová z Echterdingen u Stuttgartu postavením menších elek-

trických varhan, které bvly v r. 1873 vystaveny na svętové výstavę ve Vídni. Varhany

tyto męly vzdušnici kuzelkovou a kuzelkové ventily této vzdušnice zvedaly se prímo

elektromagnety. Samozrejmę bylo treba k tomu velmi silného proudu a tím i silné ba-

terie, následkem cehoz vyzadovala konstrukce tato znacného nákladu, aniz by pri tom

poskytovala nálezité záruky jistého chodu. Není tedy divu, ze upadla soustava Weigleova

v zapomenutí.

V r. 1883 prihlásila se konecnę i Amerika s vlastním systemem elektropneuma-

tických varhan a sice byla to firma Schmóle-Mols ve Filadelfii, která svojí soustavou

odstranila mnohé z vad, jez vykazovaly soustavy jiz stávající. Soustava tato pocala se

ujímati nejen v Americe, ale i v Evropę, kde zejména parízská firma Merklin a spol.,

jez si získala výhradné právo pro Francii, provedla v krátké dobę celou radu varhan,

z tęchto nejvętšímu úspęchu se tęšily v r. 1886 postavené varhany v kostele St. Nizier

v Lyonę. O varhanách tęchto vyslovili se s velikým nadšením Franck, Dubois a Char-

pentier. Nemenšího úspęchu dodęlala se táz firma postavením elektropneumatických

varhan v kostele sv. Klotildy v Parízi, pri nichz po prvé k vűli architekture kostela byly

varhany rozdęleny na ctyry díly, rozestavené na rűzných chorech a ovládané jediným

hracím stolkem. Smęlý tento pokus męl mnoho odpűrcű a bylo treba celé autority, jaké

se tęšil Franck, aby zaplašeny byly obavy proti tomuto pokusu pronášené. A skutecnę

obavy tyto ukázaly se po provedení úpinę bezpodstatnými, nebof rozdęlením nebyl sou-

zvuk akkordú a melodií nikterak dotcen,

coz nanovo dokumentováno bylo pri

velikolepých 54tirejstríkových varha-

nách v chrámu ve Valenciennes, které

bY1Y rozdęleny na 3 díly.

Témęr soucasnę se soustavou Schmó- f

le-Mols vytvorena i soustava geniálního

inzenýra anglického Hope-Jonesa, který

byl dlouhá léta pri liverpoolské elek-

trické spolecnosti. Inzenýr Hope-Jones

snazil se vytvoriti soustavu, která by

vykazovala co nejmenší spotrebu proudu Obr. S. Elektropneumatický kontakt rtutový.

a co nejvętší jistotu hry. A skutecnę

podarilo se mu toho docíliti tak zv. létacím ventilem a trecím kontaktem. Jiz prvé var-

hany postavené dle jeho návrhu v r. 1885 v kostele sv. Jana v Birkenhead, osvędcily

se velice dobre a byly prícinou, ze zadány mu byly veliké varhany do kathedrály ve

Worcester, pri nichz pouzil inz. Hope-Jones po prvé elektrického rejstríkování, nahradil

tahací knoflíky rejstríkové dvojramennými páckami a umístil hrací stűl pod chorem. —

Témęr pri kazdém dalším stroji pouzil inzenýr Hope-Jones nęjaké novinky nebo nęjakého

zdokonalení. Tak byl to v prvé radę sekunderní kontakt, který slouzil k tomu, aby men-

ším nebo vętším Qtisknutím tastu docílila se rűzná síla hlasu, dále bylo to automatické

ovládání pedálových rejstríkű, transposicní kontakt, pomocí kterého műze varhaník zá-

kladní polohu varhan o nękolik tónű zvýšit nebo snízit, a konecnę kontakt vhodného

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ