|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILE 75
Antiphony : SVĘTSKĘ SKLADBY: »Grates nunc omnes redamus« — »Regina coeli« — »Ave regina coelorum«. Písni ceská, muzs. sb. (Kotrba), 5 muzs. Ctyri smutecní sbory pro muzs. sb. (Kotrba.) sborű ve 2 sešitech. (Fr. U.), 10 muzs. Litanie k sv. Josefu, lidové vydání pro jeden sborű, Slovanská lípa pro muzský sbor hlas. (E d. » C y r i 11«.) (M. U.), Tri muzské sbory (Houser Tri smutecní sbory pro muzs. sb. (M. U.) v Plzni), Na Plzeń, slavnostní muzský sbor Ctyri svatební sbory pro muzs. sb (Kotrba.) (Rkp.), Ukolébavka a Vzpomínka pro „Zdrávas Rrálovno” sm. sb. housle s klavírem.,(Kotrba), Ukolébavka „Zdrávas Maria” sopr., alt a varh. pro housle s kl. (C, H.), Slavnostní po- „Bud' vęcnę s námi,” muzs. sb. (Ces. Hudba.) chod pro klavír. (Hrubý v Plzni) a j. Dva sešity praeludií pra varhany. (Fr. U.) ^oo Y REPETITORIUI`1 DEJ1N HUDBY. EMIL BEZECNÝ. (POKRACOVÁNí.) 74. Vynikající instrumentální skladatelé slohu, jenz se vyznacuje mistrným ovládá- nové doby. ním kontrapunktických útvarű a smęlými, ne- slýchanými harmoniemi. Nejlepší jeho díla A) V Cechách viz ot. 71! orchestrální jsou Sinfonietta, Serenáda, Va- B) Ve Francii viz ot. 61 a 76! riace na veselé thema od Hillera, symfo- C) Na Rusi viz ot. 63 a 73! nický prolog, houslový a klavírní koncert, D) V Nęmecku. ouvertura veseloherní. Z cetných dęl ko- Richard Strauss, narozen r. 1864 morních vyniká houslová sonáta C a fis, v Mnichovę, byl zákem dvorního kapelníka smyccové kvartetto Es. Dále napsal sbory V. Meyera. Pűsobí jako generální reditel muzské, smíšené, a velikou radu písní, hudby v Berlínę. V jeho tvorbę lze rozlišit z nichz nejprístupnęjší jsou »Schlichte Wei- dvę období. V prvém krácí ve šlepęjích sen«, Nejvętší cenu mají však jeho díla mistrű klassických, — nálezí sem smyccový varhanní a klavírní. K prvým ná- kvartett z A, ouvertura z c, suita pro de- lezí sonáty fis a d, monology, fantasie a chové nástroje, klavírní, houslová a cellová fuga na jméno Bach, symfonická fantasie sonáta, klavírní kvartett z Es, symfonie z f ; a fuga, chorální predehry a figurace, k dru- v druhém období obrací se k hudbę pro- hým variace a fuga na thema od Bacha, gramní. Napsal symfonické básnę sZ Italie«, preludie a fugy, introdukce, passacaglia a »Don Juan«, Smrt a obrození«, »Makbeth«, fuga, variace a fuga na thema od Beetho- »Enšpiglovy veselé šprýmy, »Tak pravil vena pro dva klavíry a cetné skladby cha- Zarathustra«, »Don Quichote«, »Zivot bo- rakteristické. Transskriboval téz radu Ba- hatýra«. Dále vytvoril velikou radu krásných chových dęl klavírních pro varhany a na- písní. O jeho operách viz ot. 66! opak varhanní díla pro klavír. G u s t a v M a h 1 e r, nar. 1860 v Kališti, Téz o p e r n í skladatelé nęmectí (viz ot. byl 1898—1907 reditelem dvorní opery ve 66) tvorili instrumentální díla. Jsou to: Vídni, zemrel tamtéz 1911. Patrí k nej- E u g. U A 1 b e r t, nar. 1864, jenz napsal lepším dirigentűm a nejcelnęjším skladate- mimo opery »Kain«, »Nízina«, »Tragalbados«, lűm nové doby. Napsal devęt symfonií, »Flauto solo«, »Izeyl« a j., dva klavírní »Píseń o zemi«, »Das klagende Lied«, koncerty (h, E) a radu komorních a klavír- »Kindertotenlieder«, »Lieder eines fahren- ních skladeb. (Viz ot 66!) den Gesellen«. Jako Straussa lze nazvati MaxSchillings, nar. 1868. Od nęho tvűrcem »symfonické opery«, műzeme Mah- jest hudba k »Orestei« od Aischyla, fan- lera oznacit jako tvűrce »dramatické sym- tasie »Pozdrav more«, »Jitro na mori«, fonie«. melodram »Píseń carodęjnic«, »Kassandra«, M a x R e g e r, narozen 1873 v Brandu smyccový kvartett, písnę. v Bavorích, zák Huga Riemanna, pűsobí J i n d r i c h P f i t z n e r, nar. 1869, slozil jako professor konservatore v Lipsku. cetné písnę, klavírní kvintett f, sonáty pro V prvních dílech stojí pod vlivem Bacho- klavír a cello, scherzo pro orchestr atd. vým, Schumannovým a Brahmsovým; záhy Fel. W eingartner, nar. 1863, byl však se dopracoval vlastního, svérázného nástupcem Mahlerovým jako reditel dvorní | ||||
|