|
| ||||
| ||||
|
76 CVRILL XXXVIII.
opery vídeńské. Napsal 4 symfonie, sym- tur, noveletty pro orchestr, komorní vęci, fonické básnę »Král Lear«, »Údolí blaze- nękolik dęl sborových. ných«, písnę, komorní díla atd. Vedle nęho zmínky zasluhuje J a n P e t e r Menší význam mají: San d b e r g e r, Hartmann, jeho syn Emil, Matthi- Bischoff, Thuille, Klose, Ansorge, son Hansen, Aug. Winding, Val- Jirí Schumann, Kahn, Lazarus, demar Malling, Asger Hamerik, Hausegger, Reiter, Woyrsch, Zem- S c h y t t é, kterí psali komorní a symfonická 1 i n s k y a cetní jiní skladatelé, jichz díla díla, písnę, klavírní skladby a opery. Jediný, postrádají osobitého rázu. jehoz díla byla téz za hranicemi dávána, jest Geniálním zastáncem nejnovęjších smęrű A u g. E n na. Z jeho oper vyniká »Caro- impressionistických jest A r n. S c h ó n b e r g, dęjnice« a »Dęvce se sirkami«. nar. 1874 ve Vídni, zák Zemlinského; pű- B) Ve Š v é d s k u vytvoril národní operu sobil jako ucitel komposice na konserva- J. H a 11 s t r o m(»Král hor«). Pod vlivem tori vídeńské. Nyní zije v Berlínę. Napsal nęmeckých novoromantikű jest A H a 11 é n, 3 smyccová kvartetta, nádherný sextett jenz vynikl na poli operním, a S j d g r e n, YVerklárte Nacht«, písnę, symfonickou bá- jenz pęstuje komorní a klavírní skladbu. seń » Pelleas a Melisanda«, komorní sym- C) V N o r s k u. Nejvętší representant fonii E dur, smyccový kvartett se sopráno- hudby severní jest E d. H a g. G r i e g, vým solem, 3 klavírní kusy. Velice zajímavá nar. 1843 v Bergenu, zemr. tamtéz 1907. jest jeho »Nauka o harmonii. Veliký vliv na jeho tvorbu ve smęru ná- E) Italští mistri XIX. století tvorili rodní hudby męl R i k a r d N o r d r a a k hlavnę hudbu operní (viz ot. 62.!). Instru- (1842-1866), jenz jej upozornil na krásu mentální hudbu pęstuje S g a mb a t i, M a r- národních melodií norských. t u c c i, znamenitý varhaník Bossi (viz Griegova díla vyznamenávají se origi- ot. 87.!), prední virtuos klavírní F e r r. B u- nální invencí a vzácnou náladovostí. Vyniká soni, (viz ot. 97!), Longo, Lor. Pe- klavírní a houslový koncert, 3 houslové, r o s i, dirigent v Sixtinę, jenz vynikl hlavnę 1 klavírní sonáta, sborová díla »Pred branou v oratoriu (Trilogie »Pašije dle sv. Marka«, klášterní«, »Poznání zemę«, hudba k dra- »Vzkríšení Lazarovo«) a v církevní hudbę matu »Peer Gynt« (zpracovaná ve dvou sui- (Requiem, Missa b. Caroli), L. S i n i g a- tách), suita pro smyccový orchestr »Z dob g l I a a jiní. Holbergových«, ouvertura »V jeseni«, Si- F) A n g l i c a n é nemęli nikdy skladatelű gurd Jdrsalfar«, 10 svazkű lyrických kusű svętového významu. V XIX. stol. pűsobili pro klavír, ballada op. 24, cetné písnę atd. v Anglii Balfe, Wallace, Macfar- Vedle nęho pűsobil K j e r u l f, S v e n d- ren, St. Bennet, Sullivan, Macken- sen, Selmer a Sinding na poli sym- zie, Stanford, Cowen, Jones, Ni- fonie, komorní hudby a klavírní skladby. c h o 11. Oratorium pęstuje se zdarem Edv. D) V e F i n s k u zalozili národní hudbu E 1 g a r(»Sen Gerontiűv«), komorní hudbu Wegelius, Kajanus, Sibelius(»Labuf A l g. A s h t o n. Díla Anglicanű podléhají TuoneJská«, »Finlandia«, houslový koncert, vlivu italskému, francouzskému a zejména písnę, klavírní skladby), J á r n e f e l t, M e- nęmeckých romantikű a novoromantikű. lartin a i. Anglictí skladatelé starší doby, 76. Vynikající francouzští novodobí skladatelé, viz ot. 14., 21. a 39.! G) V B e 1 g i i vynikl skladatel oratorií Francouzští novodobí skladatelé stojí pod Edgar T i n e l(»Sv. František«). vlivem mistru novoromantikű H. Berlioze, H) Skladatelé nordictí viz ot. 75- Fr. Liszta a R. Wagnera Charakteristickým pro jich tvorbu jest odvrácení se od smęru 75. Významní skladatelé nordictí nové doby. operního, jemuz holdovali témęr výhradnę skladatelé francouzští drívęjší doby a sklon A) V D á n s k u. Tvűrcem národní hudby k hudbę instrumentální. dánské jest N i e 1 s G a d e, nar. 1819 v Ko- Tvűrcem nových smęru ve Francii jest dani, zemr. tamtéz 1890, — ackoliv »skandi- C é s a r F r a n c k, nar. 1822 v Lutychu, navismus«, s nímz setkáváme se v prvním zemrel 1890 jako professor varhanní hry pri jeho díle ouverture k »O s s i a n u« a v prvé konservatori parízské. Hlavní jeho díla symfonii z c moll, v pozdęjších pracích jeho jsou oratoria: »Ruch«, Redemption«, »Les vyprchává. Jeho díla jsou pracována ve Béatitudes«, » Rebekka«, 150. zalm, symfo- smęru nęmeckých romantikű Mendelssohna nické básnę »Les Eolides«, »Les Djinns«, a Schumanna. Napsal 8 symfonií, 5 ouver- »Le chasseur maudit« (»Divoký lovec«). | ||||
|