|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CVRILL 77
Symfonie z D, rada kómorních prací (vy- a orchestr a cetné impressionistické kla- niká Sonáta z A pro klavír a housle). vírní skladby (Éstampes, Proses lyriques, Menší význam má opera »Hulda a »Ghi- Ballades, Suite). selle«. P a u I D u k a s, nar. 1865 v Parízi. Vy- V jeho šlepęjích krácí : tvoril operu »Ariane et Barbe bleu« , V i n c e n t d' I n d y, nar. 1851 v Parízi. trívętou symfonii a ouvertury ku »Králi Napsal symfonickou trilogii »Valdštýn« Learu« a »Polyeuktu«. Originelní jest jeho symfonické variace »Istar«, 2 symfonie, klavírní sonáta z es moll a klavírní variace veliký pocet komorních a klavírních dęl. na thema od Rameaua. Jeho opery »Fervaal« a »L'étranger« se Gustave Charpentier, naroz. 1860 neudrzely na repertoiru. v Dieuze, pronikl svou operou »Louisou,. Dále Fauré, Castillon a záhy zemrelý Zajímavé jsou jeho »Les fleurs du mal« Chausson, ucitel Cl. Debussyho. pro orchestr a sbor (dle Baudelaira) »Im- V moderním, » i m p r e s s i o n i s t i - pressions fausses« a symfonické drama »L t c k é m« smęru tvorí Cl. D e b u s s y, P a u l vie du pojte«. Dukas,CharpentieraPierné. Jich díla stojí pod vlivem impressionistű-básníkű G a b r i e 1 P i e r n é, nar. 1863 v Metách. Paul Verlaina, Baudelaira, Mal- Napsal opery: »Salomé«, >Vendée«, orato- larméa a Maeterlincka. Pokoušejí rium »Les enfants de Bethlehem«, »Krizá- se o vystihnutí nejjemnęjších nálad pomocí cká výprava dętí«, klavírní koncert z c moll, nebývalých harmonií a instrumentálních houslovou sonátu. effektű. Vynikající skladatelé varhanní jsou G u i 1- D e b u s s y, nar. 1862 v St. Germain en m a n t a W i d o r. (Viz ot. 87.!) Laye, byl zákem parízské konservatore. Na- Representantem starších »romantických« psal operu »Pelleas a Mélisanda«, symfo- smęrű jest C a m. S a i n t- S a i ri S (Viz nickou báseń »Faunova odpolednem, 3 not- ot. 62!) Louis Lacombe, Ernest turna pro zenský sbor s orchestrem, smyc- Reyer, Jules Massenet (viz ot. 62), cový kvartett z g moll, fantasii pro klavír Godard, Jo n cii,res, Leroux a m. J. ^^^ Direktár pro kvęten a cerven. Hod bozí a týden svatodušní. Ku veršíku »Panem de coelo« a k odpovędi Na Hod bozí a následující 2 svátky zpívá se »Omne delectamentum« pridává se po celou oktávu »Ite« slavné. Po celý týden zpívá chor pred evange- »a I l e l u j a«. U 4. oltáre intonuje knęz DT e d e u m liemsekvenci»VenisancteSpiritus etemitte l a u d a m u s« a chor v nęm pokracuje provázeje coelitus«. 1{nęze do kostela nesoucího nejsv. Svátost. Nejsvętęjší Trojice bozí. Na místo ctvera »alleluja« s 2 verši zpívá kúr V kostele po modlitbę celebrantem prezpívané graduale s 3 »alleluja« s 2 verši a k introitu, offer- tono feriali a po slovech » D i v i n u m a u x i l i u m toriu a kommuniu »alleluja« nepridává. máneat semper nobíscum« recitovaných Svátek Bozího tęla s oktávou. beze zmęny výše hlasové zpívá chor »T a n t u m 1. M š e s v. O Bozím tęle a v celé oktávę zpívá e r go« a »G e n i t o r i«. Na to officiant zazpívá se »Gloria« a »Ite« mariánské, i kdyz mše sv. jest »Panem de coelo« s »alleluja« a k odpo- »de festo«. Sekvence »Lauda Si~ jest tehdy vędi »Omne delectamentum«s alleluja« ve dnech oktávy, kdyz mše sv. jest »d e o c t a v a«. pripojiv orací tono feriali udęlí sv. pozehnání. 2. P r ű v o d. 0 prűvodu zpívá se latinský Po nęm műze lid zpívati cesky : »Zvęstuj tęla«. hymnus »Pange lingua«. Dle rímského rituálu 14. cervna. Nejsvętęjší Srdce Pánę. I c1. (str. 257) múze Itnęz zacátecní jeho slova intono- Gl. Credo, Ite slavné. vati, kdyz odchází od oltáre, u nęhoz pred prűvo- dem obętoval mši sv. 29. cervna. Sv. Petra a Pavla. I cl. G1. Credo, U 1 . oltáre zpívá kűr motetto »Ego sum p a n i s Ite slavné. vivus«, u 2. »Caro mea vere est cibus«, u 3. »O quam suavis est« a u 4. »O sacrum 7. cervence. Navštívení P. Marie. (Visitatio convivium«. B. M. V.) GI. Cr., Ite mariánské. Num | ||||
|