Jubileum Hlaholu v Plzni
Ročník: 1912; strana: 78,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
78

CYRILE

XXXVIII.

J M MEV (l Ll

HLalloU

v VILUL

Doplńkem ke zdarilé slav-

nosti jubilejní plzeńského

»Hlaholu« prinášíme podo-

biznu nynęjšího neúnavného

starosty Hlaholu, pana

JOSEFA VAVRÍNKA,

a sbormistra, reditele

NORBERTA KUBÁTA;

seznam jeho skladeb cír-

kevních i svętských jest

vytištęn zvláštę.

NOPBERT KUBÁT

Q

_

M1IIfstCrSký výnOS o odebírání »C y r i 11 a« pro

farní 1
bozenské matice, resp. pod zemępanským patroná-

tem. C. K. místodrzitelsví pro král. Ceské ozna-

muje prípisem z 21. brezna 1912 cís. 17/A—1843/1

nejdűstojnęjší k. a. konsistori v Praze následující

dekret ministerstva:

J. k. ministerstvo zálezitostí duchovních a

vyucování, výnosem ze dne 6. brezna 1912 c. 872 svo-

lilo k tomu, aby pri farnich kostelích v Cechách,

stojících pod patronátem nábozenské

matice, resp. pod zemępanským patro-

n á t e m pocínaje dnem 1. ledna 1912 cástka

5 R rocnę jako predplatné na casopis pro kostelní

hudbu ,Cyrill" do kostelních úctú mezi vydání

se pojala, a aby tím vyšší schodek z nábozen-

ského fondu, resp. z etátu kultu se hradil.

0 tom pokládáme si za cest nejdústojnęjší k, a.

konsistori u vrácení prílohy svrchu citovaného

prípisu dáti vędomost za úcelem dalšího vyroz-

umęní. C. k. místodrzitelství pro král. Ceské".

Ord. list arcidiecese prazské 1912 c. 5 uverej-

ńuje na str. 53. a 54. tento výnos a pripojuje: »Uvá-

dęjíce tento výnos dűst. pn. duchovním správcűm

kostelű svrchu uvedených na vędomí, pripomínáme

zdejší narízení o odebírání »Cyrilla« z 8. ledna 1909

c. 16.586 a i 1909 (Ord. list 1909 str. 10). Z k. a.

konsistore v Praze, ]. kvętna 1912.

* Reditel prazské konservatore, vládní rada Jin-



drich Ráan z Albestu, rytír rádu Františka Josefa,

majitel rádu pro »Ecclesia et Pontifice«, str. med.

kr. hl. męsta Prahy, dop. clen C. akademie vęd a

predseda zkuš. komise pro zpęv na str. školách

slaví 29. kvętna šedesáté narozeniny. Po-

nęvadz si výslovnę vyzádal ve své skromnosti, aby

upuštęno bylo od jakýchkoliv projevű, prinášíme

jen na titulním listę jeho podobiznu a ohlednę jeho

cinnosti odkazujeme na Bezecného »Repetitorium«.

Varhanní vecer v konservatori prazské dne 7.

kvętna 1912. 1. J. S Bach : Canzona c• 10., sešit

W. Alois Panocha. 2. J. 1Zheinberger: Fuga ze

sonáty, opus 132, císlo 18. Wilhelm Tschokert.

JOSEF; VAVRÍNEK

3 E. Bossi: Marcia festiva, op. 118. Kirchháusel

Ludwig. 4. J. S. Bach: sonáta císlo ]. a) Allegro

moderato, b) Allegro. — Blassl Anton S. J. Rhein-

berger: Zwiegesang c. 8, seš. 11. Miclrálek Frant.

6. J. Haas : Fantasie c. 1, op. 20. Blecha Oldrich.

7. J. S. Bach: Praeludium c. 6, seš. I1. Chládel<

Alois. 8. Max Reger: a) Intermezzo, op. 80.

b) Fantasie, op. 33. Šrámek Jan. 9. J. S. Bach :

Praeludium a fuga c. 8, seš. II. Rychnovská Bozena.

10. Jos. Klicka: Fantasie na chorál sv. Václava.

Fuková Anna. 11. Max Reger : Fantasie. Antonín

Roesel.

Stanovy Obecné Jednaty Cyrillské jsou potvrzeny

ministerstvem (viz prílohu) a nutno jen, aby kazdé

zrízení místní skupiny (pobocního spolku) dle § 11.

zákona se oznámilo príslušnému c. 1<. politickému

úradu zemskému.

Sdruzení ucitelú pęvcú ve Slezsku (dirigent prof.

R. Wűnsch) zal
velikým koncertem 12. 1
(u Herlingrű). Na programu vedle Krízkovského byli

zastoupeni skladatelé Dvorák, Smetana, Nebuška,

Janácek, Palla, Bendl a j. Zdatné toto umęlecké

tęleso sborové projektuje zájezd do Luhacovic, po

prázdninách pak na Moravu a do Cech. Slezské

sdruzení ucitelské docílilo se svým dirigentem p.

prof. Wiinschem všude zdarilých úspęchű.

Filharmonický spolek »Beseda Brnęnská« dával

27. dubna za rízení red. R. Reissiga Dvorál
»Svatební košili«. Sola zpíval Emil Burian, pí.

Am. Bobková a K. Kiigler.

* Príbram. Rádný koncert Lumíra a Dobromily



11. kvętna. Na oslavu stoletých narozenin Liszto-

vých byla provedena z oratoria »Christus« šestihlasá

sekvence »Stabat mater speciosa«, jejíz

text jest jásavou parafrasí bolest lícícího hymnu

Jakoponova (Stabat mater dolorosa), a B 1 a h o-

s 1 a v e n s t y í, v nicliz úvodní recitativy zpíval pri-

léhavę p. dr. Hartmann, predseda »Lumíra". Diri-

gent obou skladeb Lisztových p. uc. B. Soukup

privedl vhodnę k platnosti jejich palestrinovský,

chromatem zbarvený sloh, jenz v sekvenci lící ra-



  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ