|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 85
mníšku m, a ventilkem vZ umozní vypuštęní stlaceného vzduchu z mníšku. Následkem toho stlací péro f ventilek v zpęt a tento uzavre otvor k píšfalám, pri cemz stáhne sebou i mníšek m. Tato velice jednoduchá soustava męla tu vadu, ze mníšek musil býti pomęrnę ve- liký a ze k pinęní jeho bylo treba ventilu vętšího rozmęru. Ke zdvihání takového ven- tilu bylo treba silného elektromagnetu, jenz męl v zápętí zmínęné jiz nevýhody. Proto ~(\ jiz pri následující soustavę, která zejména E ve Francii byla pouzívána, setkáváme se se a zarízením, které tuto vadu znacnę zmírnilo. Jest to soustava ~SchmSle-Mols« (obr. 8.), pri které vsunuta mezi elektromagnet E a pneumatickou páku m, jak nazývá se obycejnę mníšek, membranka n, která nad- r i r zdvihuje jednoduchý ventilek V. Jádro elek- tromagnetu jest duté a S1Ce jest t0 V pod- Obr. 8. Elektropneumatické relais soustavy aSchmSle-Mols«. kovu ohnutá, zelezná rourka. Stlacený vzduch vniká tedy otvorem O ze skrínky, v níz jest elektromagnet umístęn, dutým jádrem do prostoru nad membrankou n. Kotva elektromagnetu K kryje za klidu malý otvor rourky r, spojující tento prostor s okolním vzduchem. Zmáckne-li se kláves, pritáhne elektromagnet kotvu, která uzavre dolní otvor O dutého jádra elektromagnetu. Tím zamezí se prístup stlacenému vzduchu nad membranku n a prostor nad ní spojí se rourkou r s vűkolním vzduchem. Ponęvadz se pod membrankou nalézá taktéz stlacený vzduch, vyplńující i mníšek m, nadzdvihne se tlakem tohoto vzduchu uvolnęná membranka n. Tato stáhne sebou ventilek, který uzavre otvor s, jímz vniká stlacený vzduch do mníšku m, ale soucasnę odkryje se otvor t, spojující vnitrek mníšku s okolním vzduchem. Stlacený vzduch, obklopující mníšek, tento stlací, pri cemz otevre se ventil V, pouštęjící stlacený vzduch k píšfalám. Uvolní-li se kláves, nastane opacný postup. Soustava tato vykazuje oproti pre- dešlé dvę význacné výhody. Prednę vsunutím membranky mezi elektromagnet a mníšek zmenší se znacnę potrebná elektrická síla, nebof k pinęní membranky stací jen docela malický otvor a ku krytí téhoz jen nepatrný ventilek, pripevnęný na ;,otvę elektro- magnetu. Mimo to umístęním mníšku ve skrínce se stlaceným vzduchem docílí se rychlého zmácknutí téhoz, címz hra co do praecisnosti znacnę získá. Zmáckne se totiz mníšek nejen svou vlastní váhou ale i stlaceným vzduchem. Pro další vývin elektropneumatické soustavy męly velkou dűlezitost výsledky, které docílil jmenovaný jiz anglický inzenýr Hope-Jones (obr. 9), nebof jemu podarilo se sníziti spotrebu proudu na minimum a docíliti té nejvętší rychlosti repeticní. Jako u predešlé soustavy pouzívá pűvodnę i inzenýr Hope-Jones dutého, pouze však tycin- kového elektromagnetu E. Ze skrínky vzduchové proudí stlacený vzduch dutým jádrem elektromagnetu E(*), odfukujíc malou, lehouckon kotvu V, která vytvorena jest co vznášející se ventilek. Pri tom vznášející se ventilek pritlacen jest tlakem vzduchu ku dutému šroubu Š, který spojuje vnitrek mníšku m s okolním vzduchem. Pűvodnę pouzíval inzenýr Hope-Jones na místo mníšku membranky. Na mníšku m zavęšen jest dvojitý ventil v, který uzavírá otvor, odvádęjící stlacený vzduch do vzdušnice k další cinnosti. Zmácknutím klávesu zavede se proud, kterým stane se jádro elektromagnetu magnetickým a pritáhne k sobę kotvu (vznášející se ventilek). Tím zamezí se prívod stlaceného vzduchu ku mníšku m, a mníšek se spojí dutýrn šroubem S s okolním vzdu- chem. Stlacený vzduch uvnitr skrínky nadzdvihne mníšek a s ním i dvojitý ventil, jehoz horní díl odkryje otvor, jímz pocne probíhati stlacený vzduch ku vzdušnici. Dolní díl v2 pak zakryje protilehlý otvor, spojující ventilkové zarízení vzdušnice s okolním vzduchem. Regulování vznášejícího se ventilku docílí se dutým šroubkem .~, tím, ze_se tento dle potreby utáhne nebo povolí. ') (V obr. 9., kolem jádra elektromagnetu.) | ||||
|