NEZAŘAZENO
Ročník: 1912; strana: 88,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
88 CYRILL XXXVIII.







B) vokální. (1300-1372). Nizozemští mistri XV. a XVI.



C) smíšené. století pouzívali rehorských melodií a lido-

A) Formy instrumentální jsou: vých nápęvű jako kantus firmus k svým



Symfonie (ot. 85.), symfonická báseń mešním skladbám. Mše byla pojmenována

(ot. 59.) koncert (ot. 84.), ouvertura (ot. 31.), dle zacátecních slov uzitého chorálu neb

sonáta pro jeden neb více nástrojű (duo, trio, lidové písnę; na pr. Missa »Gaudens gau-

kvartetto, kvintetto atd.) (ot. 88.), serenáda, debo«, »Assumpta est Maria«, »Malheur

kassace, divertimento (ot. 45.), suita, partita me bat«, »J' ai deuil«, »L' homme armé,;,

a Dieu quel mariage« atd. (Srov. ot. 14.)

(ot. 81.), praeludium, fuga, toccata, ricer-

care (ot. 18. a 87.), kanon (ot. 15. ), tance Reakce oproti umęlűstkárství Nizozemcű a

valcík, mazurka, polonéza, polka, kvapík r e f o r m a c í r k e v n í hudby pocala v druhé

atd., starší formy tanecní (ot. 81.}, variace, polovici XVI. stol. (Viz ot. 16. a 19)

rondo (ot. 82.), etuda, skladby charakte- V XVII. a XVIII. stol. vnikla operní hudba



ristické (impromptu, moment musical (ot. ve tvorbu církevní. (Viz ot. 35.) V druhé

48.), píseń beze slov (ot. 55.), arabeska, polovici XIX. stol. usiluje »Cecilský spolek

humoreska, scherzo, ballada, fantasie a j.) pro zemę jazyka nęmeckého«, zalozený 1867

Wittem v Reznę, o reformu církevní hudby

B) Formy vokální jsou: na základech, polozených Palaestrinou a



Chorální a polyfonní mše á capella (bez mistry rímské školy. V tomto smęru krácí



doprovodu), hymny, antifony, sekvence (ot. Stehle, Witt, Haberl, Haller, Moli-

4., 5., 6.,), organum, rondellus, ochettus, tor, Griesbacher, Ahle, Surzynski



kantilena, conductus, discantus, falso bor- a m. j.

done (ot. 10.), kanon (ot. 15.), motetto (ot. Nejvętší skladatelé mší jsou Pale-



80.), madrigal vilanella, frottola, strambotto strina, Orlandus Lassus, Bach,



(ot. 22.), píseń lidová, (ot. 80.) Haydn, Mozart, Beethoven, Schu-



C) Formy smíšené jsou: bert, Schumann (Missa sacra op. 147.),



Mše s doprovodem nástrojű (ot. 35.), Liszt, Bruckner, Fibich, Dvorák.



oratorium, pašije, kantáta (ot. 24.), anthem Vynikající r e q u i e m napsal M o z a r t,



(ot. 39.), koncerti ecclesiastici (ot. 84•), Cherubini (c a d), Berlioz, Verdi,



opera (ot. 28•), arie (ot. 29.), arioso, reci- Liszt, Bruckner, Dvorák. Staršímistri



tativ (ot. 30.), melodram (ot. 38.), ballada ceští pęstovali skoro výhradnę skladby



romance, píseń umęlá (ot. 80.). církevní. i Viz ot. 70.) Vynikající skladatelé



novęjší doby na tomto poli viz ot. 71.



78. M š e.





Mše jest cást katolické liturgie, pri níz 79. Motetto.



dęje se konsekrace nejsvętęjší Svátosti ol-

tární. Motettem nazýváme vícehlasou skladbu



Pri mši prednáší sbor následující zpęvy: církevní bez instrumentálního doprovodu.

Introitus, Kyrie, Gloria, Graduale, Credo, Texty motett jsou biblické, zpravidla latin-



Offertorium, Sanctus, Benedictus, Agnus ské; nalézáme však -- zejména v XVII.



Dei, Communio. Cástky stálé jsou: Kyrie, a XVIII. stol. —cetná motetta i v reci

Gloria. Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus lidové. Kdyz vznikla zacátkem XVII. stol.



Dei. Text ostatních cástí rídí se dle cír- monodie, byla psána téz motetta s prűvo-

kevních svátkű i jest tedy męnlivý. dem »basso continuo ano i pro jediný



Mše slavnostní, » M i s s a s o l e m n i s,« jest hlas (a voce sola) s nástroji. Jsou to však

mešní skladba pro sola, sbor a orchestr; výjimky a sloh á capella zűstává pravidlem.



m i s s a b r e v i s, mše protestantské církve, Forma motetta rídí sa úpinę textem. Jméno



skládá se pouze z Kyrie a Gloria. Pri mši »m o t e t t u s« vyskytuje se jiz zacátkem



sv. za zemrelé (»Missa de requiem«) XIII. století. Ke kantu firmu v tenoru byly

pocíná introit slovy » Requiem aeternam« ; psány dva az tri hlasy, nikoli však nota



Gloria a Credo se vynechává, po Graduale proti notę, nýbrz ve volném pohybu. Franko

a traktu zpívá se sekvence »Dies irae«; Kolínský sdęluje, ze m. byla skladba trí-



téz offertorium a Communio mají vzdy týz hlasá s dvojím textem, jedním pro tenor a



text. (»Domine Jesu Christe« — »Lux druhým pro alt a diskant. Motetto vyvr-



aeterna«.) cholilo v dílech Nizozemcű (Orlandus Las-



S pocátku byly mešní texty zpívány sus »Magnum opus musicum«, Isaak »Cho-

k melodiím chorálním. První ctyrhlasou rale Constantinum«), pozdęji v tvorbę J. Š.

mši napsal Guillaume de M chault Bacha. Proslulé motetto Mozartovo jest

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ