|
| ||||
| ||||
|
88 CYRILL XXXVIII.
B) vokální. (1300-1372). Nizozemští mistri XV. a XVI. C) smíšené. století pouzívali rehorských melodií a lido- A) Formy instrumentální jsou: vých nápęvű jako kantus firmus k svým Symfonie (ot. 85.), symfonická báseń mešním skladbám. Mše byla pojmenována (ot. 59.) koncert (ot. 84.), ouvertura (ot. 31.), dle zacátecních slov uzitého chorálu neb sonáta pro jeden neb více nástrojű (duo, trio, lidové písnę; na pr. Missa »Gaudens gau- kvartetto, kvintetto atd.) (ot. 88.), serenáda, debo«, »Assumpta est Maria«, »Malheur kassace, divertimento (ot. 45.), suita, partita me bat«, »J' ai deuil«, »L' homme armé,;, a Dieu quel mariage« atd. (Srov. ot. 14.) (ot. 81.), praeludium, fuga, toccata, ricer- care (ot. 18. a 87.), kanon (ot. 15. ), tance Reakce oproti umęlűstkárství Nizozemcű a valcík, mazurka, polonéza, polka, kvapík r e f o r m a c í r k e v n í hudby pocala v druhé atd., starší formy tanecní (ot. 81.}, variace, polovici XVI. stol. (Viz ot. 16. a 19) rondo (ot. 82.), etuda, skladby charakte- V XVII. a XVIII. stol. vnikla operní hudba ristické (impromptu, moment musical (ot. ve tvorbu církevní. (Viz ot. 35.) V druhé 48.), píseń beze slov (ot. 55.), arabeska, polovici XIX. stol. usiluje »Cecilský spolek humoreska, scherzo, ballada, fantasie a j.) pro zemę jazyka nęmeckého«, zalozený 1867 Wittem v Reznę, o reformu církevní hudby B) Formy vokální jsou: na základech, polozených Palaestrinou a Chorální a polyfonní mše á capella (bez mistry rímské školy. V tomto smęru krácí doprovodu), hymny, antifony, sekvence (ot. Stehle, Witt, Haberl, Haller, Moli- 4., 5., 6.,), organum, rondellus, ochettus, tor, Griesbacher, Ahle, Surzynski kantilena, conductus, discantus, falso bor- a m. j. done (ot. 10.), kanon (ot. 15.), motetto (ot. Nejvętší skladatelé mší jsou Pale- 80.), madrigal vilanella, frottola, strambotto strina, Orlandus Lassus, Bach, (ot. 22.), píseń lidová, (ot. 80.) Haydn, Mozart, Beethoven, Schu- C) Formy smíšené jsou: bert, Schumann (Missa sacra op. 147.), Mše s doprovodem nástrojű (ot. 35.), Liszt, Bruckner, Fibich, Dvorák. oratorium, pašije, kantáta (ot. 24.), anthem Vynikající r e q u i e m napsal M o z a r t, (ot. 39.), koncerti ecclesiastici (ot. 84•), Cherubini (c a d), Berlioz, Verdi, opera (ot. 28•), arie (ot. 29.), arioso, reci- Liszt, Bruckner, Dvorák. Staršímistri tativ (ot. 30.), melodram (ot. 38.), ballada ceští pęstovali skoro výhradnę skladby romance, píseń umęlá (ot. 80.). církevní. i Viz ot. 70.) Vynikající skladatelé novęjší doby na tomto poli viz ot. 71. 78. M š e. Mše jest cást katolické liturgie, pri níz 79. Motetto. dęje se konsekrace nejsvętęjší Svátosti ol- tární. Motettem nazýváme vícehlasou skladbu Pri mši prednáší sbor následující zpęvy: církevní bez instrumentálního doprovodu. Introitus, Kyrie, Gloria, Graduale, Credo, Texty motett jsou biblické, zpravidla latin- Offertorium, Sanctus, Benedictus, Agnus ské; nalézáme však -- zejména v XVII. Dei, Communio. Cástky stálé jsou: Kyrie, a XVIII. stol. —cetná motetta i v reci Gloria. Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus lidové. Kdyz vznikla zacátkem XVII. stol. Dei. Text ostatních cástí rídí se dle cír- monodie, byla psána téz motetta s prűvo- kevních svátkű i jest tedy męnlivý. dem »basso continuo ano i pro jediný Mše slavnostní, » M i s s a s o l e m n i s,« jest hlas (a voce sola) s nástroji. Jsou to však mešní skladba pro sola, sbor a orchestr; výjimky a sloh á capella zűstává pravidlem. m i s s a b r e v i s, mše protestantské církve, Forma motetta rídí sa úpinę textem. Jméno skládá se pouze z Kyrie a Gloria. Pri mši »m o t e t t u s« vyskytuje se jiz zacátkem sv. za zemrelé (»Missa de requiem«) XIII. století. Ke kantu firmu v tenoru byly pocíná introit slovy » Requiem aeternam« ; psány dva az tri hlasy, nikoli však nota Gloria a Credo se vynechává, po Graduale proti notę, nýbrz ve volném pohybu. Franko a traktu zpívá se sekvence »Dies irae«; Kolínský sdęluje, ze m. byla skladba trí- téz offertorium a Communio mají vzdy týz hlasá s dvojím textem, jedním pro tenor a text. (»Domine Jesu Christe« — »Lux druhým pro alt a diskant. Motetto vyvr- aeterna«.) cholilo v dílech Nizozemcű (Orlandus Las- S pocátku byly mešní texty zpívány sus »Magnum opus musicum«, Isaak »Cho- k melodiím chorálním. První ctyrhlasou rale Constantinum«), pozdęji v tvorbę J. Š. mši napsal Guillaume de M chault Bacha. Proslulé motetto Mozartovo jest | ||||
|