|
| ||||
| ||||
|
90 CYRILL XXXVIII.
gen«, »Totentanz«, Hexameron (spolu s pęti psána skoro výhradnę pro nástroje smyc- jinými mistry), šestá etuda dle Paganiniho ; cové. Jakmile se pocala vyvíjeti monodie, G r i e g ballada op. 24, S i n d i n g variace byl téz pocet hlasű ve skladbách instru- z es moll, Cajkovskij z Fdur, Saint- mentálních ponenáhlu zmenšován, az ko- S a ~, n s variace pro 2 klavíry na thema od necnę vznikly sonáty pro solové housle Beethovena, Richard S t r a u f3 -Don s prűvodem »basso continuo«. První so- Quixote«, Max R e g e r variace pro or- nátu pro solové housle napsal Marin i chestr na veselé thema od Hillera, na t h e- z Brescie. Z houslových virtuosű, kterí m a od Beethovena pro 2 klavíry, od Bacha nejvíce prispęli k vývoji sonátové formy, pro klavír, D v o r á k symfonické variace a jsou nejslavnęjší: B a s s a n i . A. C o r e l l i, klavírní z As a m. j. Vitali, Torelli a Vivaldi, pak cesko- R o n d o jest instrumentální forma, ve nęmecký mistr Biber z Wartenberka. které skladatel proti výraznému, nękolikráte Sonáty pro klavír psal Jan K u h n a u, se vracejícímu motivu staví stále nové a Mattheson, Durante, Galuppi, Dom. nové myšlenky. Hlavní motiv se vrací zpra- S c a r 1 a t t i a c. j. Tyto práce však nemají vidla v téze toninę. s naší sonátovou formou nic spolecného. Rondo má ráz veselý a vyzaduje jemnę Zpravidla skládají se z jedné az ctyr cástí pointonovaného prednesu. Vyskytuje se rűzného pohybu. S c a r l a t t i na pr psal jednak jako samostatná skladba pod nej- sonáty jednovęté, C o r e 11 i ctyrvęté (Ada- rűznęjšími názvy (Scherzo, Capriccio, Motto gio, Allegro, Adagio, Allegro). perpetuo), jednak tvorí tretí nebo ctvrtou Velice pęstována byla v XVII. a zacát- vętu v symfonii, sonátę a v hudbę ko- kem XVIII. stol. t. zv. triová sonáta morní. (Corelli, Abaco, Hándel, Gluck, Stamitz). Slovo » R o n d e 11 u s« vyskytuje se jiz Jest to skladba pro dvoje housle, cello a ve XII. století; byla to skladba vokální, ve basso continuo. který však jako ctvrtý hlas které probíhala hlavní melodie (cantusfir- nebyl cítán. mus) všemi jednotlivými hlasy. V XV• a Nová doba pro sonátu pocíná S t a m i t z e m, XVI. stol. byla to forma poloinstrumentální, jenz uvedl v sonátu jako ctvrtou vętu me- pri níz se opakuje po nękolika verších za- nuett s kontrastujícím triem. Následuje ho cátek básnę, sonettu podobné. H a y d n, jenz dal prvé vętę, která je pro Nejlepší ronda napsali: M o z a r t 3, nej- sonátovou formu zvláštę charakteristickou, známęjší a moll; Beethoven 3 (Rondo typickou formu (úvod, 2 themata, prove- ze zlosti nad ztraceným grošem op. 129); dení, opakování, zakoncení). B e e t h o v e n Mendelssohn, Rondo capriccioso op.14 rozšíril formu sonáty, zvláštę t. zv. »prove- a cetné jiné skladby rondové formy pod dení« (op. 106. !) Menuett nahradil scher- rűznými názvy; Chopin napsal 3 ronda zem. V posledních svých sonatách (zejména c moll, F dur a Es dur, W e b e r rondo A, As, c) a smyccových kvartettách uchy- Es dur a E dur, Schumann g moll, luje se podstatnę od pravidelné formy soná- Pa g a n i n i: -Zvoneckové rondo«, jez trans- tové. Romantictí skladatelé po nęm formu skriboval Liszt pro klavír, D v o r á k» Rondo tuto nerozšírili, napinili ji však novým, své- pro klavír a cello« a m. j. rázným obsahem. Nejlepší sonáty napsal J. Š. Bach, 83. Sonáta. (první psal houslové sonáty s vypracova- ným partem klavírním); Hándel psal hou- V dobę, kdy pocala se vyvíjeti samo- slové sonáty; Filip Em. Bach sonáty statná instrumentální hudba, znacilo slovo pro znalce a milovníky (6 z nich upravil »sonáta« (od slova »sonare« = zníti) in- Biilow pro koncertní prednes) ; S t a m i t z strumentální skladbu vűbec, podobnę jako pęstoval t. zv. triovou sonátu (sonáta pro »toccata« byla názvem skladeb pro nástroje dvoje housle, cello a basso continuo, který klávesové a kantáta pro skladby vokální. v-ak jako ctvrtý hlas nebyl cítán). H a y d n Slova »sonata« uzívá po prvé Ondrej Ga- 44 sonát klavírních, Mozart 18 sonát brieli. Jeho sonáty pro 5 nástrojű se však dvourucních a 4 ctyrrucní. Mozarí je tvűr- bohuzel nezachovaly. Za to jest nękolik cem ctyrrucní sonáty. B e e t h o v e n 32 kla- sonát od jeho synovce Giovanni Gabrielia. vírních a 10 houslových, W e b e r 4 sonáty, Tyto skladby pro troje housle zűstaly 50 let nejznámęjší As-dur a C dur, z níz ctvrtou smęrodatnými pro formu sonáty. vętu zpracoval Brahms a Cajkovskij pro le- Koncem století XVII. lze rozlišovati so- vou ruku. S c h u b e r t napsal 11 sonát, nátu »d a c h i e s a« (kostelní, církevní) a z nichz poslední je nedokoncená; S c h u- sonátu »d a c a m e r a« (komorní). Tato byla m a n 11 3 (fis, g a f moll), M e n d e 1 s- | ||||
|