|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII CYRILL 91
s o h n 3 (E, B, g), Chopin 3 (c, b, h), nástroje (di concertino) a sesílený orchestr Liszt h; Brahms C, fis, f; Wagner (concerto grosso). B dur; Max R e g e r cetné sonáty hou- V i v a l d i psal houslové koncerty trívęté; slové a celtové. — na klavír prenesl tuto formu T e l e m a n n a J Š. B a c h (varhanní koncerty, 16 kon- 84. Koncert. certű dle Vivaldiho, koncert italský). Mo- derní koncert vyvinul se splynutím komor- Koncert je instrumentální skladba pro ního koncertu se sonátou. jeden nebo více nástrojű, obycejnę s do- provodem orchestru, která poskytuje umęlci Koncerty psali: prílezitost, aby ukázal svou virtuositu. H á n d e 1 12 varhanních koncertű a kon- Forma koncertu je sonátová, obycejnę certy hobojové, v nichz se primyká ke Co- trídílná s modifikacemi podmínęnými úce relliho concerto grosso; B a c h J. S.; V i- lem skladby (tutti a kadenz). lém Fried. a J. Stamitz 12 houslo- Slovo »koncert« bylo odvozováno od lat. vých koncertű; Haydn 20 klavírních, »concertare« -- zápasiti; novęjší badatelé 9 houslových, 6 celtových; Mozart 25 uvádęjí koncert v souvislost se slovem »con- klavírních, z nichz nejkrásnęjší jsou d a serere« (hráti dohromady). korunovacní C a 7 houslových koncertű; Ponejprv vyskytuje se tento název u O n- B e e t h o v e n 5 koncertű klavírních (C- dur, d r e j e G a b r i e 1 i h o, jehoz »concerti ec- B-dur, c-moll, G dur a Es-dur), houslový clesiastici« nebo »da chiesa« jsou skladby koncert D dur a koncert pro housle, cello pro 1 az 4 hlasy s doprovodem varhan- a klavír s orchestrem; Weber koncert ního bassu. Po nęm pęstoval tuto formu C-dur, Es-dur a koncertní kus z f-moll ; Ludovico Grossi da Viadana a S ch u m a n n z a a 2 koncertní kusy s or- A d r i a n o B a n c h i e r i. Církevní koncert chestrem; Mendelssohn g, d a 3 kon- vyvrcholil ]. Š. Bach ve svých kantátách, certní kusy; C h o p i n e-moll, f-moll a 4 jez nazývá vzdy »concerti,< a které zaslu- koncertní kusy; L i s z t Es-dur, A-dur a hují pinę tohoto názvu vzhledem k svému koncert patetický; S a i n t-Saęns 5 klavír- koncertujícímu slohu. ních koncertű (c, f, e, g, a); R u b i n s t e i n Instrumentální komorní koncert »concerto 5 klavírních koncertű (nejznámęjší d-moll); da camera« vznikl mnohem pozdęji. První Cajkovský b-moll, G, Es; Brahms skladby toho druhu uverejnil B o n o n c i n i d a B; Dvorák houslový koncert a, cel- a G i u s e p p e T o r e l l i. Torelli jest téz tový h a klavírní g; M. R e g e r houslový tvűrcem solového houslového koncertu. a klavírní; R. Strauss houslový ; M. Tvrűrcem t. zv. concerto grosso« Moszkovsky, Eug. d' Albert ha E; jest A r c. C o r e 11 i. »Concerto grosso jest Sauer e a c; Rachmaninov, Pade- instrumentální skladba pro tri koncertující r e w s k i a t. d. (Príštę dále.) ^a^ ROBERT Fi1HRER. JEHO ZIVOT A DÍLO. — NAPSAL BOHUSLAV HRABĘ Z KOLOWRAT. 1POKRACOVÁNÍ.) 6 krátkých mši pro smíš. sbor a libo- Cís. 3. z G volný doprovod varhan. (A.) Andante nzaesloso. Cís. 1. z F b- Andante sosterzulo. —~ Ky- ri - e, ky-ri-e, ky-ri-e e - lei-son e Cís. 4. z A Andanlirzo con espressione. Ky i i - e e-lei - - son Ky rí - e e - lei - - son e - lei- Cís. 2. z B Cís. 5. z C Andanlino. Andante un ~oco Tento. E -lei - son, e - lei - son Ky-ri-e ity-ri-e ky-ri-e e - lei - sone- | ||||
|