| ||||
| ||||
XXXVIII. CYRILL 101
vých a pomocných prati dvęma jen 8-stopovým. Nástroj s takto sestavenými rejstríky mohl ovšem vydávati (zvláštę v piném stroji) jen nepríjemné, príliš pronikavé zvuky; vada tato (»pištęní«) byla však tehdy skoro všeobecnou a vytýkala se i pri jinak ob- divovaných varhanách svatovítských. Z menších nedostatkű, na nęz pri bedlivęjším pro- hlízení hotového díla se prišlo, uvádęjí se v témz rukopise nevyrovnanost co do síly tónű nękterých rejstríkű (hlavnę principálu a copuly maj.), a pak ne dosti cisté ladęní. 1 ladęní bylo slabou stránkou tehdejšího varhanárství, vzdyf ani varhany velechrámu nebyly v tom ohledu bezvadny. Vűbec mozno na základę údajű tęchto usuzovati o stavu tehdejší techniky varhanárské u nás aspoń pokud menších strojű se týce. Artman, jsa usedlý v Praze, mohl se tam zajisté ve svém umęní zdokonaliti; na varhanách pak pro literátský kűr boleslavský hotovených dal si dle vlastního doznání zálezeti, chtęje si tak získati zákazníky i jinde. Męl-li tedy výrobek jeho prece nęjaké vętší vady, nebylo to vinou snad jen nahodilé jeho nedbalosti, nýbrz spíše nedokonalosti tehdejšího našeho varhanárství vűbec. Za to rozsah tónový nástroje tohoto sahající od C do c3 tedy v ob- jemu 4 oktáv byl na tehdejší dobu jiz dosti znacný. Tedy co do rozšírení tastatury ucinęn byl proti drívęjšku znatelný pokrok. Neménę zajímavým jest i popis varhan tak zvaných »chorálních« v kláštere s t r a-- h o v s k é m r. 1683 postavených, jejz podává ve zvláštním spisku clen rádu Jan Lo- helius Oelschlegel (1724-1788), potomní jich oprávice.20) Odecteme-li rejstríky (5), které Oelschlegel sám prjdal, męly varhany tyto pűvodnę 9 rejstríkű se 4-stopovou oktávou v prospektu. Byly to: V manuálu: 1.Copula major . . . . 8' 6. Quinta šustivá (» Rauschquint«) 2nás. 11/2' 2. Octava (»ins Gesicht«) 4' 7. Mixtura 4nás. 1' 3. Copula minor . . . . 4' V p e d á l u : 4. Quinta 3' S. Subbas krytý 16` 5. Superoctava . . . . 2' 9. Octavbas . 8' Zde ještę více vyniká nepomęr mezi jediným jen v manuálu rejstríkem 8-stopo- vým a ostatními 4-stopovými a pomocnými hlasy. Tato závada primęla asi Oelschlegla k tomu, ze opravuje varhany pridal k nim ještę dva rejstríky 8-stopové, sesíliv i pedál dvęma rejstríky. Za to objem manuálu byl ještę vętší nez u varhan boleslavských, za- tahuje i do kontraoktávy. Chromatické tóny však Cisl Dis] a pak Fis .. Gis v obou vyšších oktávách pridal patrnę Oelschlegel sám, dopiniv tak tedy bývalou lomenou ta- staturu na úpinou. Męchy byly troje prý ještę starého zpűsobu s více nepravidelnými záhyby. Celkem tedy snazilo se i ceské varhanárství prizpűsobiti se pokroku umęní toho v cizinę ; s jakým zdarem, ukázáno na príkladech. Charakteristická však výzdoba v a r- 11 a n n í c h s k r í ní tabulovými obrazy jiz koncem XV. stol. se objevující zűstala u nás stále v neztencené oblibę a shledáváme se s ní ještę v XVII. století. Velmi názornę lze vidęti tuto zajímavou vnęjší úpravu varhan na obraze literátského kűru v P r a c h a t i- c í c h r. 1604 męšfanem lanem Kulíškem darovaném a dodnes v tamním kostele cho- vaném.21) Na obraze tom vnitrek kostela i s prítomnými zpívajícími literáty vęrnę vy- podobńujícím naznaceny i dvoje varhany po obou stranách presbytere na zvláštních ma- lých kruchtách stojící. Varhany v pravo jsou vętší, dvoudílné, skládajíce se patrnę ze stroje hlavního a z positivu pod ním se nalézajícího. Kazdý z tęchto dílű zvlášf opatren jest dvęma zavíracími krídly pestre pomalovanými. Krídla horení z vętší cásti jsou pri- zpűsobena tvarem svým formę, v jaké serazeny prospektové píšfaly, na dolení cásti jsou desky ty obdélníkové. Na korpusu menších varhan (positivu) na levé stranę namalova- ných nebylo jiz pro zvláštní malírské okrasy mnoho místa; proto opatrena aspoń prední stęna kruchty tremi obrazy. Podobnę malírsky vyzdobeny byly veliké dvojdílné varhany v chrámu sv. Ducha v K r á 1. H r a d c i r. 1638 nákladem męsta postavené. Kromę vlastních maleb na skríni povęšen byl ještę zvláštní obraz męsta Hradce na gotickém zábradlí kruchty pred positivem.22) Malby na svých varhanách męli i literáti m 1 a d o- 20) )oh. Lohelius Oelschlegel: Beschreibung der in der Pfarrkirche des k. Pr~monstratenser- Stifts Strahof in Prag befindlichen grossen Orgel, — Prag 1786, 82. Srv. Dlabac: l:twas von den Kirchenorgeln in Bóhmen (Riegger, Materialien VII, 104 sq )- 21) Popis obrazu v Cyrillu 1881, 6 n. (Lehner), reprod. ve Svętozoru 1885, 253, v Pam. praz. Hlaholu 1886 príl., v Z. Wintra dęj. kroje 1893 obr. c. 191, v C C M 1909, 114. 22) Opatren byl nápisem: A. D. T. O. M. gloriam, templi decorum organa haec erecta ac depicta tura curiae R. Hradecensis anno a nato Christo 1638. Srv. Pam. arch. III. 179. | ||||
|