| ||||
| ||||
XXXVIII. CYRILL 107
Elektrické relaiš, vytvorené spolecnę s prof. Rosou, liší se od ostatních tím, ze pouzito pri nęm na místo elektromagnetu solenoidu S obaleného v plášti kovovém. Solenoid skládá se ze závitu elektrovodného drátu, který, prochází-li jím proud, vta- huje do sebe zelezné jádro. Pouzití solenoidu má zvláštní výhody. Prednę uzavrením solenoidu do zelezného jádra chránęna jest závitová cívka pred prachem a mechanickým poškozením. Kovový obal odvádí dokonale teplo, tak ze zahrátí cívky jest témęr neroze- znatelné. Hlavní však, ze silokrivky mají zcela uzavrenou cestu zelezem jako u zádných z predešlých soustav, následkem cehoz zarucuje pouzití takto konstruovaného solenoidu pri minimálním obsahu a váze maximální sílu. Zavede-li se proud, vtáhne solenoid jádro do sebe. S tímto spojen jest malý ventilek k, který se nadzdvihne a pritiskne k proti- lehlému otvoru, otvorem tímto pricházel stlacený vzduch do mníšku m. Ponęvadz se nadzdvihnutím ventilku spojí vnitrek mníšku pomocí dutého šroubu r s okolním vzduchem, sevre se mníšek tlakem vzduchu jej obklopujícího, a tím se otevre prístup stlaceného vzduchu do vzdušnice. Soustava tato pri všech pokusech se nám výbornę osvędcila a to dík výborným soucástkám, které nám byly dodány predním elektrotechnickým závodem ceským. Sou- cástky tyto predcí v mnohém výrobky cizozemské, jak jsem se męl prílezitost presvęd- citi pri prohlídce velikých elektro-pneumatických varhan v Einsiedelu, Mnichovę, Heidel- bergu atd. Doufám, ze i ostatní príslušníci ceského stavu varhanárského v tomto oboru pilnę pracovali a ze tedy máme závody, které by se mohly s úspęchem vęnovati stavbę elektro-pneumatických varhan. Lezí tedy prícina, proc jsme u nás zűstali v této vęci po- zadu, jinde. Jsou to v prvé radę naše úzké pomęry, prinášející casto sebou nepgrozumęní i na místech rozhodujících, je to dále témęr tradicionelní nedűvęra k vlastním našim závodűm a konecnę pro ceské varhanáre nepríznivý úsporný system. Jest všeobecnę známo, jak tęzko opatrují se nové varhany a kdyz se opatrí, jak casto svými nepatrnými rozmęry jsou v úzasném nepomęru k prostore chrámové. Co je v Cechách kostelű, jez svými rozmęry odpovídaly by varhanám 40—50 i vícerejstríkovým a zatím na chore jich krcí se malický strojek, sotva desetirejstríkový, staré, nescíslnękráte jiz predęlávané konstrukce. Ze za takových pomęrű neműze kvésti umęní varhanárské jest víc nez samo- zrejmým. Však nesmí se ztrácet nadęje a musí se doufat, ze i u nás prijde doba, kdy vyuzity budou hojné prameny elektriny, jez skýtají naše reky, kdy nebude ani jediného ceského męsta bez elektrické sítę. A tato okolnost snad zavdá podnęt k tomu, aby u nás po príkladu ciziny uplatnila se elektrina ve stavbę varhan, aby i u nás bylo mozno vyuziti všech tęch vymozeností moderní elektrotechniky ke zvelebení nástroje, kterému v prvé radę nálezí vznešený úkol povznášeti zboznou duši lidskou k Bohu. Ceští varhanári, mám-li souditi dle závodu mých bratrí, cekají touzebnę na tuto príle- zitost, aby ukázali za soucinnosti našich predních továren elektrotechnických svou vy- spęlost na tomto poli jich zdatné práce. LITERATURA: Netzhammer »Die neue Orgel in der Stiftskirche Allihn M. >>Theorie u. Praxis des Orgelbaues«. von Maria-Einsiedeln«. Bedos de Celles »L' art du facteur d' orgues«. Pechard »Traité de 1' orgue electrique«. Fink »Die elektrische Orgeltraktur«. »Sammelbnde der Internationalen Musik-Gesell- Dosch »Die Orgel der Neuzeit«. schaft« I-XI. roc. tlopkins »The organ, its history and constructions«.»Zeitschrift fiir Instrumentalbau« roc. 10.—31 ^ ^ REPETITORIUM DĘJIN HUDBY. EMIL BEZECNÝ. (DOKONCENí.) 85. Symfonie od doby predbeethovenské Francii nazývána »symfonií« (viz ot. 31). az do naších casű. Cím širší stala se její forma, tím více Slovo symfonie znací souzvuk. Starí hodila se ku prednesu koncertnímu a Rekové oznacovali jménem tím konsonanci v minulém století psali skladatelé Grétry, intervallű. Gossec, Sammartini a Cannabich »symfonie« Dęjiny novodobé symfonie jsou po dlouhou pro orchestr ponenáhlu zvętšovaný a rozdę- dobu totoznými s dęjinami italské 3dílné lili ouverturu na 3 cásti, jez dríve beztak ouvertury neapolské, která byla všude mimo jen povrchnę souvisely. | ||||
|