|
| ||||
| ||||
|
108
CYRILL XXXVIII. Nová éra ve tvorbę symfonické vznikla pűsobením Stamitzovým, který pridal mezi adagio a finale menuett s kontrastu- jícím triem jako ctvrtou vętu symfonie; jest to zásluha, která dríve byla pricítána Haydnovy. Haydn je tvűrcem symfonického orche- stru ; psal pro nástroje zpűsobem, odpoví- dajícím jejich individualitę, naucil nástroje mluviti. U Haydna jest forma symfonie jiz úpinę vyvinuta. Prvá vęta obsahuje úvod, 2 themata, provedení a zakoncení; druhá vęta (Adagio) jest pomalá, formy písńové nebo rondové ; vętou tretí jest menuett s triem; ctvrtá vęta (obycejnę »Presto«) má rychlý pohyb a formu rondovou. Mezi Haydnem a Beethovenem jest svými symfoniemi Mozart. Beethoven vy vrcholil formu symfonickou ; zvláštę rozšíril a prohloubil t. z. »provedení«. Místo me- nuettu uzívá Scherza, po prvé v »Eroice«. Romantikové po Bethovenovi (viz ot. 98.) nerozšírili tuto formu, ale napinili ji novým, svérázným obsahem. N o v o r o- ROBERT FÚHRER. m a n t i k o v é vytvorili symfonickou báseń, nemající s formou symfonie nic spolecného, protoze její forma rídí se výhradnę pro- gramem. Nejlepší symfonie napsali: Stamitz 50, Haydn 104, Mozart40 a dvę symfonické vęty, Beethoven 9, Spohr 9, Schubert8, Mendelssohn5, Schumann 4, G á d e napsal 8 symfonií, Brahms 4, Wagner 1, Bruckner 9, R a f f 11 (cís. 3. »V lese«, c. 5. » Leonora« ), Mahler 9. Liszt napsal symfonii »Fau- stovskou« a » Danteovskou « ; Berlioz: »Harold v Italii« a vsymfonie fantastique«, Saint-Saens3Es,a,c,Caesar Franck D, R u b i n s t e i n 6 symfonií (Oceán), Bor o- din Es a h, Balakirev C, Rimskij- Korsakov es, C, a, Glasunov 7 Cajkovskij 6 (poslední »Pathetická«), Dvorák 7 (Dvorák první uvádí místo' Adagia Dumku a místo Scherza Furianta) ; Fibich napsal 3 symfonie, Smetana: Triumfální symfonii a m. j. ^^ JEHO ZIVOT (POKRACOVÁNÍ.) Cís. lu. z F L.0 a henu. A DÍLO. — NAPSAT_ BOHUSLAV HRABĘ Z KOLOWRAT. rium však jest pripojeno jen k vydání Aiblovu). (B.) Ky-ri-e e -lei - - - - son CÍS 9. Z A #Andante un poco piu moto. = A — - — ~- - Ky-ri - e, ky - ri Cís. 10. z G Allegro moderato. Ky-ri - e e - lei - - son, c - lei - son, Mše z B na podękování za zlchránęní J. V. pro smíš. hlasy, smyccový kvintett, 2 kla- rinety, 2 rohy, 2 trubky, kotly a varhany. (B.) Andante. Ky-ri - e e-lei-son e-lei-son e-lei-son Missd sacra in F (jest totozná s ctvrtou krátkou a snadnou venkovskou mší z F, vydanou u Aibla. Vyšla poidęji- jéštę jed- nou u A. Gásslera v Eggenfelden. Offerto- PJissae breves et faciles pro smíš. sbor, 2 housle, basu a varhany. (B.) Cís. 1. z D Andante. ~0 e - lei - son e - lei-son e- lei - son Cís. 2. z C jest totozno s krátkou zimní mší cís. 1., vydanou u Aibla. Fiihrer však pripsal k ní ještę 2 klarinety a 2 rohy. Venkovská mše z C pro soprán, alt a varhany oblig., bas, 2 housle, basu, 2 rohy strídající se s dvęma trubkami a kotly ad lib. (B.) Andante. -~--~ _~ Ky - ri - e e - lei - - - son Vokální mše z B pro muzský sbor. (RI-p.) Andaule con expressione. Ky - ri e e- lei - son e- lei -son e -Ici - | ||||
|