|
| ||||
| ||||
|
116 CYRILL XXXVII.
jeme na místo dobrého zavésti lepší. Na pocitu této povinnosti jsou za všech casú a ve všech oborech vyvolány reformy. Veliké reformy prísluší státu, zemi, menší spolecnosti, vnitrní reformy kazdému clovęku. Dűvęrné sblízení s umęním vyzaduje mnoho hodin klidu a zajištęné existence, tedy dvojího dobrodiní, jehoz spolecnost naše právę tęm nerada zjednává, kdo pro ni pracují. — Ale události se rozvíjejí dle zákona neúprosného osudu, nic nedovede zastaviti nevyhnutelný pokrok a já vęrím, ze jedenkráte nastane den, kdy ve spolecnosti lépe usporádané nez je naše, kazdý v pokoji bude moci okoušet ovoce svého tvorení. A tenkrát bude v pravdę umęní pro všechny.« Reditel kűru B o h u m i l K a š p a r podává na to praktické pokyny o varhanách a podepsaný nękolik zbylých minut má cest mluviti o »Cyrillských snahách«. Zajisté nejlépe tyto snahy realisovány byly zalozením » D i e c e s n í Jednoty C y r i l l s k é«, pro Budęjovice. Pri schűzi vzletnę mluví reditel a skladatel B. Jeremiáš z Budęjovic o rediteli varh. školy Fr. J. Skuherském, který zemrel v Budęjovicích a predstihl jako skladatel a hlavnę theoretik znacnę svou dobu; ciní provolání, aby mu zasazena byla deska na domę, kde zemrel a sbírán byl materiál zivotopisný. Monsg. W iinsch dękuje vroucími slovy všem, kdoz męli o sjezd a tak skvęlé jeho usporádání zásluhy; zvláštę projevuje dík J. biskupské Milosti; p. purkmistrovi a slavné męstské radę za propűjcení zasedací sínę męstské radnice a blahovolné prijetí a uvítání úcastníkű sjezdu; p. místodrzitelskému radovi Frenzlovi, který jako zástupce vlády, úcastnil se sjezdu a ve všem vyšel laskavę vstríc, panu kons. radovi a dękanovi Pixovi za pohostinství a sympatie ke sjezdu, rediteli internátu pri lesnické škole b. notári Šimkovi, za ubytování bohoslovcű, dále všem recníkűm, reditelűm kűru, varhaníkűm, ucitelűm hudby, knęzím, všem pęstitelűm círk. zpęvu, kterí v tak hojném poctu prišli. Nejvętších ovšem zásluh si dobyl pan reditel a skladatel A. L. Vymetal se svým výborným pęveckým sborem a varhaníkem Hruškou. Pan reditel obstaral s redaktorem »Cyrilla« laskavę veškery prípravy ke sjezdu, męl na starosti usporádání koncertu pred sjezdem, veškeré technické obtíze diplomaticky dovedl odstraniti a svými umęleckými produkcemi podal úcastníkűm príklad vzorné církevní hudby. Sbor jeho honosil se detailem v propraco- vanosti, pevnou, neomylnou intonací, vzletem v predtresu, krásou i sytostí zvukovou. Kdyz za nadšeného souhlasu prítomných projevil místopredseda 0. J. C. dík p. rediteli Vymetalovi, ukoncil predseda sjezdu, męstský rada Bušek, za povznášející nálady jednání sjezdová. O páté hod. byla z á v ę r e c n í p o b o z n o s t y dękanském kostele, jez vęnována byla úctę mariánské. Jako vzor lidové poboznosti byly bohoslovci v presbytári predne- seny ceské lidové mariánské nešpory prof. dr. Hejcla (vyd. »Ed. Cyrill«), jez pro svoji rhytmiku, básnickou dikci a priléhavost slova ke vzorcűm zalmovým edice vatikánské nabyly laskavého prijetí u prepinęného kostela, úcastníkű sjezdu a domácích vęrících. Bylo to první provedení tęchto nešpor, jez mají býti predmętem odpoledních pobozností po našem venkovę a mají vystrídati ctvery dovolené lítanie. Kéz by duchovní správcové chopili se této výborné poműcky k šírení mariánské úcty a pripoutali lid úcastí pri zpęvu zalmű o nešporách opęt k odpolední návštęvę kostelű. Nešpory zpívaly Ceši od jakziva, i katolíci i utrakvisti i Ceští bratrí. Nuze, obnovme tento starobylý krásný zvyk a zavedme Hejclovy nešpory všude!') Pred nešporami zpíval Vymetalűv sbor J. B. Foerstera »S t a b a t Mater« s prűvo- dem varhan, skladbu to dýšící nęhou a vrelostí, jaká jest jen Foersterovi vlastní. Prítmí gotiky a splet zebrová v prostore chrámové, jíz znęl hymnus o bolesti Matky Pánę, jen leštę více zvyšovalo náladu a dojem skladby. Potvrdilo se naše mínęní, ze Foersterovo »Stabat« nejlépe pűsobí v kostele za prűvodu varhan a ze za prűvodu orchestru v koncertní místnosti se stírá jeho pel. Pridáno bylo pro dvojsbor napsané a jako autograf v » Cyrillu < vydané N e š v e r o v o »Ave«. Píseckému sboru bylo svęreno prvé provedení skladby, kterou mistr napsal pro »Cyrilla« slavę své 70. narozeniny. Sjezd cyrillský tím projevil zaslouzilému našemu nestoru círk. hudby okázalý projev a hold úcty. Po slavném pozehnání, jez udęlil vel. Svátostí sám nejd. pan biskup, zapęn byl staroceský mariánský trojhlas »Zdrávas císarovno « ze speciálníku královéhradeckého. Program siezdu byl dopinęn spontánním projevem úcty t mistru Gregorovi, u jehoz hrobu na píseckém hrbitovę se sešli v úterý úcastníci sjezdu cyrillského a Jednoty Hu- debních Stavű ; polozili spolecnę na rov skladatelűv vęnec a zazpívali rízením Vymeta° `) Edice »Cyril]«; partitura byla zdarma prílohou »Cyrilla. | ||||
|