Církevní hudba při eucharistickém kongresu ve Vídni
Ročník: 1912; strana: 117,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXVIII. CVRILL 117



lovým prípadné sbory: Za Obecnou Jednotu Cyrillskou promluvil arcidękan chrudimský

dr. M r š t í k o zásluhách zesnulého jako hudebního paedagoga a círk. skladatele; jmé-

nem Jednoty N. S., reditel U n g e r z Nęmeckého Brodu vzdal svému zesnulému kol-

legovi tklivou vzpomínku a za záky Gregorovy vdęcnę svého ucitele vzpomnęl reditel

z Vodńan, p. M a r t e n s. Mezi zpęváky a ctiteli Gregorovými u hrobu byl i mistr Ševcík.

Dodati dluzno, ze red. Vymetal pracnę sehnal a sestavil na výstavę písecké exposici

z dęl Fr. Gregory, jehoz smrti právę letos pripadla památka 25. výrocí.

Predsednictvo sjezdu zaslalo za souhlasu všech prítomných pozdravný telegram

panu kardinálovi, jako protektoru 0. J. C. a p. biskupovi Doubravovi, jako protektoru

Diecesní jednoty královéhradecké. — Omluvili se aneb pozdravné prípisy sjezdu za-

slali mimo jiné: chef hudeb. departementu p. baron Procházka, kari. Fr. Seyvalter, prof.

Zástęra, nakladatel Mojmír Urbánek, reditel Pilar z Horic, A. Miiller, kaplan ze Smíchova,

a mnoho jiných. Presencní listina zaznamenává na 200 úcastníkű odborného tohoto sjezdu.

Positivní prací sjezdvou zűstane zalození Diecesní jednoty Cyrillské.

Podepsaný, jako zástupce 0. J. C. dle § 4. stanov Obecné Jednoty prijal rádnę

pęt výkonných clenű diecese ceskobudęjovické a ihned se ustavil výbor. P r e d s e d o u

zatímním jest kanovník B o c e k, z á s t u p c e m nejd. pana biskupa ve smyslu Motu

propr io cl. 24. jmenován kanovník J. B r e n n e r, výborný hudební theoretik i praktik,

zaslouzilý propagátor círk. hudby v diecesi. N E M





CIRKEVNI HUDBA PRI EUCHARISTICKÉM KONGRESU



VE VIDNi.



Eticharistie a církevní hudba jest v úzkém spętí. Kristus pri ustanovení nejsv. Svá-

tosti oltární o Zeleném ctvrtku pęl zalmy, kdyz opouštęl veceradlo, církev dle jeho

vzoru ucinila zpęv integrální cástí mešní slavné liturgie. Proto i pri eucharistickém kon-

gresu byla dűlezitým bodem otázka církevní hudby. Netreba se zmińovati, ze vídeńské

kűry pri této prílezitosti podaly, co męly nejlepšího, nez bohuzel nikdo z úcastníkű kon-

gresu nevędęl, co kde se bude zpívat. O veškerém jednání i slavnostech byla napred

vytištęna prípadná oznámení, jen o církevní hudební reprodukci nic. A prer-e tolik jest

prátel církevní hudby, ze by právę ona je byla prilákala na kongres.

Redakce Cyrilla vcas zádala, aby s ní sdęleny byly programy v jednotlivých ko-

stelích, ale marnę.

Teprv ve Vídni jsme se dozvędęli, ze v dómę svatoštępánském pri první pontifi-

kálce se bude dávati Palestrina, pri druhé Bruckner a pri tretí Weirich. Provedení

P a 1 e s t r i n o v y mše >Assumpta est« bylo dokonalé. Na Brucknerovu mši z E m o 11

se tęšili premnozí z našincű, ale dozvędęli se o dobę provedení pozdę. Pri tretí mši

dómský kapFlník Weirich ovšem správnę jako autor interpretoval svou skladbu »Missa

solemnis Josephi«.

Chorál naprosto neuspojil v dómę. Choralisté nedovedli se sebe strásti tradici pred-

nesu chorálu medicejského a vzíti se do chorálních melodií edice vatikánské. Byly pa-

trny stopy po mensure, rhytmus nicen prílišnou sytostí zvukovou a nedostatkem fraseo-

vání, jakéh,: zádá c h o r á 1. V mariánském kostele a m G e s t a d e provedena byla vzornę

S p r i n g r o v a mše » Lauda Sion R. Autor sám hrál pri ní na varhany.

Chorál vatikánský clenű konventu od s v. G a b r i e 1 a pri pontifikální mši 15. zárí

pred prúvodem v nedęli byl prý dobrý. Pűvodnę męli zpívati Benediktini z Emaus

v Praze chorál pri kongresu; bohuzel sešlo s tohoto projektu ke škodę církevní hudby.

Všeobecnę bylo prijato se sympatiemi, ze pribrán byl ke kostelním produkcím c h 1 a-

p e c k ý s b o r, který se nálezitę uplatuil zvláštę pri zpęvu venku o prűvodu.

Nęmecká sekce p r e d n á š k o v á pojala do svého programu tri prednášky o hudbę.

Univ. docent dr. Matthias, varhaník pri dómu ve Strassburku, mluvil velmi vęcnę

o Eucharistii a hudebním umęní.

Poukázal na parallelismus v historii mezi úctou velebné svátosti a hudbou. Byly

vzdy obę v nerozlucném svazku i shodę a jedna druhou ozivovala. Církevní hudba byla

ve sluzbách eucharistie a Svátost oltární poskytla z darű církevní hudbę, dar opravdovosti,

svatosti, krásy, obętavosti, jednoduchosti, universality a integrity.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ