NEZAŘAZENO
Ročník: 1912; strana: 118,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
118 CYRILL XXXVIII.





Provinciál redemptoristű P. W e i n m a n n z Vídnę mluvil o vý zn a mu m e š ní

a eucharistické písnę v duchovní správę.

Zádá, aby pri tiché mši sv. více se Uzívalo m e š n í c h p í s n í, jejichz text

odpovídá jednotlivým cástkám liturgie. Akcentuje príkaz, aby aspoń po pozdvihování

sloky męly ráz eucharistický. Chce, aby spolky katolické zpívaly více nábozenské písnę,

coz by hlavnę u nás se doporucovalo v Cechách, kde by v rűzných jednotách tovaryšű atd.

místo kupletű a divadel více se pęstovala kostelní píseń a tyto jednoty v kostele na-

stoupily místo bývalých bratrstev literátských.

Velmi však nešfastný passus v reci P. Weinmanna byl o písnicce »Hier liegt vor

deiner Majestát«. Pri její glorifikaci bylo znáti i nevoli mezi posluchaci. Se stanoviska

hudebního prece nelze zádat, aby ctyrhlasnę myšlená píseń s rűznými imitacemi se

zpívala jednohlasnę lidem! Dnes jsme trochu jiz dále, nez abychom chtęli pri euchari-

stickém kongresu slyšet chválu na odbyté pjęci. Píseń tato, jiz nazývají Nęmci »Deutsche

Singmesse« má i to neliturgické pozadí, ze se j í velmi hojnę uzívá pri z p í v a n ý c h

mších, címz prímo se jedná proti predpisu o officielní latinské reci, narízené pro kantáty.

Recník se téz zmínil o novém nęmeckém zpęvníku arcidiecese prazské »M a n n a«

a vytýkal hned malý pocet písní, snad proto, ze tam schází jeho zamilovaná písnicl
Zpęvník ten obsahuje tak veliký materiál písńový, ze úpinę postací pro všechny potreby

chrámové. Kéz by jen se všude všechny písnę z nęho zpívaly! Pri této prílezitosti

műzeme sdęliti s verejností, ze vrchním redaktorem »Manny« by1 kanovník prazský

Glossauer, hudebními pak redaktory prof. Bezecný a Springer, hudebním rádcem a

kritikem opat Albán Schachleitner. Tito muzové snesou zajisté nejostrejší posudek, ale

posudek vęcný a odborný.

Dr. Richard von Kralik poslal svou rec »Instrumentální hudba

p r i b o h o s 1 u z b ę«, kterou precetl kanitulár Bayer.

Dr. Kralik jest znám jako veliký znalec instrumentální hudby a jako esthetik. Nez

je tu otázka jiná. Bylo vűbec treba pri tak officielním projevu, jakým byl s v ę t o v ý

kongres, nęjaké ochrany a propagace instrumentální muziky? Jest instrumentální hudba

v Motu proprio Pia X. na p r v n í m místę postavena jako normativní hudba a zákonitá

pro celý katolický svęt ? Bylo treba shánęti argumenty pro ještę vętší pęstęní toho, co

dnes vlastni hudbu církve, to jest chorál, neustále a všude zatlacuje v Rakousku do

pozadí a bylo treba fedrovati druh hudby, kterému nikdo neublizuje?

Proc nebyla prednáška o c h o r á 1 u, který jest pres všecky dekrety Popelkou,

proc se nejednalo o intencích sv. Otce, který si preje, aby edice vatikánská pronikla

co nejdríve do všech vrstev vęrících? Tato poslední otázka byla na rtech všech hudeb -

níkű, kterí to poctivę smýšlejí s církevním zpęvem. Podepsaný se ptal jednoho pána

u predsednického stolu, proc chorál tak na kongresu zastrcen, i bylo mu odpovędęno,

ze =prednáška o chorálu od ústredí nebyla zádána«.

Praktického rázu byla prednáška benediktina P. M i c h a l a H o r n a o povzne-

sení církevního zpęvu v Rakousku. Zádá napred pro umęlce chleba, systemisaci míst

reditelű kűru, a pak samo prijde jiz umęní. Recník jiz pred tím uverejnil o témze

predmętu staf v »Gregorianische Rundschau«. Pendantem k ní byla slova Hor-

nova ve Vídni. U nás otázkou tou jiz dlouho a s úspęchem se zamęstnává

O. J. C. více v soukromí a od prípadu k prípadu jednajíc, nez na verejném trzišti

novinárském. Se stoupáním príjmű musí ovšem se zlepšiti i kvalita produkcí.

C e s k á s e k ce zaradila do prednášek svých podepsaného studii »E u c h a r i-

s t i e v c es k é h u d b ę.« (Otištęna v »Cechu«.)

Pro informaci otiskujeme program církevní hudby pri kongresu z >Greg. Rund-

schau«.



U SV. StępáIIa. Ve stredu dne 11. zárí vecer po kázání: Mozart, »Ave Maria<,; Schubert,

»Tantum ergo«. —Ve ctvrtek dne 12. zárí pri pontifikálce Weirich, »Ecce sacerdos« ; Palestrina, Missa

»Assumpta est«; promęnlivé cásti ze mše Cibavit, chorál ed. vat.; po offertoriu motetto »O salutaris« od

Pierre de la Rue. — V pátek dne 13. zárí pri pontifikálce : Witt, » Ecce sacerdos« ; Bruckner, mše

z E moll, introit a kommunio ed. vat., graduál »Oculi« a offert. »Sacerdotes«, od J. von Woss. Vecer

»O salutaris« ; Bischoff, »Tantum ergo«. — V n e d ę I i dne 15. zárí, v 8 hod. Od Weiricha introit,

kommunio a mše »St. Josephi«, Graduále »Oculi« od Preyera, Offt. »Sacerdotes« od Greitha. Pri

prúvodu strídavę dva sbory s prúvodem dechú »Adorate«, »Oesca viatorum«, »Lauda Sion«. P. O.

EME

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ