| ||||
| ||||
XXXVIII. CVRILL 123
„Osmero blahoslavenství,” krátké snadné Offertorium mše s Offert. a Tantum ergo pro soprán, Andante con moto. alt, bas, 2 housle a varhany oblig., tenor, _ 2 klarinety, 2 roh neb dvę trubky a basu 1l= ~7= -~ 7 ad lib. (Gr-.) (Dodatecnę ) Be - a - ti Tantum ergo. Tantum ergo. .1lodcrato. -llaeSIOSo can moto. Tan-tum er - go sa - cra - men-tum Tan - tum er - go sa cra- Cís 4. z a Cís. 4. z B. Ada io. Andante, pp~~ Ky - ri - e, ky - ri - e e - lei-son, e- Ky - ri - e, ky -ri - e, ky - ri- e,e- lei (Pokracování.l ^EM K DĘJINÁM VARHAN A VARHANI`I HRY V CECHÁCH. METHOD LUMÍR SYCHRA. (POxRACOVáNí.) %bývá ještę zmíniti se e h r e v a r h a n n í, pokud pokracovala v tomto období s po- stupným zdokonalováním techniky varhanárské vűbec. lest jisto, ze s pocátku nebyla doba valnę prízniva prípadným snahám po pokroku jiz pro prekotný spęch, s jakým uvádęlo se vše v bývalý porádek. Prirozenę i hra varhanní musila navázati na stav, v jakém byla pred válkou. Nebylof zajisté hned po ruce dosti schopných sil po tak dlouhé prestávce; ty se musily teprve casem vychovat. Zdá se, ze zvláštę v dobę krále Vladislava, jenz sám projevoval mnoho zájmu pro zdokonalení zpęvu církevního zre- staurovav aspoń cástecnę organisaci zpęvákű u sv. Víta,') mohla se i hre na varhany vęnovati vętší pozornost. A skutecnę bylo prý jiz tehdy v Praze nękolik varhaníkű »mistrű« svého umęní. 2) Skutecný však pokrok v technice hry mohla prinésti teprve radikální zmęna ve stavbę varhan (vynalezením pedálu a rejstríku) v druhé polovici XVI. stol. k nám prišlá, a s tím souvisící rozširování tabuatury. Bęhem této doby obę tyto novoty u nás zdomácnęly, a zajisté i hra varhanní hledęla se prizpűsobiti výtęzkűm jinde v tom smęru ucinęným. Bylaf jiz u nás v témz case známa v a r h a n n í t a b u- 1 a t u r a; uciti tabulature aspoń nebylo v Cechách koncem XVI. stol. zjevem neobycejným. ') Byly to ovšem asi tabulatury pűvodu cizího, jichz se uzívalo; ') byly-li totiz cinęny pokusy i o výtvory samostatné v tom oboru, není známo. Víme však, jaký obdiv pűsobil jiz tehdy svojí hrou V. Rychnovský. V téze dobę však nového rozmachu varhanní hry zatlacovány byly varhany, po ocistę Arnoštovę jediný officielní nástroj kostelní, znovu do pozadí novou invasí h u d b y instrumentální do chrámu. Pocátek opętného zavádęní nástroje ostatních v hudbu církevní mazeme sledovati az do zacátku druhé polovice XVI. stol. lest na jevę, ze tentokrát byl impuls dán svętskými kape 1 a m i, jez mnohdy byly zavázány úcinkovati pri bohosluzbách. Byla to právę nejstarší známá kapela Rozmberská (zaloz. r. 1552), o níz máme bezpecné zprávy, ze hrála i v kostele. V instrukci, hned pri zalození jejím vydané, výslovnę se praví, ze clenové kapely povinni jsou pomáhati se svými nástroji 1) Ambros: Der Dom zu Prag, 79. ') Staré letop. ces., 441, 1. 1520: »T. 1. pocal se mor v Praze-Také toho roku warhaníkűv cistých nękoliko umrelo, jezto prvé jak jest Praha na místę nikda tak mistrných a umęlých nebylo.« ') R. 1591 zavázal se lan, varhaník u sv. Mikuláše v Praze, ze naucí chlapce Rehore Cecha za rok »umęní varhanickému z tabulatury« za 24 kop míš. (Z. Winter: Rem. a zivn. XVI. vęku, 708.) 4i V inventári kapely Rozmberské z r. 1610 zapsány tabulatury El. Amerbacha a Bern. Schmida. Viz Fr. Mareš: Rozmberská kapela. CCM. 1894, 226, 232. | ||||
|