|
| ||||
| ||||
|
44
Základové, jimiž se řídí vyučování na slov. průpravnách učitelských v Brně. (Podává Lev Janáček.) Chci v stručném přehledu a ve rysech základných vypověděti, jakého systému užito nejen v technické stránce ale i v aesthetické při vyučování hudbě (zpěv, housle, klavír) na jmenovaných ústavech. Považuji každý zdravý orgán za pouhý stroj, jenž má veškery schopnosti, jichž vyvinutím a pěstováním stává se volný m t. j. sama sebe řídícím. Tou zásadou a zákony akustickými se řídě, nabyl jsem zvláštní methody vyučovací. Tak každé skupině žáků vládne jistý společný tón; zajisté může rozličnou absolutní výšku míti : po dvě leta v šesti rozličných třídách bylo to c. Stanovil jsem si zmíněný tón cvikem skutečně tónem zák 1 a d n ý m, vy-vinuje ostatní tóny jeden po druhém až na chromatiukou stupnici. 0 spůsobu vyučování nemínil jsem, aniž nyní chci psáti; jednak čekám, až všestranně se osvědči, jednak mám v úmyslu blíže seznati jiné ústavy, bych taktovzdělán, sám opraviti mohl, co snad chybného a nedostatečného. Při všem vyučováni dbalo se vždy toho, by vědecky pojat byl tón; tak přesně se různila jeho melodie (výška), harmonie, zvučnosti (sila), časomíra a barvitost, cvičeni pak se dělila v časoměrná melodická, zvučná atd. Tak na prvém tónu c hlavně č a s o m í r a cvičena; přibytím d počala se m e l o d i c k á cvičení, z v u č n o s t obohacovala jinak chudé poměry, harmonické dojmy pomoci klavíru byly nejjeduodušší. Hlavně hledělo se zásady formálné aesthetiky, veškerá záliba že závisí jen na po-mě r e c li, tvarech -- formách Proto různěny p r v k y-stupně časoměrné, melodické, zvučnG atd., a zálibuplodné tvary časoměrnG, melodické, zvučné atd. G přehledu časomíry výsledný jest též přehled cvičeni časoměrných, proto prvý též podávám: iÉnsomíra, stacpe~b (doba) tvar (poměr dob) základný (takt) výsledný (rytem) I I~ I I —~ I I I dvoudobý, tří-, čtyr- atd, dobý. Definice nejdůležitější a sem příslušné byly následující : Tvar časoměrný jest poměr dvou neb více dob. Takt jest časoměrný tvar, skládající se ze stejných dob. R y t e m jest časoměrný tvar, jenž se z úměrných dob skládá. tvořený na základě dvou-, tří-, čtyr- atd. dobém. Určíme-li velikosti doby, povstává při tvarech rychlost či tempo : T e m p o jest určení velikosti jeduice časové. Dle přehledu dělilo se vyučování časomíře na cvičení taktová a vůbec rytmická. Mnoliem větší obtíže vzniknou při melodii: Melodie (výška) stupeřa tvar (každý jednotlivý tón vzhledem výšky pojatý) (poměr výškový dvou neb více tónuj dvoučIon g (intervall) m;?0hOčlcra~ (stupnice) I I I I I I I I seeundový tere—j quartový quintový sextový acptimový .—~~_, ~~ ~~ ~—~ ~~ ~~ sedrraiřlraa~ drpaacíctičGcra~ I I I I I I I I (diatonick~t) chromatická) velký malý zvětšený vl. mh vl. zv. vl, ml. zv. vl. ml. vl. ml. I I I I I I I ionická dorická frygická lydická mixolyd. aeolická hyperfryg. Jak patrno, zůstane nauka o melodii, na niž se vše ostatní zakládá, jednou z nejdůležitějších, — ale i uejspletenějších; nebot při děleul d v o u č 1 e n ý c h tvarů nejsme jižv m e 1 o d i i, ale v pouhá fantastické říši e n-h a r m o n i k y, jež snad má svou historii, ale tím již vše. Držíce se čistě melodického základu při děleni dvoučlených melodických tvarů, měli | ||||
|