Řeč v Písku dne 24. července 1912 o sjezdu cyrillském
Ročník: 1912; strana: 130,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
130 CVRILL XXXVIII.









jEDNATELSKA ZPRAVA





OBECNÉ JEDNOTY CYRILLSKÉ ZA ROK 1911.









Výbor 0. C. J. vęren jsa zásadám cyrillským staral se všemoznę, aby posvátná hudba

a zpęv církevní stále více byly poznávány a oceńovány. Vedle stykű s úrady cír-



kevními i svętskými na prospęch posv. zpęvu soustredila se snaha výboru O.J. C. na list její



»Cyrilla«, neúnavnę a obezretnę rízeného redaktorem prof. D. Orlem, jemuz výbor



povinný a vroucí tuto vzdává dík. Výbor 0. J. C. nehledę na obęti hmotné



vydali r. 1911 nękteré cenné prílohy ve vydání (Editio) i knihovnę »Cyrilla«. Stálé



zrení obracel výbor 0. J. C. k tuzbám reditelű kűru a podporoval jejich kroky, aby



zleps"eno bylo jejich hmotné postavení.



Významnou událostí cvrillskou nazváno bylo loni ve zprávę jednatelské vydání



našeho »Graduale parvum«; neménę radostnę a s chloubou oznamuje výbor O. C. J.



další krolc na poli chorálu vatikánského. R. 1911 dostalo se 0. J. C. úchvaly Jeho Emi-



nence nejdűst. metropolity i ostatních nejd. pp. biskupű ceských, aby nákladem O. C. J.



vydáno bylo »Proprium Sanctorum Provinciae Pragensis ad Graduale Rornanum«, schvá-



lené Sborem posvátných obradű. Za péci o vydání tohoto »Proprium« dostalo se Obecné



Cyriilslcé Jednotę uznání od Jeho Eminence, jakoz i hmotné podpory na náklad.



0. J. C. zúcastnila se svými delegáty, cleny to výboru, téz I. rakouského hudebnę-



paedagogického kongresu ve Vídni dne 20.—23. dubna 1911, jenz byl pod pro-



tektorátem p. ministra kultu a vyucování konán. Snahy cyrillské tlumocil prof. Orel



v prednášce, která se tęšila pozornosti veškerého tisku. Jeho Eminence, nejdűstojnęjší



náš vrchní protektor i tuto naši cinnost podporoval, poslav skrze delegáta našeho list,



jímz vrele doporucoval a za své prijal to, oc kongres usiloval.



Ani r. 1911 neuplynul bez sjezdu cyrillského. Ve dnech 17.--19. cervence 1911



byl slaven jubilejní XXV. sjezd cyrillský, porádaný diecesní Jednotou Cyrillskou králové-



hradeckou a kutnohorským sborem chrámovým. Výbor O. J. C. zastupován byl opęt



naším delegátem, jenz tlumocil pozdrav výboru a v prednášce »Práce a snahy



cyrillské« nabádal k cinnosti a organisaci na prospęch i rozkvęt posv. hudby. 0 sjezd



získali si zásluh velikých místní p. arcidękan monsg. Vorlícek, predseda diecesní jednoty



arcidękan chrudimský dr. Mrštík a reditel kűru p. Ledvina. Jeho Excellence nejd. pan



biskup královéhradecký odeslal ke sjezdu zástupce professora dra. Jindru a nejdűstojnęjší



arcipastýri ceští vzpomenuli sjezdu telegramy zehnajíce pracím cyrillským.



Nelze mi jinak zakonciti zprávu jednatelskou za r. 1911 nez prosbou, aby Jeho



Eminence, náš nejmilostívęjší vrchní protektor a primas ceský jakoz i nejdűstojnęjší pp.



biskupové ceští prijali za veškeru velikou prízeń nejvroucnęjší a nejurtivęjší díky a aby



nás a naše práce opęt svou mocnou záštitou chránili a nás i práce naše ke cti a slávę



Bozí konané pozehnáním arcipastýrským provázeli. Dr. Fr. Nrubík.



jednatel 0. C. J.



v



REC V PISKU DNE 24. CERVENCE 1912 O SJEZDU CYRILLSKÉM.



KANOVNÍK ANTONÍN WUNSCH. Napinęni bulte Duchem svatým, mluvíce vespolek

v zalmích a chvalách a písních duchovních, zpívajíc

a plesajíce v srdcích svých v Pánu. L.f s, Iq,



o becná Jednota Cyrillská, mající za úkol pęstovati h u d b u a z p ę v c í r k e v n í,



slaví svűj sjezd v tomto staroslavném męstę.



Doba naše, více nez jiná vęnuje pozornost svou umęní, sbírá památky umęlecké,



staví nám pred oci vzory pravého umęní a hledí v lidu zájem pro umęní a umęlecké



památky vzbuditi a umęlecký vkus lidu vytríbiti. Zajisté šlechetné jsou to snahy a všeliké



podpory hodné. Nebof pravé umęní jest jedu z nejkrásnęjších stránek lidstva. Kdekoliv



se ujalo, jeví se v nęm nejlepší stránka clovęka. Vyjadrujef se jím touha po znázornęní



vyšších, nebeských zájmű a citű clovęcenstva.



Proto pravé umęní — tedy i hudba a zpęv — nemá a neműze míti j i n é h o



ú k o 1 u, nez povznésti clovęka a spojovati jej s pűvodcem všeho dobrého a krásného,



s Bohem. To uznával jiz pohanský svęt, jenz spatroval ve vędách a umęnách nejjistęjší



vűdkynę a podporovatelky ctnosti, a proto jiz tehdáz dal umęní za matku n á b o z e n-



s t v í, které by je pronikalo a zahrívalo city cisté mravnosti a cudné pinosti zivota.



Tak praví histor. malír Cremer (Beitráge zur Beurteilung antiker und moderner

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ