|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. CYRILL 135
zastávali patrnę z principu nepretrzitę delší ještę dobu knęzí kathedrály. Knęz-varhaník, jenz jako oltárník velechrámu zaznamenán jiz pred válkou, objevuje se v pramenech hned jiz roku 1436.') Ze i nyní byly to mnohdy i osoby z vyššího duchovenstva, jez úkolem varhaníka povęrovány, tomu nasvędcuje osobnost Václava z Plané, doktora práv církevních, jenz zaznamenán jako vikár a spolu varhaník kostela prazského v 1. 1465—70. Týz knęz jsa téz kanovníkem kapituly vyšehradské (od r. 1465), zvolen byl pozdęji i za jejího dękana (1480, dle Ruffera 1482); zemrel r. 1487.) Jako jeho nástupce ve varhanictví uvádí se kathedrální varhaník knęz Sigmund z Budęjovic.") Z jiných kostelu prazských zaznamenáni 3 varhaníci knęzí kostela v Týnę. Byli to Mikuláš (1454), Rehor (1498) a lan (1520).) Posléze uvedený varhaník lan byl jedním z »mistrných« varhaníkű r. 1520 na mor zemrelých.') Nalezli se tedy mnohdy mezi knęzskými varha- níky i muzové postaveními umęním vynikající. Nękolik jmen reholních varhaníkű zaznamenávají nel{rology kláštera zlatokorun- ského a krumlovského. Jsou to v Zlaté Korunę: organista, spolu kantor, prior a Pro- fessor Pater Bernhardus, zemrelý r. 1597, dále Joannes Baptista, príjmím Molitor, sekretár a organista rádu zemrelý 1662; na Krumlovę frater Michal, recený Klat, neznámo kdy zijící.'') Druhým cinitelem varhanictví zastávajícím zűstalo i nyní jako dríve u c i t e 1 s t y o. Kladenaf i v této dobę ve školním vyucování pres nemalé zmęny, jez školství casem prodęlalo, veliká váha na praktickou prípravu zákű pro kostelní zpęv jmenovitę ve ško- lách partikulárních. Kantor, jemuz ucení zpęvu na školách tęch svęreno, męl na starosti i jeho rízení v kostele. Prerozeno tedy, ze castęji z nedostatku osoby za to zvlášf pla- cené hrával i sám na varhany. Nękdy vypomáhal však na varhanách i officiál nizšího stupnę (kustoš!. Príkladem mozno uvéstí kantora a spolu varhaníka v Trutnovę (r. 1591), jenz za svoji dvojí sluzbu bral i vętší plat — 40 kop rocnę a deputát.°) Nepomęrnę veliký príplatek k rocní sluzbę 2 kop dostával lounský kustoš Bartolomęj Paskonides od té doby, kdy uvázal se i v hraní na varhany (r. 1593), totiz 12 kop rocnę, k tomu od r. 1594 ještę zvlášf 15 grošű na »strevíce«. Po nęm byl tam kustošem a varhaníkem za týchz asi podmínek Václav Procházka.) Kantor na škole v Breznici męl platu dle výkazu z r. 1677 jako jeho predchűdci 60 zlatých rýnských 43 krejcary a jako prídavek (»accidentia«) za hru na varhany rocních 19 zl. 16 krejc. 4 denáry, celkem tedy asi 80 zl. rýns., a k tomu ještę deputát. Táz obec však brzy potom r. 1681 z nedostatku penęz toto -nimorádné varhanické místo zrušila, tak ze kantor dostával nyní jen 65 zl. 16 kr. 4 den.) Podobnę varhanicili kantori ve Velvarech, v Bystrém u Chrudimi ") a zajisté i jinde. Cínitelűm školy vydrzujícím, zvláštę obcím pricházelo ovšem varhanicení ucitelű velmi vhod. Nemusily zajisté v takových prípadech zvlášf vydrzovati varhaníky, honorujíce sluzbu tu kantorűm pouhým zvýšením jich stálého platu. Ba stalo se leckdy, ze obec z úspornosti prímo nutila kantora, by byl téz varhaníkem. Takový prípad stal se v Praze ve škole u sv. Klimenta r. 1608.11) Pak není také divu, ze casto dávána pri obsazování kantorských míst prednost kantorűm-varhaníkűm pred ostatními. Proto také mnohý kantor chtęje vykázati se v zádosti své lepší kvalifikací, udával prímo, ze dovede hráti kromę ruzných nástrojű i na varhany. Tím zpusobem podporoval svou zádost kantor školy v Zebráce Vít V. Janda Klatovský, ucházeje se o místo kantorské v Rako- vníce r. 1689.''`) Nękdy bylo však varhanictví ucitelűm jen výpomocí z nouze, zajištujíc jim ve stárí v dobę jich neschopnosti k sluzbę ve škole slušné, byt i skrovné zivobytí. ) Tomek: Základy star. místop. prazs. IV, dod. s. 117. Viz nahore s. 17, p. 2. Tomek: Dęjiny męsta Prahy IX, 333, 336 n. V. Ruffer: Historie vyšehradská 219, 224, 227. Tomek IX, 333. 4) Tomek 1. c. 343. ') St. let. ces. s. 441, r. 1520: »— umrel téz toho casu warhaník Teynský Johannes.,< Srv. nahore a. 24, p. S. ) J. Emler : Nekrologium Zlatokorunské (Sitz. Ber. BShm. Ges. Wiss. 1888, s. 60, 47). Týr.: Dvę nekrologia Krumlovská (Sitz. Ber. 1887, s. 241. ') Z. Winter: Z.ivof a ucení na partikulárních školách v Cechách v XV. a XVI. stol. 152, 238 n. ") -Vinter 1. c. 279, 334. Literární listy 1865, 550 .,. Fr. Dvorský : Pamęti o školách ceských 315, 359. 11) Winter 1. c. 306. 1-') »S bozí pomocí na rozlicná instrumenta, jako na housle, brace, violu, pozoun, varhany etc. kunšt svúi zastati mohu, cehoz moje testimonia dotvrzují.« Dvorský 1. c. 373. | ||||
|