|
| ||||
| ||||
|
XXXVIII. . CYRILL 13
Za tak stísnęných pomęru nezbývalo varhaníkovi nic jiného nez p r i v y d ę l á v a t i si po príkladu špatnę placených officiálű školních zpűsobem rűzným. Ovšem jiz sama povaha deputátu nesla s sebou, ze varhaník musil býti aspoń ponękud obeznalý v hospo- dárství a v nękterých zivnostech. Zahrnovalf v sobę deputát nękdy kromę obilí a pícnin také pole a zahrady (v Plzni, v Horšovę Týnę a j.). V Horšovę Týnę provozoval var- haník jako męstský podsudní zivnost hostinskou, v Kolínę zas (v 1. 1653 -1658) byl jeden varhaník męstským perybným.') Nejvhodnęjším vedl1-jším výdęlkem pro varhaníka mohlo ovšem býti vyucování hudbę. O varhaníku Janovi v Praze r. 1591 zaznamenáno, ze ucil »tabulature«.`) Dosti zhusta privydęlával si však varhaník i opravou a zvláštę ladęním (»štymováním«) varhan. Tak v Plzni pridává obec r. 1596 varhaníku 3 groše týdnę za opravování varhan, v Praze pak dostávali zvláštní príplatky za »šty nování« varhaníci v Týnę a u sv. Martina.") Nękdy hrával varhaník za peníze na »instrument«, byl tedy »instrumentárem«, jak víme jiz z prípadu kourimského varhaníka Houzala r. 1583. Varhaník u sv. Martina v Praze dostával zas po kolik let za hraní na »violu« 4 kopy rocnę. Zp-isobem nedovoleným, mastickárstvím prizivoval se varhaník Reinisch ve Slavkovę. Byl také proto r. 1589 z męsta vypovęzen.') Dosti casto zlepšoval varhaník svoje postavení tím, ze pribíral si ke své sluzbę ještę shtzbu jinou, obycejnę męstské písarství v Kasejovicích a j.)") Zhusta však bylo mu zdrojem vedlejších príjmű i povolání u c i t e 1 s k é. Ne poslední prícinou spojování varhanictví s ucitelstvím byl ovšem i bídný stav financní ve všech oborech verejného zivota po bitvę bęlohorské se zahnízdivší, jenz nutil obce k téte výpomoci. Bylo to také v dobę, kdy v pokleslém školství více casu vęnováno zpęvu nez ucivu ostatnímu. Z oboru vyucování školního pro varhaníka nejprimęrenęjší bylo ovšem kantorství. Tak v kolle- giátní škole vyšehradské byl v letech 1649—1671 tehdejší varhaník Mikuláš Vojtęch Pragerer spolukantorem, mimo to pak i písarem. Platu męl 30 kop a deputát. Z var- haníkű kantorű mozno uvésti ještę lana Dvoráka v Kasejovicích, jenz zaznamenán s manzelkou Veronikou r. 1662.°) Varhaník v"k mnohdy vyucovali odborűm literním. Nękdy ucil jen soukromę (ctení, psaní a poctűm), jako varhaník Ondrej Han ve Slav- kovę, casto však byl i ucitelem na školách verejných. Jakub Gregor de Mons varhaník v Roudnici (poc. XVII. st.) nemoha se uziviti patrnę nízkým platem, pripuštęn byl za ucitele do školy a kdyz ani to mu nestacilo, ucinęn męstským písarem. V Prachaticích zas męl varhaník r. 1664 prijatý uciti ve škole a s kantorem spolecnę plat od záku si vybírati. Ano i správcem školním mohl se státi touto cestou varhaník. V Kasejovicích vystrídalo se varhaníku rektoru v XVII. stol. za sebou nękolik. V 1. 1652—1659 byl to varhaník Pavel, rektor a kantor zároveń. Dále Celestýn Václav Orel Príbramský (1663 az 1667), jenz zapisoval i do matriky a j. V Jaromęri (1640) rídil školu kantor s varhaníkem. V Cáslavi byl rovnęz varhaník rektorem. Byl to r. 1645 Johannes Boleslavský.') Nejlépe na tom ovšem byli varhaníci, kterí majíce soukromé jmęní, od sluzného nezáviseli. Byli to hlavnę m a j i t e l é d om ti, jichz zaznamenána v písemnostech celá rada. Ti také pazívali leckdy nemalé váznosti. Domy męli prazští organisté : Václav Nűzka, jenz koupil dum v Betlemę (1437), Martin męl dva domy na Novém męstę prazském (1483, 1493), Johannes męl jeden dűm na Malé stranę (1466), druhý na Hradcanech (1481).') V XVI. století uvádęjí _se z majitelű domű v Praze varhaníci : Lukáš s domem na Florenci (1557), Albrecht Sfastný męl dűm na Starém męstę (1588), Marek Straubinger koupil dum tamtéz (1594, a j. Mezi męšfany hradcanskými jmenuje se i varhaník strahovský Andres (1610).'') Varhaník z povolání býval p o d r í z e n jednak farári, jenz mu na fare mnohdy byt ano i stravu poskytoval, nękdy ho i sám platil, jednak kantorovi jako správci kostelního kűru. Prerozeno, ze z tohoto pomęru vznikaly casto rűzné rozpory mezi varhaníkem a ) Winter ib. 982. Vávra ]. c. 319. ') Winter: Remesln. a zivnosti XVI. vęku, 708. I Týz : Zivot círk. 982, 984. Teige 1. c. 506 n. 4) Winter 1. c. 981. Týz : Remesln. a zivn. XVI. vęku 707. Csp. sp. pr. stz. c., ib. 102. Ruffer: Hist. Vyšehr. 320 n. Csp. sp. pr. stz. c. ib. šk. 108 n.') Dvorský 1. c. 457 n., 307, 334. Csp. sp. pr. stz. c. I. c. 101 n. Winter : Zivot a uc. na partik. a) Winter: Dęj. rem. a obch. v C. v XIV. a XV. st. 450. Tomek: Zákl. st. místop. prazs. 11I56, IV 160. °) Winter: Rem. a zivn. XVI. vęku 707. | ||||
|